Javlin: Čeští kouzelníci s daty nešli cestou start-upu

V severní Americe se pohybují jako ryba ve vodě. Česká softwarová firma Javlin svým klientům pomáhá se zvládáním toků ohromného množství dat, jejich propojováním a efektivním využitím. Mezi zákazníky Javlinu najdete provozovatele největší světové sítě elektronických plateb Visa, logistickou firmu FedEx nebo telekomunikační a mediální obry jako Comcast či Warner Bros.

Čeští kouzelníci s daty spolupracují také s velkými technologickými firmami IBM a Oracle. „Tito velcí technologičtí zákazníci zakomponovali naši technologii do svých řešení,“ říká v rozhovoru pro časopis MED zakladatel a největší akcionář Javlinu David Pavlis. Dodává, že technologii Javlinu využívá například také kanadské ministerstvo obrany. Softwarová řešení od Javlinu jsou zajímavá prakticky pro každého, kdo potřebuje dát dohromady velké objemy nejrůznějších nesourodých dat, kvalitně je roztřídit a díky jejich dalšímu zpracování zdokonalovat své služby, produkty i vnitřní fungování firmy či instituce.

Podobně jako v případě Avastu (více v rozhovoru na straně 2) se severní Amerika podílí na tržbách Javlinu zhruba 50 % – při celkových tržbách kolem 12 milionů dolarů ročně.

Sám David Pavlis má bohaté zkušenosti z Kanady i Spojených států ještě z doby před rokem 2005, kdy po návratu do Česka firmu Javlin založil. Úspěšný software na zpracování velkých dat vytvářel ještě jako zaměstnanec kanadské Bank of Montreal. A do Javlinu už přešel tým, který se vytvořil kolem Pavlisova produktu – softwarové platformy CloverETL. V roce 2009 pak česká firma otevřela pobočku ve Washingtonu.

Žádné Silicon Valley

Toho, kdo by předpokládal, že branou pro vstup softwarové firmy typu Javlin na americký trh nejspíš budou její aktivity v kalifornském Silicon Valley, vyvede David Pavlis rychle z omylu. „Náš byznys se koncentruje především na východním pobřeží Spojených států. Právě tam mají svá sídla banky, pojišťovny nebo telekomunikační firmy, které patří mezi naše klasické klienty,“ uvádí Pavlis. Dalšími významnými městy, pokud jde o teritoriální záběr Javlinu – jsou obě velké metropole z oblasti Velkých jezer, americké Chicago i kanadské Toronto. A v Kanadě také Ottawa i Montreal.

To, že se Javlin vyhnul Křemíkovému údolí, je možné vysvětlit tím, jak firma vyrůstala. Nešla cestou start-upu, který by vyhledával finance od venture kapitalistů. Na vývoj vlastní technologie a její expanzi na zahraniční trhy si firma vydělávala poskytováním konzultačních služeb. Poradenství se – jak jinak – týkalo zpracování velkých objemů dat a datové integrace. A poptávka po smysluplném zpracování stále větších objemů dat rostla od počátku tohoto tisíciletí nevídaným tempem.

Poradenské služby dodnes tvoří nezanedbatelnou část tržeb Javlinu. Zatímco na prodej softwaru připadá 65 %, zbývajících 35 % tvoří právě služby.

„Nemám nic proti start-upům,“ vysvětluje dnes Pavlis. Pro řadu nadějných začínajících firem může být právě start-upové prostředí a financování od venture kapitálových fondů tím nejlepším řešením. Samostatná cesta Javlinu ale nadějné české společnosti zajišťovala větší flexibilitu i kontrolu nad formováním vlastní byznysové strategie. A vytvářená hodnota stále zůstává ve firmě.

Z Ameriky dál do světa

Příběh Javlinu dokládá, jak důležité bývá pro jakoukoliv softwarovou firmu na světě – pokud pomýšlí na vstup do globální špičky – prosadit se právě v Americe. Pokud jde o oblast zvládání velkých dat, platí to dvojnásob. „O velkých datech se mluví už velmi dlouho, ale Američané se skutečně chopili byznysových příležitostí. Ve Spojených státech je spousta firem, které se velkými daty tak či onak zabývají,“ argumentuje David Pavlis.

