OD ŠVÉDSKA PO FRANCII – VĚDECKÁ DIPLOMACIE ZÍSKÁVÁ INSPIRACI PRO ČESKÉ INOVACE

Podnikatelské a vědecké mise v rámci projektů ekonomické diplomacie, jež pořádá ministerstvo zahraničí společně s dalšími rezorty, jsou už dobře známé. Podobné projekty s rozvojem vědecké diplomacie ale stále více slouží také k tomu, aby Češi získávali poznatky o inovačním prostředí v zahraničí, které je možné využít v tuzemsku.

Ekonomický diplomat Martin Bašta poukázal na příklad letošní biotechnologické mise do jižního Švédska a Dánska, které se zúčastnilo více než dvacet zástupců českých inovačních a transferových center, vědeckých parků, univerzit, nemocnic a také místní samosprávy. Cílem projektu, na němž spolupracovala česká velvyslanectví ve Stockholmu a Kodani s agenturou CzechInvest, bylo podpořit a motivovat kraje, města, univerzity a soukromé společnosti v Česku, aby vybudovaly inovační a podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky a testbedy.

Na to, o jak významnou záležitost z pohledu rozvoje inovačního prostředí například v českém hlavním městě jde, upozornil v červencovém rozhovoru pro Export.cz manažer biotechnologického klastru Prague.bio Jiří Fusek. „Praze v našem oboru chybí podnikatelská infrastruktura, což je velký problém hlavně pro mladé začínající firmy, které potřebují relativně drahé vybavení a samy si ho pořídit mohou jen stěží. Pokud by existoval nějaký inkubátor, akcelerátor, který má kompletní laboratorní vybavení, bylo by to pro ně významným benefitem. Přinášelo by to výhody i pro Prahu samotnou, pro rozvoj podnikání, přilákání firem ze zahraničí,“ zdůraznil Jiří Fusek.

ČEŠI BY NA TO MĚLI JÍT JINAK

Ředitel odboru inovací agentury CzechInvest René Samek upřesnil, že mise do jižního Švédska a Dánska se zúčastnila skupinka zájemců z Prahy – zdejšího magistrátu, Pražského inovačního institutu, lékařských fakult a fakultní nemocnice. Další účastníci vyrazili z Olomouce, byli mezi nimi zástupci města, kraje, univerzity a soukromého developera. „Praha má plán vybudovat vědeckotechnický park a v Olomouci mají zase zájem vybudovat biotechnologický inkubátor,“ řekl René Samek. Jedním z cílů podobných cest je podle ředitele z CzechInvestu ukázat, že na západ od našich hranic buduje podobné infrastruktury většinou několik subjektů společně.

Problém není v tom, že by Česko v minulých desetiletích stavělo málo vědeckotechnických parků. Na podobné projekty mířila podpora z evropských fondů. Některé z těchto infrastruktur však byly „vědeckotechnické“ jen podle názvu. Nesplňovaly totiž základní předpoklad spolupráce firem s univerzitami a výzkumnými organizacemi. Jak dodává René Samek, „v Česku výstavba inovačních infrastruktur často vypadala tak, že si jeden subjekt vybudoval něco svého, aby mu do toho nikdo nemluvil, ale tím pádem to bylo pouze malé, nemělo to žádný vliv, nerozvíjelo se to, bylo to politicky volatilní a závislé na tom, kdo je zrovna na kraji či ve městě u moci. Například Technologický park Brno a Technologický park Malaga vznikly ve stejné době začátkem devadesátých let – v brněnském technoparku je dnes asi 40 firem, v technoparku v Malaze téměř 600.“

STARTUPOVÉ PROSTŘEDÍ I KONKRÉTNÍ OBORY

První náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák označil v rozhovoru pro Export.cz získávání podnětů ze zahraničí k rozvoji českého inovačního prostředí za „velmi důležitý rozměr vědecké diplomacie“. Připomněl, že už loni inicioval jednu z prvních podobných cest do Švédska, jejíž účastníci se mohli inspirovat tamním startupovým a spinoffovým prostředím. „Kromě Švédska se zaměřujeme na země jako Nizozemsko, Francie nebo Dánsko a pořádáme do nich cesty zástupců univerzit i inovačních center. Někdy je cílem získat obecnější poznatky ohledně podpory startupů, spin-offů, jindy se zajímáme o konkrétní obor, jako byly například zmiňované biotechnologie,“ řekl Jiří Kozák. Podobných akcí se podle něj účastní nejdůležitější hráči v daném oboru v Česku a podobné projekty jsou pak velmi efektivní.

