Růst čínského exportu přináší problémy světové kontejnerové dopravě

Výroba v Číně, druhé největší ekonomice světa, jede na plné obrátky díky poptávce ze zahraničí. Čína dlouhodobě mnohem více vyváží, než dováží a současný vývoj, daný i epidemií covid-19, tuto disproporci ještě zvyšuje. Další růst exportu však jen prohlubuje velké problémy, kterým čelí světová kontejnerová doprava.

K předvánočnímu období tradičně patří nákupy dárků, a to včetně spotřební elektroniky a výpočetní techniky. Díky rychlé obnově výkonosti čínské ekonomiky tomu bude i v letos, kdy je poptávka po tomto druhu zboží vzhledem k pandemii covid-19 obzvláště vysoká. Potíže však nastávají v okamžiku přepravy k zákazníkům. Nejsou totiž volné kontejnery pro námořní nákladní dopravu. Podle zpráv z médií všichni významní dopravci čelí nedostatku kontejnerů v asijských přístavech, zejména v Číně. Deficit je pozorován hlavně u čtyřicetistopých kontejnerů. Hlavní příčinu musíme hledat v pandemii a v nevyvážené obchodní výměně většiny zemí světa s Čínou. Říše středu do světa vyváží, podstatně menší objemy zboží však dováží. To je případ i obchodní výměny Česka s Čínou. V Evropě, ale i na jiných kontinentech tak zůstávají prázdné kontejnery, které se velmi draze a pomalu vrací zpět k výrobcům zboží.

Nedostatečná kapacita kontejnerů však není jediným problémem. Kontejnerové lodní linky zrušily stovky spojů v prvních měsících pandemie, protože země po celém světě uzavřely své hranice a globální obchod se zpomalil. Majitelé lodí tak ukotvili plavidla, aby snížili své náklady. Nepředpokládali rychlé oživení poptávky a obrovský skok v exportu, zejména z Číny. Prodleva mezi poptávkou po přepravě a opětovným uvedením plavidel do provozu také přispěla k současné situaci. Dalším faktorem zhoršujícím nedostatek přepravní kapacity jsou kontrolní opatření proti šíření covid-19 v přístavech. Dvoutýdenní karantény lodí a jejich posádek přijíždějících do přístavů zpomalily celní odbavení, což je další klíčový důvod pomalé obrátkovosti kontejnerů.

Cena přepravy roste

V reakci na to raketově vzrostly ceny tohoto druhu přepravy ve druhé polovině roku 2020, které budou samozřejmě promítnuty do pultové ceny zboží. Problematické jsou i čekací doby, které dobu přepravy značně prodlužují.

Výkonost čínské ekonomiky se postupně dostává k hodnotám vykazovaným do vypuknutí pandemie. Růst je tažen především nabídkovou stranou ekonomiky stimulovanou vládní fiskální politikou a poptávkou ze zahraničí. Domácí spotřeba v Číně nedosahuje dřívějších hodnot (s výjimkou luxusního zboží) a k jejímu oživení dochází jen pozvolna. Exportní apetit Číny je známý. Přeci jen je země označována jako „továrna světa“ a místní produkce si hledá zákazníky prakticky všude. K přepravě využívá námořní nákladní dopravu, která zajišťuje téměř 90 procent světového obchodu a Čína se na ní podílí jednou čtvrtinou. Kontejnerová námořní přeprava je její významnou částí. Nerovnováha obchodní výměny Číny a velké části zbytku světa je významným faktorem stojícím za současnými problémy v námořní kontejnerové dopravě. Ne však faktorem jediným.

USA se potýkají s ochromením přístavů

Značné objemy čínského zboží směřující do USA v druhé polovině roku, vedly k ochromení amerických přístavů a ​​značnému přetížení a zpoždění při vracení prázdných kontejnerů zpět do Číny. Děje se tak kvůli nedostatku americké pracovní síly, ale i zastaralé infrastruktuře některých přístavů, která nevyhovuje potřebám obřích kontejnerových lodí (Ultra Large Container Vessels).

Náklady na přepravu zboží z Asie do USA tak v posledních měsících prudce stouply, protože americké společnosti se snaží před vánočními svátky doplnit vyčerpané zásoby a připravit se na zhoršení následků pandemie v zimních měsících.

Podle zástupců významných přepravních společností výroba kontejnerů zdaleka neuspokojuje poptávku. Drtivá většina, téměř 95 procent, veškeré globální výroby kontejnerů totiž probíhá v Číně. V únoru a březnu, kdy se země s pandemií potýkala, byla výroba kontejnerů prakticky zastavena. Čína tedy drží klíč k řešení současné bolestivé situace, která se dle odborné veřejnosti nemusí krátkodobě podstatně zlepšit, i přes odhodlání Ministerstva obchodu ČLR situaci s navýšením výroby kontejnerů řešit. Podle Čínské federace strojírenského průmyslu (China Machinery Industry Federation) však domácí výroba kontejnerů v srpnu poprvé od roku 2018 vzrostla. Schopnost vyrábět kontejnery není tedy hlavním důvodem nedostatku. Důvodů je celá řada. Ten zásadní, výrazná obchodní nerovnováha Číny s vyspělými trhy typu EU, USA a podobně, však nemá rychlé řešení. Nelze se proto dlouhodobě vyhnout potřebě vracení prázdných kontejnerů. V dnešní době je asi jedna třetina přepravovaných

Dosáhnout významného snížení nákladů na přepravu prázdných kontejnerů, pokud není řešena nerovnováha objemů přepravy, je obtížné. Myšlenka skládání prázdných kontejnerů s cílem usnadnit jejich přepravu, snížit náklady a zjednodušit nakládku a vykládku, není nová. Ocelové skládací kontejnery poskytují výhodu, pokud jde o kapacitu a pevnost. S pěti prázdnými skládanými kontejnery, které se vejdou do jednoho kontejneru, je evidentní snížení nákladů na dopravu. Někteří odborníci jsou přesto skeptičtí. Předpokládá se totiž, že skládací kontejnery jsou náchylnější k poškození, takže jejich životnost bude mnohem kratší než u standardních kontejnerů.

Plastové kontejnery jako alternativa?

Odborný tisk se zmiňuje i o plastových skládacích nádobách vyrobených z kompozitních materiálů, které jsou přibližně o čtvrtinu lehčí než v případě tradičních kovových nádob, přičemž jsou stále dostatečně odolné proti poškození. Nejen, že je plastová konstrukce snadno sestavitelná, ale také neomezuje signál GPS, což usnadňuje sledování nákladu. Plastové konstrukce však snižují kapacitu kontejnerů o jednu třetinu kapacity těch konvenčních. Tato skutečnost by mohla vysvětlit, proč se tento nový typ kontejneru příliš nepoužívá. Zdá se tedy, že je ještě dlouhá cesta, než se skládací kontejnery stanou kvalitní alternativou.

Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Pekingu