Z Ameriky se ovšem Javlin „odpíchl“ k další expanzi také v západní Evropě. V roce 2013 otevřel pobočku ve Frankfurtu nad Mohanem, o rok později v Londýně. A ke zvučným jménům klientů Javlinu ze severní Ameriky je možné přidat další značky. Vůbec nejvýznamnějším zákazníkem z řad bank je britská HSBC a služeb Javlinu využívá také „ikona“ kvalitní německé žurnalistiky – časopis Der Spiegel. V Česku je významným obchodním partnerem Javlinu například zdejší pobočka logistické firmy DHL.

Když David Pavlis na počátku tisíciletí vytvořil nadějnou platformu CloverETL, rozhodl se ji – v souladu s tehdejším trendem – poskytnout zdarma jako otevřený software, „open-source“. Cílem bylo vydělávat na produktech, které měly být jeho komerční nástavbou. Další vývoj Javlinu šel ovšem zcela jiným směrem než v případě Avastu, který dodnes svůj byznys staví na poskytování základní verze antivirů zdarma.

Pavlis zdůrazňuje, že to je zcela pochopitelné. Zatímco Avast se dodnes zaměřuje na spotřebitelský segment, tedy koncové uživatele, klienti Javlinu se rekrutují z řad středních a velkých společností. „Jsou to firmy, pro které naše technologie znamená jasný finanční přínos,“ dodává David Pavlis.

Automaty místo lidí

A kde vidí David Pavlis budoucnost Javlinu? Co by bylo možné označit za „příští velkou věc“? Šéf Javlinu v této souvislosti připomíná, že na propojování veškerých dat – tedy jak technických, tak byznysových dat včetně údajů o různých transakcích, klientech nebo zaměstnancích – navazuje jejich konkrétní využití při zkvalitňování produktů a služeb, rozšiřování jejich nabídky. Stále více je ovšem třeba počítat s tím, že těchto úkolů se namísto lidí ujímají automatizované systémy, algoritmy. Tyto systémy jsou schopny se do značné míry samy učit.

„Pořád bych to ještě nenazval umělou inteligencí, tento výraz ostatně nepatří mezi mé oblíbené. Stále tu má zásadní roli člověk, jehož konkrétní krok se jednoznačně promítá do konečných výsledků,“ říká David Pavlis. Každopádně platí, že na tyto trendy musejí reagovat vývojáři Javlinu, kteří pracují na dalším zdokonalování softwaru.

Mezi klienty Javlinu se tak objevuje stále více firem, které se samy zaměřují na zpracování dat, analyzují data získávaná třeba ze sociálních sítí a kupříkladu vyhodnocují chování spotřebitelů pro obchodní řetězce, banky nebo telekomunikační společnosti.

Pokud jde o další odvětví, v nichž silně roste poptávka po „kouzlení s daty“ a jejich dokonalém zpracování, patří k nim v oblasti veřejných služeb bezesporu zdravotnictví nebo v ryze komerční sféře třeba vývoj počítačových her. Javlin stále více spolupracuje také s neziskovými organizacemi.

Košatý život vývojářů

Vzhledem k tomu, že se sám Javlin během svého růstu vyhnul start-upovému prostředí, nepřekvapí, že ani dnes nehledá další příležitosti v investicích do jiných začínajících firem. O to více ale Javlin spolupracuje s českými univerzitami a výzkumnými organizacemi. David Pavlis v této souvislosti zmiňuje Masarykovu univerzitu v Brně, Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a Vysokou školu ekonomickou.

Zřejmě nejvýznamnějším „vědeckým“ partnerem ovšem dosud byl Ústav informatiky Akademie věd – tedy stejná výzkumná organizace, o které mluví ve zmiňovaném rozhovoru také Ondřej Vlček z Avastu. „Tamní vědci se většinou zabývají něčím úplně jiným než naši vývojáři, přesto jsme zjišťovali, že jejich poznatky mohou být zajímavé i pro nás,“ vysvětluje Pavlis.

Bádání vědců a vývojářů Javlinu se například protnulo ve zvládání takzvané stromové struktury. Právě „stromová struktura“ je tím, čím se Javlin zabývá. Tento pojem totiž popisuje velmi košatá data, s nimiž se firmy a instituce potýkají, a která je nutné – i díky softwaru Javlinu – převést do dlouhých strukturovaných řad. Jejich další zpracování je už pak v režii automatizovaných „řešitelů“ nejrůznějších úloh – algoritmů.

JAN ŽIŽKA