Ontario: Tady bije ekonomické srdce Kanady
Zatímco na americké straně Velkých jezer leží státy Michigan, Wisconsin, Minnesota, Illinois, Indiana, Ohio, Pensylvánie a New York, na kanadské straně leží na břehu čtyř z pěti velkých jezer, která mají kanadské pobřeží, pouze provincie Ontario, která je, spolu se svým hlavním městem a největším městem Kanady, Torontem, hospodářským centrem Kanady.
Historie ontarijského hospodářského rozvoje a průmyslu sahá k začátkům 19. století, s rozmachem v jeho závěru díky využití rozsáhlých vodních zdrojů a skutečným rozvojem díky první a druhé světové válce a v době po ní.
V 60. letech 20. století pak celá Kanada zaznamenala svůj historicky nejvyšší podíl na exportu průmyslového zboží ve výši 6 %, který od té doby postupně klesá s rostoucí konkurencí a industrializací v rozvojových zemích. Ta Kanadu, podobně jako jiné vyspělé státy, téměř připravila o celá odvětví, jako například textilní průmysl či spotřební elektroniku. Přesto si Kanada udržuje stále relativně silný průmyslový sektor, který je téměř z 50 % koncentrován v provincii Ontario a velmi úzce propojen se Spojenými státy, do kterých směřuje více než čtyři pětiny jeho exportu. Velmi těsně je integrovaný především automobilový průmysl, kdy jedno auto překročí předtím, než z něj vznikne finální výrobek, hranici v průměru sedmkrát. Poloha a míra spolupráce tak samozřejmě nabízí i zajímavé příležitosti využití Ontaria jako základny pro test před expanzí do Spojených států amerických i pro expanzi samotnou.
Hospodářská rozmanitost
Velkou výhodou Ontaria je vysoká míra diverzifikace hospodářství. Na straně jedné si udržuje silnou pozici v některých tradičních odvětvích, jako je již zmíněný automobilový průmysl, strojírenství, ocelářství, chemický či papírenský průmysl. Sever Ontaria, obrovské území o rozloze 800 000 km2 obydlené necelým miliónem obyvatel pak představuje surovinovou a energetickou základnu provincie. Jihu Ontaria dominuje Toronto a jeho širší okolí, tzv. Zlatá podkova (podle tvaru pobřeží jezera Ontaria), které je se svými téměř 9 milióny obyvatel (a předpokládanými 11,5 milióny v roce 2030) centrem mnoha dalších odvětví. Torontská burza je osmou největší na světě a zároveň lídrem v sektoru těžby surovin a ropy a zemního plynu. V rámci Severní Ameriky je region druhým největším centrem potravinářského průmyslu, finančnictví a ICT a třetím největším centrem pro life sciences, automobilový průmysl, pokročilou výrobu či filmový průmysl.
Prioritní sektory
Samotné Toronto se snaží udržovat a posilovat jednotlivé sektory ekonomiky tak, aby bylo co nejodolnější vůči výkyvům. Mezi klíčové sektory se řadí odvětví jako cleantech, life sciences, finanční sektor, turistika, filmový a zábavní průmysl, potravinářský průmysl či ICT. Velmi zajímavé příležitosti se nabízejí také v infrastruktuře – čeká se například, že v železniční dopravě, jak příměstské, tak regionální, bude třeba v nejbližší dekádě proinvestovat miliardy dolarů. Velký zájem je také věnován konceptům smart cities a souvisejícím technologiím – v Torontu nyní navrhuje společnost Sidewalk Labs první skutečně chytré město v reálných podmínkách.
Ve všech těchto odvětvích se nabízejí zajímavé příležitosti i pro evropské společnosti. Je třeba mít nicméně na paměti, že kanadský trh je velmi konkurenční a není jednoduché se zde prosadit – kvalitní zboží je samozřejmostí, roste tlak na cenu i na požadavek kvalitního zákaznického servisu, kde hraje klíčovou roli správný výběr místního partnera. V Kanadě obecně mohou uspět novinky, neotřelá řešení či způsoby zpracování, jak technologické, tak designové. Kanadský partner musí jasně vidět přidanou hodnotu pro svou společnost a pružnou reakci, která potvrzuje zájem o spolupráci.
