MEXIKO DOMINUJE ČESKÉMU OBCHODU S LATINSKOU AMERIKOU

Mexická a česká ekonomika se v mnohém podobají. Obě země se silně zaměřují na automobilový průmysl. Mexičané také žijí v sousedství hospodářské velmoci – na Spojených státech jsou závislí ještě více než Češi na Německu. A Mexiko dlouhodobě dominuje českému obchodu s celou západní polokoulí na jih od USA. V roce 2018 se vývoz do Mexika podílel na českém exportu do Latinské Ameriky více než polovinou a podobné výsledky zaznamenal také import.

Ciudad de México (Mexico City) by se mohlo časem stát metropolí páté největší ekonomiky světa. Foto: Shutterstock

Mexický trh může být do budoucna pro české exportéry ještě zajímavější. Vzhledem k výkyvům v politických i ekonomických vztazích se Spojenými státy, kam v současnosti směřuje téměř 80 procent mexického exportu, usiluje největší středoamerická země se 120 milióny obyvatel o diverzifikaci obchodu.

Role Mexika ve světové ekonomice bude pravděpodobně stále významnější. Podle odhadů Světové banky by se Mexiko do roku 2050 mohlo stát pátou největší ekonomikou světa. Stejně jako v jiných zemích Latinské Ameriky je zde velký kontrast mezi bohatými a chudými obyvateli. Z pohledu českých podnikatelů to znamená, že vzhledem k diverzifikaci společnosti je v Mexiku zájem jak o jednodušší, tak o luxusní a high-tech výrobky.

VOLNÝ OBCHOD S EU

Obchod s Mexikem může být pro české firmy atraktivní i díky tomu, že Evropská unie má s Mexikem uzavřenu rozsáhlou dohodu o volném obchodu. Také pro celou EU je ostatně Mexiko nejdůležitějším obchodním partnerem v Latinské Americe. Obě strany navíc v roce 2018 sjednaly novelizovanou dohodu, která odstraňuje většinu zbývajících obchodních překážek. Od cel bude osvobozen prakticky veškerý obchod se zbožím mezi EU a Mexikem, včetně odvětví potravinářství a zemědělství.

Dohoda znamená i významný posun v zajištění přístupu evropských podnikatelů k veřejným zakázkám. Mexické a evropské subjekty budou mít napříště v zadávacích řízeních rovné postavení. Z jednodušších celních postupů bude profitovat zejména výroba léčiv a strojírenský průmysl včetně výroby dopravních prostředků. Novelizovaná dohoda dále otevírá nové možnosti obchodu se službami. To se týká finančních služeb, dopravy, elektronického obchodu i telekomunikací.

Mexický trh dále nabízí českým firmám, které v této zemi působí, zajímavé možnosti přístupu na trh USA. Je ale nutné počítat s tím, že novelizovaná obchodní dohoda mezi Mexikem, USA a Kanadou s novým názvem USMCA (španělsky T-MEC) přináší zásadní změny v sektorech jako automobilový průmysl, kde citelně zvyšuje povinný podíl průmyslu tří zmiňovaných amerických zemí na finálních výrobcích (z 62,5 % na 75 %).

AUTOMOBILY I VĚDA

Z hlediska česko-mexických ekonomických vztahů je přitom automobilový sektor klíčový, v posledním desetiletí vzrostl obchod v tomto odvětví o 550 % a podílí se téměř polovinou na celkovém obratu. Ten dosáhl v roce 2018 úrovně 35 miliard korun. Kromě motorových vozidel a jejich dílů vyvážejí Češi do Mexika elektroniku, stroje i kaučukové a plastové výrobky.

Na vzestupu jsou také projekty česko-mexické vědecké a technologické spolupráce. Obě země se silně zaměřují na inovativní oblasti jako průmysl 4.0, biotechnologie, smart cities, IT nebo robotika. Nicméně s ohledem na velikost a rozmanitost mexického trhu prakticky není výrobku, který by se v Mexiku neprodal, pokud jeho výrobce dokáže přesvědčit tamní obchodní partnery o jeho kvalitě.

Na konci roku 2018 převzal prezidentský úřad levicový politik López Obrador, ohlásil radikální změnu mexické politiky a vyhlásil boj s hlavními problémy země – korupcí, kriminalitou a sociální nerovností. Nástup vlády nového prezidenta doprovázela nejistota ohledně dalšího vývoje, která by měla nepříznivý dopad na ekonomiku. Země zaznamenala pokles veřejných investic a zpomalení tempa hospodářského růstu. Dlouhodobá stabilita ekonomiky ale nástupem nové vlády zatím dotčena nebyla.

ZDRAVOTNICTVÍ: OBAVY I NADĚJE

Před pěti lety založil v Mexiku svoji pobočku český výrobce nemocničních lůžek Linet. Nejenom pro tuto zemi, ale pro celou Střední Ameriku, Kolumbii a Ekvádor. Tuzemská firma se rychle zařadila mezi regionální špičku v oboru, v Mexiku dodává lůžka všem hlavním řetězcům veřejných i soukromých nemocnic. Kromě Linetu se v Mexiku dobře uplatnily i produkty řady dalších českých firem jako BMT Medical Technology, BTL zdravotnická technika nebo EGO Zlín.

Mexické zdravotnictví zůstává nadějným sektorem i pro další české exportéry, v současnosti ale prochází náročným obdobím. Jde o jednu z oblastí, které se výrazně dotkl nástup nové vlády prezidenta Lópeze Obradora. Systémové změny loni narušily zásobování a výběrová řízení, pro většinu stávajících dodavatelů tak byl rok 2019 jedním z nejnáročnějších. Na druhé straně se rodí nový systém, který může být příležitostí pro další hráče.

Mexiko má všeobecnou zdravotní péči poskytovanou jak rozsáhlou sítí státních zařízení (poskytuje zhruba 75 % služeb), tak soukromými poskytovateli a pojišťovnami (s podílem zhruba 25 % služeb). Veřejná (státem řízená) zdravotní péče je přitom v Mexiku poskytována v rámci tří rozdílných systémů, které mají oddělenou síť zdravotnických zařízení, personálu i financování. Nová administrativa chce proto řešit jak roztříštěnost systému, tak kolísající dostupnost péče v různých částech země. Cílem je zajistit přístup k rovné zdravotní péči pro všechny.

Vláda chce zároveň eliminovat korupci centralizací nákupu zdravotnického materiálu a léků, a to ve veřejné soutěži organizované ministerstvem financí. Ačkoliv přechod na nový nákupní systém nebyl hladký, první výsledky ukazují zásadní úspory jak v nákupu léčiv (levnější až o 68 %), tak zdravotnického materiálu (až o 43 %). Změna systému narušila monopol asi deseti dodavatelů.

Podle mexického práva mají ve výběrových řízeních přednost dodavatelé ze zemí, se kterými má Mexiko uzavřenu dohodu o volném obchodu. Tou je pro ČR dohoda o volném obchodu mezi EU a Mexikem. Velké veřejné i soukromé nemocnice v minulosti pravidelně poptávaly nejmodernější a úzce specializované přístroje. Střední a menší nemocnice s omezeným rozpočtem také kupovaly použité nebo repasované přístroje, státní nemocnice to ale mají zákonem zakázáno.

ZUZANA STIBOROVÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Mexiku

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět