ENERGO-PRO:

Češi zmodernizovali gruzínskou energetiku

Největší elektroenergetickou společností v Gruzii je ENERGO-PRO podnikatele Jaromíra Tesaře, součást stejnojmenné nadnárodní skupiny se sídlem v Praze. Čeští investoři vstoupili do zakavkazské republiky před více než deseti lety, v roce 2007. Následující dekáda přinesla zásadní proměnu gruzínské energetiky. Právě tu Gruzínci od českých investorů očekávali.

Společnost ENERGO-PRO od 90. let provozuje vodní elektrárny, své aktivity postupně rozšířila z Česka do Bulharska, Gruzie a v posledních letech je velmi aktivní v Turecku. Gruzínská investice v roce 2007 znamenala zásadní přelom jak pro tuto zakavkazskou zemi, tak pro firmu, která vznikla před téměř čtvrtstoletím ve Svitavách.

Investoři z ENERGO-PRO získali v privatizaci 15 gruzínských vodních elektráren – tedy zdrojů, které hrají v tamní energetice klíčovou roli. Součástí tehdejší akvizice v řádu mld. Kč byla i plynová elektrárna gPower. Čeští investoři tak vycházeli vstříc gruzínským požadavkům, aby provozovatel vodních elektráren měl k dispozici také rezervní zdroj. Všechny tyto elektrárny o celkovém výkonu zhruba 600 MW (z toho 110 připadá na gPower) dnes pokryjí přibližně pětinu celkové roční spotřeby elektřiny v zemi.

V Gruzii se firma ENERGO-PRO zároveň začala poprvé orientovat také na dodávky elektřiny přímo koncovým zákazníkům. Spolu s elektrárnami totiž koupila tamní distribuční soustavu. Poté, co Češi v loňském roce navíc dokončili akvizici menší distribuční společnosti Kakheti, ENERGO-PRO dodává elektřinu už na 85 % území Gruzie – téměř všude kromě hlavního města Tbilisi. Počet odběratelů dosahuje 1,2 mil.

Nebylo zvykem platit

Současný výkonný ředitel skupiny ENERGO-PRO Pavel Váňa se po úspěšné akvizici v roce 2007 do Gruzie přestěhoval a žil tam 3,5 roku. Dodnes do Zakavkazska často jezdí. „Vodní elektrárny tehdy byly ve špatném stavu, ztráty v distribuční síti byly značné. Je možné říct, že v zemi nebylo zvykem platit za elektřinu,“ vzpomíná Pavel Váňa v rozhovoru pro časopis MED.

V mnoha gruzínských vesnicích to tehdy fungovalo tak, že tamní obyvatelé posbírali peníze na jeden společný elektroměr. Nebylo jasné, kolik má kdo za odběr elektřiny zaplatit. „My jsme přišli s plánem zavést elektroměr do každé rodiny. Nejdříve jsme se zaměřili na větší města, pak na menší, nakonec i na malé odlehlé vesničky v horách,“ říká Pavel Váňa. Instalací elektroměrů i v těchto malých vesnicích ENERGO-PRO plnilo závazek z privatizační smlouvy z roku 2007.

Společnost ENERGO-PRO se zároveň pustila do rozsáhlé modernizace rozvodné sítě a obnovy jednotlivých vodních elektráren. Na této modernizaci se jako subdodavatelé podílely další české firmy, které získaly více než polovinu zakázek o celkové hodnotě v řádu stovek mil. Kč.

Dnešní situace je od poměrů před deseti lety diametrálně odlišná. „Ztráty v distribuční soustavě se výrazně snížily, platební morálka je výborná, daří se nám vybírat 100 % plateb za elektřinu,“ uvádí Váňa. Vodní elektrárny fungují bez poruch, důležité bylo i to, že vzhledem k bohatým zkušenostem expertů z ENERGO-PRO bylo možné jejich obnovu realizovat „za rozumných nákladů“. Doby, kdy v Gruzii nebyly žádnou výjimkou lokální výpadky dodávek elektřiny po celý den, nebo třeba i dvou či více dnů, jsou dávno pryč.

