MALAJSIE – BRÁNA DO JIHOVÝCHODNÍ ASIE

Malajsie není jen zemí ropy, zemního plynu a palmového oleje. V 80. a 90. letech 20. století prošla rychlou industrializací, díky níž dnes národnostně rozmanitá země dosahuje hrubého domácího produktu na hlavu zhruba 10 tisíc dolarů. Její proexportně orientovaná a diverzifikovaná ekonomika po celá desetiletí vykazuje vysoký a stabilní ekonomický růst.

Známé věže Menara Petronas v malajsijském hlavním městě. Foto: Ambasáda v Kuala Lumpur

Ze všech členských zemí sdružení ASEAN je Malajsie největším obchodním partnerem České republiky a druhým největším vývozním trhem. V roce 2017 dosáhla vzájemná obchodní výměna rekordní výše 1,45 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst 25 %.

Malajsie byla již od předkoloniálních dob regionálním centrem obchodu, k čemuž ji předurčuje zeměpisná poloha uprostřed dalších zemí Jihovýchodní Asie. Pro svůj obchodní význam byla Malajsie kolonizována hned třikrát, a to Portugalskem, Nizozemím a Velkou Británií.

Díky dlouhodobým vládním strategiím, vznikla v Malajsii takřka „na zelené louce“ celá průmyslová odvětví, jako například automobilový průmysl, výroba kompozitních materiálů pro letecký průmysl, ale také pokročilá výroba polovodičových součástek. Málo známým faktem je také dominantní postavení Malajsie na trhu s gumovými rukavicemi, kde její produkce představuje 60 % světového obratu.

Ambiciózní cíle

Malajsijské vlády si donedávna kladly za cíl, aby se země zařadila mezi rozvinuté státy do roku 2020. Nejnovějším cílem je, aby se malajsijská ekonomika dostala do roku 2050 mezi 20 největších ekonomik světa. Vláda tak v posledních letech směřovala svou podporu k progresívním odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, jako je ICT, biotechnologie, nanotechnologie či zelené technologie.

U těchto odvětví nabízí vládní agentura pro podporu investic MIDA a specializované sektorové agentury řadu pobídek pro zahraniční investory, a to v podobě daňových úlev, ale i zjednodušeného režimu získávání víz pro zahraniční pracovníky, či asistenci s administrativou spojenou se založením podniku v místě. Zároveň je v Malajsii přítomna robustní síť státního i soukromého vyššího vzdělávání.

Počet obyvatel Malajsie se odhaduje na 32,3 miliónu, z čehož připadá 68,8 % na Malajce, 23,2 % na Číňany a 7,0 % na Indy. Díky pestrému národnostnímu složení a relativně kvalitnímu vzdělávacímu systému je oproti některým zemím v regionu snazší získat vzdělanou pracovní sílu disponující použitelnou úrovní angličtiny. V žebříčku World Competitiveness Index zpracovávaném World Economic Forum se Malajsie umístila na 23. místě (Česká republika na 31. místě). Růst HDP v roce 2017 dosáhl 5,9 %.

Budování infrastruktury

Pro otevřenou a proexportně zaměřenou ekonomiku je nezbytná kvalitní infrastruktura. Vedle kvalitní dálniční sítě a moderních přístavů se Malajsie zapojila do čínské iniciativy tzv. „Nové Hedvábné stezky“. Prvním infrastrukturálním projektem, který představuje velkou příležitost pro subdodávky, je železniční trať East Coast Rail Link, která propojí klíčové oblasti Malajsie a měla by zkrátit cestu zboží z čínského Shenzhenu do přístavu Klang až o třicet hodin.

Druhým zásadním projektem je vybudování železnice mezi Singapurem a Kuala Lumpur. Oba tyto projekty mají potenciál přepsat mapu globálních přepravních tras, ale také představují zajímavé příležitosti pro zahraniční firmy, které se mohou ucházet o subdodávky v oblasti telematiky, interiérové úpravy souprav, či návazných služeb v zastávkách.

Příležitosti pro inovativní řešení se nabízejí také ve vodohospodářství, nakládání s odpady i obnovitelné energetice. Potenciální spolupráce se rýsuje v oblasti likvidace dopadů pěstování palmy olejné a výroby palmového oleje, a to jak co do využití odpadních produktů, tak rekultivace zasažených oblastí, či kogenerace elektrické energie. V sektoru ropy a zemního plynu je poptávka po řešeních ekologických havárií, ale také po energetických úsporách.