Superklastry – výzkum i byznys
Zajímavou aktivitou kanadské vlády je vytvoření tzv. superklastrů, sdružení ve vybraných oborech, jejichž cílem je těsně propojit akademické a výzkumné prostředí se soukromými společnostmi. Kanadská federální vláda vypsala v roce 2017 veřejnou soutěž, na jejímž konci bylo rozhodnutí o vytvoření pěti superklastrů po celé Kanadě (při pohledu na výsledky se může zdát, že v potaz bylo bráno i rovnoměrné geografické rozložení po celé Kanadě), které mohou získat dohromady téměř miliardu kanadských dolarů. Jde vůbec o první takový kanadský program, nicméně myšlenka za ním je poměrně jednoduchá – využít síly a zdrojů velkých společností k propojení s výzkumnou sférou, menšími společnostmi a start-upy tak, aby se vybrané sektory mohly stát dalšími motory hospodářského růstu a centrem inovací. V jednotlivých oborech by pak Kanada měla hrát významnou roli i na globální úrovni. Za každý investovaný federální dolar by do klastru měl vložit jeden dolar také soukromý sektor.
Kanadská vláda má od projektu velká očekávání – měl by vytvořit v průběhu 10 let 50 000 nových pracovních míst (nicméně například v roce 2017 vytvářela kanadská ekonomika průměrně 35 000 nových pracovních míst měsíčně), zvýšit kanadské HDP o 50 miliard dolarů a posílit regionální ekonomiky. Podle výsledků, které byly oznámeny v únoru 2018, bude v Britské Kolumbii vytvořen klastr pro digitální technologie, v Albertě pro proteinový průmysl, v Québecu pro umělou inteligenci, v atlantických provinciích se zaměřením na výzkum a využití oceánů a v Ontariu pak na vyspělou výrobu, se zaměřením na technologie jako robotika, strojové učení, kybernetická bezpečnost, internet věcí či 3D tisk. V podstatě jde o ekvivalent evropského konceptu průmyslu 4.0. Nejvýznamnější průmyslovou skupinou klastru pod názvem Next Generation Manufacturing Canada je Linamar, jedna z největších společností v Kanadě, kterou doplňují mezi členy špičkové ontarijské univerzity, jako je University of Toronto či University of Waterloo.
Silicon Valley Severu
120 kilometrů dlouhé pásmo, které leží právě mezi Torontem a trojměstím Waterloo – Cambridge – Kitchener se označuje jako Silicon Valley severu a nárokuje si pozici druhého nejvýznamnějšího globálního technologického centra po Silicon Valley, byť je třeba podotknout, že na tuto pozici se tlačí více regionů. Tzv. Koridor v sobě soustředí 15 000 technologických společností, 200 000 zaměstnanců a 5200 technických start-upů, jimž vytváří výzkumné zázemí 16 univerzit. Podobně jako v případě Finska a Nokie zde mnoho menších a středních společností vyrostlo na zaměstnancích, kteří se vypracovali ve společnosti RIM, známé spíše podle svého produktu, legendárního telefonu BlackBerry.
Další směřování
Ontario se v současné době nese na vlně hospodářské konjunktury, přílivu vysoce kvalifikovaných migrantů, popularity Toronta jako místa k žití i podnikání, klesající nezaměstnanosti a pozitivní nálady. Nicméně, i když ontarijská ekonomika roste rychlým tempem, i zde jsou makroekonomická rizika, jež je třeba brát v potaz. Jde především o vysokou závislost na USA, která v době vysoké nejistoty ohledně dohody NAFTA vyvolává v provincii velké obavy. Ontario totiž do jisté míry transformovalo a integrovalo svůj průmysl s americkým průmyslem, takže změna stávajících pravidel obchodu by se sebou nesla obrovské náklady na adaptaci. Mezi další rizika patří rostoucí zadlužení provincie (blížící se hranici 40 %) a přehřátý trh s nemovitostmi, který tlačí nahoru také velké množství nových přistěhovalců (podle odhadů se navýší v tzv. Velkém Torontu za dalších 20 let populace přibližně o 40 %, což bude pro městskou infrastrukturu představovat obrovskou zátěž). Pokud se s těmito výzvami podaří provincii vypořádat, má dobrou šanci udržet si svou roli jako jednoho z hospodářských premiantů nejen Severní Ameriky.
DAVID MÜLLER, vedoucí obchodně ekonomického úseku, generální konzulát v Torontu