Kupříkladu Francie podle náměstka nabízí řadu oborů, ve kterých je vhodné se inspirovat. Podobně jako u severských zemí jsou to i biofarmaka, v centru pozornosti českého průmyslu jsou pak hlavně jaderné technologie nebo letecký průmysl.

Česká ekonomická diplomatka v Paříži Zuzana Gamrotová v nedávném rozhovoru pro ČTK také zmínila příklad mise českých výzkumníků v oblasti umělé inteligence do Francie. Velvyslanectví pro ně připravilo schůzky s partnery a zástupci celého ekosystému AI ve Francii, setkali se i s francouzským koordinátorem pro AI Guillaumem Avrinem. Diplomatka připomněla, že čeští vědci se spolu s partnery z Francie či Německa podílejí na projektu CLARA, jenž je zaměřený na výzkum neurodegenerativních onemocnění mozku a Alzheimerovy choroby s využitím AI a kvantové výpočetní techniky.

FOTOGALERIE

SÉRIE STUDIJNÍCH CEST

René Samek zdůrazňuje, že výše zmíněná studijní cesta do biotechnologických inovačních a podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků nebyla pouze jednorázovou akcí, ale jednou z řady studijních cest s cílem podpořit vybudování sektorově-specializovaných inovačních infrastruktur v Česku po vzoru západní Evropy. (O těchto cestách René Samek mluvil už dříve také v rozhovoru pro portál Vedavyzkum.cz.) První cesta do technologických parků a testbedů ve Velké Británii zaměřených na sektor smart mobility se uskutečnila v květnu 2023 a kromě lidí z univerzit a regionů se jí zúčastnila také zástupkyně z ministerstva dopravy, se kterým se CzechInvest nyní snaží podpořit budování veřejných testovacích polygonů pro autonomní vozidla. Navštívili například Smart Mobility Living Lab London, kde probíhá testování autonomních vozidel v reálném provozu městské čtvrti.

Další cesta zaměřená na inkubátory, testbedy a living labs pro zelené technologie v zemích Beneluxu se uskuteční letos na podzim, ve spolupráci s českými ekonomickými diplomaty v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku. Na příští rok je v plánu návštěva inovačních infrastruktur pro pokročilé materiály v Německu a Francii, dále také inkubátorů a akcelerátorů pro startupy v oblasti umělé inteligence v Irsku, které chce být v oblasti AI evropským lídrem. Celou sérii plánuje CzechInvest zakončit začátkem roku 2026 návštěvou inkubátorů pro kreativní průmysl v Rakousku. Všechny cesty by měly být podpořeny z programu projektů ekonomické diplomacie PROPED a z projektu RIS3plus v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský, který realizují ministerstvo průmyslu, CzechInvest a Technologická agentura ČR.

TECHNOLOGICKÝ TRANSFER

Klíčovou problematikou, v níž se hodí zahraniční zkušenosti, je podle náměstka Kozáka transfer technologií z výzkumného prostředí do komerční praxe. Česku podle jeho názoru v tomto ohledu ujel vlak a nyní je potřeba celkové zpoždění dohnat: „Spousta špičkového výzkumu v Česku skončila sice se skvělým výsledkem, ale v šuplíku, protože prostě skončil projekt a vědci už nebyli motivováni k tomu, aby ho uvedli do komerční praxe.“

Jiří Fusek v této souvislosti poznamenává, že technologický transfer v Česku naráží na spoustu bariér, které vyplývají už ze současné legislativy. Z pohledu managementu výzkumných organizací není zřejmé, jakým způsobem má při komercializaci vše správně ošetřit. Reálná je tak i obava z případného trestního oznámení. Dalším nepříznivým faktorem pro technologický transfer je podle manažera klastru Prague.bio skutečnost, že vědci jsou primárně hodnoceni podle jiných kritérií – jak formálně plní granty a jak publikují. Neméně palčivým problémem je i přebujelá byrokracie.

Také Jiří Kozák vidí šanci v přijetí návrhu novely zákona, který podmínky technologického transferu zlepší. Vznikal ve spolupráci s řadou významných hráčů, jako jsou komory, asociace, inovátoři a firmy. Tento návrh je podle náměstka jedním z nejdůležitějších, které ještě musí parlament do konce tohoto funkčního období schválit. „Role ministerstva zahraničí je ale hlavně v přinášení příkladů dobré praxe ze zahraničí,“ zdůrazňuje Jiří Kozák. Dalším úkolem pro Černínský palác a české diplomaty je následně také prezentace toho, že české inovační prostředí se mění a je tudíž zajímavější i pro případné zahraniční investory.

JAN ŽIŽKA