Cesta pro české firmy

Když na původní akvizici vodních elektráren a distribuční společnosti v Gruzii poskytla úvěr Česká exportní banka s pojištěním státní pojišťovny EGAP, cílem bylo podpořit nejenom investory z ENERGO-PRO, ale také otevřít cestu ke klíčovému sektoru na nadějném trhu pro další české firmy. To se díky zakázkám na obnově vodních elektráren a modernizaci distribuční sítě skutečně podařilo.

Na dodávkách do Gruzie v rámci investic skupiny ENERGO-PRO se podílela zhruba dvacítka dalších českých firem. Strojírny Brno kupříkladu dodaly Kaplanovu turbínu pro vodní elektrárnu Gumati a Francisovu turbínu pro vodní elektrárnu Atsi. Zakázku na opravu turbínových a generátorových hřídelí získala společnost Vítkovice Heavy Machinery. Mezi dalšími subdodavateli najdeme názvy firem jako Bohemia Hydro, HYTEK, INGOS, Královopolská a.s., Šmeral Brno nebo ABB Česká republika.

Od vývoje k finální dodávce

Řadu zakázek získává také inženýringová společnost ČKD Blansko Engineering, která je od roku 2014 součástí skupiny ENERGO-PRO. Právě díky této firmě město Blansko navazuje na tradici mnoha desítek let a dodnes zůstává centrem moderních inženýringových konceptů, které tvoří základ projektů budování či modernizace vodních elektráren po celém světě. To se týká i testování modelů turbín v tamní hydraulické laboratoři. (Více o firmě ČKD Blansko Engineering jsme psali v prvním čísle MED.)

Skupina ENERGO-PRO tak patří k těm tuzemským firmám, které dokázaly v zahraničí realizovat české projekty s vysokou přidanou hodnotou – díky finální dodávce pro zahraničního zákazníka spojené s poskytováním navazujících služeb, zapojení více českých firem a také vlastnímu vývoji v České republice. (Více o těchto českých firmách čtěte v článku na str. 4-6.)

I když se v minulosti objevily úvahy o tom, že by skupina ENERGO-PRO mohla svá gruzínská aktiva prodávat, investice do rozšíření gruzínské distribuční sítě v minulém roce ukázala, že se vydala zcela opačným směrem. Gruzie se loni stala členem evropského Energetického společenství (Energy Community), které propojuje země Evropské unie s jejími partnery. Ti se hlásí ke standardům EU v energetice. A to byl pro ENERGO-PRO další impulz, proč se dál podílet na rozvoji energetiky zakavkazské republiky.

Jasně čitelná budoucnost

„Díky zapojení Gruzie do Energetického společenství máme jasnou představu, jaký bude další vývoj tamního sektoru energetiky,“ vysvětluje Pavel Váňa. ENERGO-PRO už loni v Gruzii realizovala takzvaný unbundling podle evropských pravidel – tedy jasné oddělení výroby od distribuce. Výroba elektřiny z vodních zdrojů prochází v Gruzii postupnou deregulací, už dnes se elektrárny o výkonu do 40 MW fakticky pohybují na volném trhu. Postupně se to bude týkat i těch větších zdrojů.

Zkušenosti z Gruzie skupina ENERGO-PRO využila v rámci svých dalších akvizic. Jestliže zakavkazská republika bylo tou první zemí, v níž se Češi zaměřili také na provozování distribuční sítě, další na řadě bylo Bulharsko. Tam se naskytla mimořádná příležitost v roce 2012, kdy se z Bulharska stahoval velký německý koncern E.ON, který se dostal do obtížné ekonomické situace kvůli rozhodnutí Berlína uzavírat jaderné elektrárny v jeho mateřské zemi. Skupina ENERGO-PRO tehdy od Němců koupila jednu ze tří bulharských distribučních sítí na severovýchodě Bulharska v oblasti Varny.

Jak už bylo naznačeno výše, s aktivitami v Gruzii do jisté míry souvisí i další významný mezník v historii skupiny ENERGO-PRO. Díky akvizici z roku 2014 skupina – dosud známá především jako provozovatel vodních elektráren, distribučních sítí a účastník mezinárodních obchodů s elektřinou – vytvořila svůj nový průmyslový pilíř. Jeho součástí je slovinský výrobce vodních turbín Litostroj Power a zmiňovaná inženýringová firma ČKD Blansko Engineering.

JAN ŽIŽKA