Stopy českých firem

Vzájemnému obchodu mezi Malajsií a Českou republikou dominují v obou směrech elektrotechnika a výpočetní technika, dodávaná v rámci řetězců nadnárodních firem. Stále významnější roli hrají české progresivní technologie s vysokou přidanou hodnotou. Jedná se zejména o aplikace jak fyzické, tak kybernetické bezpečnosti, sofistikovanou zdravotnickou techniku, elektroniku, optiku, telekomunikační zařízení apod. Většina zboží je dodávána prostřednictvím místních distributorů, případně již existujícího vlastního zahraničního zastoupení českých firem.

Stopy českých firem v Malajsii můžeme vidět i v minulosti. V polovině třicátých let byla v přístavu Klang založena továrna na boty Baťa a celé generace Malajsijců vyrostly s jejími výrobky do té míry, že většina obyvatelstva považuje značku Baťa za malajsijskou. Na malajsijském trhu jsou dále přítomné a známé značky jako Bohemia Crystal nebo motocyklové součástky CZ. Z dalších sektorů je možné jmenovat v oblasti ICT česko-malajsijský společný podnik Tech-Store dodávající řídící centra do nově budovaných linek metra a nadzemní dopravy v Kuala Lumpur nebo výrobce bezpečnostního softwaru Trustport.

V oblasti potravinářského průmyslu jsou na malajsijském trhu známé a oblíbené cereálie Emco, cereální sušenky Semix Pluso nebo extrudované chlebíčky Racio. Stejně tak v sektoru zvířecích krmiv se na malajsijském trhu úspěšně etablovala značka Brit výrobce Vafo Praha.

Pokud jde o strojírenství, lze jmenovat výtahy Stros, které byly dodány do nově budovaných malajsijských elektráren, nebo Strojírnu Litvínov, která v obchodním centru v Kuala Lumpur postavila vertikální aerodynamický tunel pro simulaci volného pádu.

Radary, samopaly i drony

Česko-malajsijská spolupráce v oblasti obrany je dlouholetou záležitostí.  V minulosti byly dodány vozy Tatra od společnosti Tatra Trucks, pasivní lokační systémy VERA od firmy ERA nebo radary pro civilní letiště od společnosti Eldis. Úspěchy slavila také Česká zbrojovka Uherský Brod, jejíž samopaly Scorpio Evo 3, se staly standardním samopalem malajsijských policejních jednotek, a to v nerozlučné kombinaci s kolimátory a další optikou firmy Meopta.

Také další české firmy se podílejí na lokálních projektech, jako například společnost Ray Service, která dodávala komponenty pro modernizaci elektroniky hlavních bitevních tanků a v současné době se uchází o dodávky do projektu modernizace vojenských terénních vozidel. Své svítilny dodala malajsijské armádě společnost Lemax a aktuálně soupeří o dodávku těchto přenosných světlometů také malajsijské pobřežní stráži. Výrobce Primoco UAV pak v minulém roce prodal do Malajsie první kusy svých dronů.

Vedle místních zastoupení otevírají české firmy i výrobní, montážní nebo výzkumná centra. Společnost Optokon v Malajsii otevřela v roce 2016 již druhou metrologickou laboratoř a firma Austin Powder zde své výrobky určené na místní trh kompletuje.

Význam bilaterálního obchodu s obrannou technikou dokládá také pravidelná a hojná účast českých firem na obranném veletrhu Defence Services Asia (DSA). V letošním roce se této akce, patřící mezi pět nejvýznamnějších na světě, účastnilo přes 40 zástupců ze 16 českých firem. Jednalo se o oficiální účast ČR, přičemž logistiku akce podpořilo velvyslanectví z prostředků fondu PROPED.

České výrobky mají na malajsijském trhu potenciál zejména tam, kde dostane šanci projevit se jejich vysoká kvalita a přidaná hodnota. Firma, která chce uspět na malajsijském trhu, má výrazně vyšší šance, pokud bude kultivovat osobní kontakty, navíc záhy podpořené založením místního zastoupení.

VOJTĚCH HROMEK, vedoucí obchodně ekonomického úseku, ambasáda v Kuala Lumpur

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět