SILNÁ KORUNA DNES ČESKÉ EKONOMICE POMÁHÁ, ŘÍKÁ MIROSLAV SINGER

Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer si dokáže představit ještě mírné posilování koruny. „Silná koruna v tuto chvíli funguje jako zdravý restriktivně makroekonomický kanál pro přehřátou českou ekonomiku,“ říká v rozhovoru pro Export.cz bankéř, který je nyní hlavním ekonomem Generali CEE Holding. Tvrzení o měnové krizi v Česku považuje za absurdní.

Pochválil jste centrální banku za loňské intervence ve prospěch silné koruny. Jak se podle vás bude dál vyvíjet její kurz?

Dosavadní intervence byly úspěšné a co uvidíme dál, hodně závisí na dalších faktorech – včetně toho, jestli budeme schopni snést určitou recesi, kterou nebudeme hned tlumit fiskálními tlumítky ve formě vysokých rozpočtových výdajů. Problémem české ekonomiky je zhoršování vývoje zahraničního obchodu a vývoje běžného účtu platební bilance. Pokles cen dovážených energetických surovin může přesto znamenat určitou úlevu a žádný silný dlouhodobý tlak proti koruně vzniknout nemusí. Pokud by vznikl, celková bilance měnových intervencí by pak mohla vypadat jinak. V tuhle chvíli je to ale v zásadě úspěšná story.

V obchodu se zeměmi Evropské unie má Česko stále přebytek. Není to signál, že to s naším zahraničním obchodem nemusí být tak špatné?

Podle mě je zásadní, jestli se trend omezování spotřeby v Česku začne projevovat také na vývoji dovozu. Jestliže ano, myslím, že koruna bude v pohodě a může dál posilovat. A silná koruna v tuto chvíli funguje jako zdravý restriktivně makroekonomický kanál pro přehřátou českou ekonomiku.

Exportéři by to mohli vnímat jako začarovaný kruh, protože z jejich hlediska posilující koruna zase zhoršuje jejich vyhlídky vývozu. Jsou v krizi a ani měnová politika jim nepomáhá…

Je to tak. V tuto chvíli není žádný důvod zlepšovat vyhlídky kohokoliv v české ekonomice, když zažívá šestnáctiprocentní inflaci. V tuto chvíli je důvod tyto vyhlídky zhoršovat. Takhle má fungovat měnová politika, to je její zdravá úloha. Jsme ve fázi hospodářského cyklu, kdy měnová politika má za úkol zhoršovat vyhlídky výrobců.

Je to vlastně opak toho, co dělala centrální banka pod vaším vedením, když vyhlásila kurzový závazek, který posilování koruny omezoval…

Jasně, my jsme měli problém s nízkou inflací. V tuto chvíli máme problém s vysokou inflací, tak se dělá pravý opak. Úlohou měnové politiky není být neměnná, ale reagovat na to, jaká je v ekonomice situace.

Vše to, co centrální banka dělala od té doby, kdy jste stál v jejím čele, dodnes, tedy podle vás bylo v pořádku?

Ano. Dnes dělá pravý opak toho, co jsme dělali my a dělá to správně, protože situace je jiná.

RUSNOK NEBO MICHL?

Jak si tedy vysvětlujete názorové rozdíly mezi bývalým guvernérem, vaším nástupcem Jiřím Rusnokem a současným guvernérem Alešem Michlem?

Je mezi nimi velký osobnostní rozdíl a evidentně jsou vůči sobě dost zatížení. Z hlediska měnové politiky to ale vlastně není nijak zásadní problém. Centrální banka pořád dělá restriktivní měnovou politiku. Dříve kladla větší důraz na zvyšování úrokových sazeb, nyní na kurz koruny, což vedlo k jejímu krátkodobému posílení. Nejde jen o samotné intervence. Spekulanti nyní jasně vnímají, že riziko oslabení koruny pod určitou úroveň je prakticky nulové. Jestliže měl spekulant dříve určitým způsobem rozloženou Gaussovu křivku pravděpodobnosti, počítal s riziky na obě strany – tedy s posilováním i oslabováním koruny. Nyní se pro něj očekávaný střední kurz posunul směrem k silnějším hodnotám. Takhle to reálně funguje, i když ne vždy si to sami spekulanti uvědomují, a vytvářejí se tlaky na posilování koruny.

Na vašem přesvědčení, že vlastní měna má pro Česko stále smysl, se tedy nic nemění…

Ne. Vlastní měnová politika je stabilizátor, který se dá použít oběma směry.

Mohl byste tedy shrnout vaše očekávání? Jestli tomu dobře rozumím, nevylučujete pohyb koruny nahoru ani dolů, ale spíš předpokládáte, že bude ještě posilovat…

Pravděpodobnostní výpočet mě v tuto chvíli vede k tomu, že si umím představit ještě mírné posilování koruny. Skutečnou brzdou takového posilování bude schopnost ekonomiky se přizpůsobit vyšší úrovni nezaměstnanosti. Ta oslabí inflační tlaky a centrální banka začne dosavadní restriktivní politiku kompenzovat tím, že půjde se sazbami dolů. Nijak brzy se to ale nestane. Mimo jiné proto, že reakce centrální banky na kurzový vývoj nebývají nějak dramaticky rychlé. Shledal bych jako určitou ironii, kdyby centrální banka časem dovolila přestřelení kurzu takovým způsobem, že by se inflace dostala pod inflační cíl. V tuhle chvíli se ale toho příliš nebojím.

Pokud vím, považujete za docela pravděpodobné, že vývoj kurzu koruny bude opačný oproti tomu, co tvrdí některé renomované světové finanční instituce. Co říkáte očekáváním měnové krize v Česku?

To mi připadá naprosto absurdní. Některé finanční instituce skutečně v minulosti věštily výrazně slabší korunu a jejich předpoklady se nepotvrdily.

NASTUPUJÍCÍ ČESKO

Česko je z pohledu investorů zařazeno mezi nastupující trhy, emerging markets. Přináší to zvýšenou nejistotu?

Důsledky toho zažíváme hlavně při vyčleňování nebo včleňování České republiky do indexu buď nastupujících nebo rozvinutých trhů, tedy emerging nebo developed markets. Česko se v minulosti pohybovalo oběma směry. Tyto důsledky ale mají omezené trvání a za měsíc obchodování jsou pryč.

Znamená to, že investoři jsou schopni diferencovat mezi různými trhy v rámci jedné kategorie typu právě emerging markets?

Jsou schopni diferencovat, ale jsou tu i další souvislosti. Investoři často drží v portfoliích určité podíly různých kategorií. V dluhopisovém fondu třeba mají stanovený benchmark, jaký má být podíl emerging markets. A když se Česko přesune z jedné kategorie do druhé, poměry, ve kterých drží investoři české dluhopisy, akcie nebo měnu, se změní.

Když se Česko opět posune z emerging markets do developed markets, může to být nevýhoda?

Krátkodobě to může být nevýhoda, protože české dluhopisy vypadnou z jedné kategorie. Dlouhodobě to může znamenat, že se včleníte do mnohem většího trhu s jinými dluhopisy. Obecně bych řekl, že tohle je hodně přeceňovaný fenomén. Česko je navíc v některých klasifikacích už dávno vyspělá země, v jiných jsme emerging market. Z praktického hlediska to zase takový význam nemá.

Zhruba před třemi lety jste v rozhovoru pro Export.cz řekl, že české veřejné finance jsou v dobrém stavu, ale nedokážeme toho využít. Měl jste na mysli to, že fiskální politika nikdy nevyrovnávala výkyvy hospodářského cyklu. Změnilo se to?

Citoval jsem studii ČNB, která ukazovala, jak v Česku opravdu byla fiskální politika vždy procyklická, ačkoliv správně by měla být proticyklická. Myslím, že se v tomhle směru nic moc nezměnilo. Zásadní je, že v tuhle chvíli není prostor, aby se utrácelo víc, přesto se utrácí víc. Fiskální politika funguje procyklicky, tedy špatně, protože současný stav přehřívání české ekonomiky spíše udržuje, místo aby ho tlumila.

JAN ŽIŽKA

Další část rozhovoru s Miroslavem Singerem vyjde v příštím čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.