DESIGN PRO KAŽDÝ DEN

Bílovická firma mmcité kdysi spojila návrh a výrobu pod jednu střechu z nouze. Městský mobiliář ze Slovácka dnes ve světě reprezentuje spojení designérského umu a řemeslné dovednosti.  

Americký kognitivní psycholog Don Norman založil svůj bestseller Design pro každý den, který vyšel také v češtině, na jednoduché myšlence. Ten nejlepší designérský počin je podle něj výrobek, jehož přítomnost už ani nevnímáme, protože je tak funkční a přirozený, že ho automaticky bereme za součást našeho světa. Pro městský mobiliář z bílovické firmy mmcité taková charakteristika platí beze zbytku.

„Citéčko“, jak sami zaměstnanci familiárně firmě přezdívají, založil designér David Karásek se svým spolužákem Radkem Hegmonem v roce 1993. Od první zakázky, kterou byly lavičky pro Zlín, se společnost rozrostla v globálního hráče s obratem, který se blíží miliardě korun. Lavičky, přístřešky, stojany či odpadkové koše s logem mmcité stojí například v Budapešti, Vídni, Paříži, Stockholmu nebo Kodani, stejně tak je najdeme v brazilském Sao Paolu, Torontu nebo Abú Dhabí, posedět si na kompletně českém produktu je ale možné také na vyhlídce pod Mont Blancem. Ze základny v Bílovicích na Moravě firma expandovala do světa. „Máme deset vlastních poboček v cizině, v dalších pětadvaceti zemích působíme prostřednictvím našich obchodních partnerů,“ říká kreativní ředitel a spoluzakladatel mmcité David Karásek s tím, že do zahraničí míří přes 80 procent produkce.

Firma se přitom výrobě původně ani věnovat nechtěla. „Když jsme začínali, narazili jsme na dědictví komunismu. Nenašli jsme pro naše návrhy žádného výrobce, který by dbal na vysoké standardy materiálů i provedení. Nezbylo nám nic jiného, než postavit vlastní fabriku a vyškolit si zaměstnance,“ vzpomíná David Karásek. Podobnou ctností z nouze je i druhá výrobní základna v Brazílii. Ne, že by tam mmcité nenašla zručné řemeslníky. Působí ve státě Santa Catarina, kde dodnes žijí potomci přistěhovalců z Německa. Důvodem, proč na jihu Ameriky bílovičtí založili vlastní továrnu, jsou vysoká dovozní cla.

RUSKO PLNÉ NAPODOBENIN

Přestože na pomyslné mapě exportních úspěchů mmcité jsou dnes vlaječky zapíchnuté s výjimkou Antarktidy na všech kontinentech, dobývání neznámých trhů není cílem společnosti. „Je pravda, že jednáme o nových příležitostech třeba v Japonsku nebo Koreji. Nemáme ale ambice pustit se do velké expanze. Spíše se chceme zaměřit na trhy, kde již působíme,“ vysvětluje David Karásek. Kromě západní Evropy je to i Severní Amerika, kterou by výhledově mohla kompletně zásobovat právě brazilská továrna. Slovácká firma má ale v hledáčku i trhy, kde je znát, že města postupně bohatnou a vzniká tak příležitost pro dodávky kvalitního mobiliáře. Péče o veřejný prostor totiž často začíná tam, kde peníze stačí na víc než na běžný chod měst. Platí to třeba o Rusku. Tam ale mmcité řeší jiný problém – napodobeniny svých produktů. „Moskva je plná kopií našich věcí. Někde jde na první pohled o levné a nepodařené podvrhy, nicméně se najdou i firmy, které to umí kvalitněji a nedělá jim problém ukrást i fotku z našeho katalogu,“ líčí spoluzakladatel mmcité.

S nekalou konkurencí bílovická společnost bojuje dobrými referencemi, kvalitním designem a špičkovým provedením. Na svém kontě má řadu ocenění, včetně toho nejvyššího, které v branži existuje. Firma mmcité je trojnásobným držitelem Red Dot Design Award, kterému se přezdívá „designérský Oscar“. Mimo jiné také za protihlukovou stěnu z pryžového recyklátu, což je jeden z mála výrobků, kde bílovičtí sáhli po materiálu, který by jinak zůstal odpadem. V pestré řadě městského mobiliáře dává mmcité přednost kvalitním kovům a dřevu, především proto, že takové lavičky či přístěnky odolávají povětrnostním vlivům i zubu času. Právě z toho důvodu nevyužívá při výrobě plasty, které jsou barevně i tvarově nestálé. „Když vybavujete městský park, je to dlouhodobá investice. Kdyby byl mobiliář po pěti letech opotřebovaný a musel se měnit, pro nás by to byla sice nová zakázka, ale zároveň potvrzení, že vyrábíme spotřební zboží, které se vyhodí a koupí nové. A touto cestou my jít nechceme,“ říká David Karásek.

VÍCE FUNKCÍ V JEDNOM

Neznamená to, že by se firma nepouštěla do žádných inovací. „Prvky ve veřejném prostoru plní podobnou funkci jako každý jiný kus nábytku. Židle nebo lavičky jsou tu pořád, jejich princip se nemění. Přesto ale pořád vznikají nové tvary a s nimi i propojování různých funkcí,“ vysvětluje David Karásek. Příkladem může být systém sinus ze zinkovaného ocelového plechu, mříž ke stromům, která zároveň funguje jako židle. Výhodu „dva v jednom“ poskytuje také lavička eblocq s uzamykatelnými osvětlenými boxy, kam lze k nabíječce připojit baterii z kola. Nové příležitosti vznikají i v souvislosti s koronavirovými opatřeními, která jsou založena na sociálním odstupu. Lze očekávat, že v budoucnu stoupne poptávka po mobiliáři, který zaručuje pohodlí a bezpečnost, aniž by se uživatel o něj musel dělit s ostatními. I takové výrobky má mmcité ve svém katalogu.  Zmiňovaného Oscara pro designéry letos získala multifunkční lavička Manta, tvarem evokující vlnivý pohyb rejnoka, která nabízí posezení se stolkem v podobě kompaktního kusu nábytku.

Od doby, kdy se pro Zlín v budově bývalého zemědělského družstva v Bílovicích začaly svařovat první lavičky, již uběhlo skoro třicet let, mmcité se pořádně rozrostlo a zkouší i jiné obchodní modely. V rámci projektu mmcité social vyrábí bílovická základna ze zbytků materiálů hračky a jako doplněk portfolia distribuuje produkty jiných značek – třeba barcelonského escofetu, který dodává hydraulickou mozaiku kdysi navrženou slavným Gaudím. Bílovické mmcité funguje také jako hub pro českou designérskou scénu, mobiliář zdaleka není jen autorským dílem „otců zakladatelů“ Davida Karáska a Radka Hegmona.

Přestože i mmcité při řadě realizací naráží na fakt, že je cena hlavním kritériem, David Karásek si nemyslí, že by byl kvalitní a funkční městský mobiliář jen módní záležitostí. „Lidé se ve městě pořád budou chtít někam usadit, schovat se na zastávce pod přístřeškem nebo něco vyhodit do odpadkového koše. Na rozdíl od domácností takový mobiliář nemáme pořád na očích. Pro nás, designéry, je proto městská krajina stále velkou výzvou,“ dodává spoluzakladatel mmcité.

BLAHOSLAV HRUŠKA