Martin Tlapa: HROZBA PROTEKCIONISMU UPROSTŘED PROSPERITY

Už dlouho koluje vtip, jaký je rozdíl mezi optimistou a pesimistou. Odpovědí je, že pesimista je bývalý optimista, nyní dobře informovaný. Nezkušený optimista by možná pro tento článek zvolil titulek „Svoboda světového obchodu nemá alternativu“. Bohužel, zdá se, že má.

Americký spisovatel Henry Miller napsal: „Náš hladomor jde až ke kořenům, a není ani trochu paradoxní, nýbrž naopak je zcela v logice věci, že přišel uprostřed hojnosti“.  V duchu této teze je svět postižen vlnou protekcionismu právě nyní, v období hospodářské prosperity. Rostoucí snaha o ochranářství přitom přímo odporuje poválečné snaze o liberalizaci světového obchodu, snižování celních sazeb a lepšímu přístupu na trhy, která zvýšila prosperitu a kvalitu života v naprosté většině zemí.

Návrh na zavedení cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, jež plánuje prezident Donald Trump, budí obrovský rozruch. Nutno říct, že Trump není prvním americkým prezidentem, který jednostranně zavádí cla na dovozy,  ani obchodní potyčky mezi Spojenými státy a Čínou, na kterou jsou opatření primárně cílena, nejsou ničím novým, či neobvyklým. Navíc uvalení cel ve výši 25 % na dovoz oceli a 10 % na dovoz hliníku světovou ekonomiku zcela jistě nezruinuje. V loňském roce tvořily tyto suroviny zboží jen 2% celkových amerických dovozů a pouhá 0,2% HDP. To, od čeho si Trump slibuje renesanci ocelářství, však v sobě skrývá vetší hrozby, nejen pro Spojené státy, ale i pro zbytek světa. Tou hrozbou je zhroucení pravidel pro světový obchod a spirála odvetných opatření.

Donald Trump se od svých předchůdců přeci jen liší. A to svým negativním přístupem k principům volného obchodu jako takovým. Některé Trumpovy názory jsou velmi flexibilní, a v průběhu času se vyvíjejí, ale jeho názor na svobodný obchod zůstává stejný. Jako prezidentský kandidát získal popularitu především v enklávách na americkém Středozápadě, ve Wisconsinu, Michiganu, Ohiu a Pensylvánii, v dříve průmyslovém a nyní „rezavém pásu“, kde se principům liberálního svobodného obchodu příliš nefandí.

Pokud budou Spojené státy prosazovat merkantilistické pojetí obchodní politiky, navzdory světovým obchodním pravidlům, ostatní země je budou následovat. V nejhorším to může znamenat postupný rozklad jednoho ze základů globalizované ekonomiky.

Pravidla obchodu, jež jsou tvořena mnohostranným systémem založeným na Světové obchodní organizaci, vnímá Trump jako nevýhodná pro Spojené státy. Přitom to byla právě americká iniciativa, která  začala prosazovat snížení celních sazeb. To vyústilo v roce 1947 v podepsání Všeobecné dohody o clech a obchodu v Ženevě, která položila základy pro dnešní mezinárodní obchodování. Světová obchodní organizace dnes není jen fórem pro jednání o další liberalizaci, ale i zárukou transparentnosti při přijímání obchodně-politických opatření, garancí pravidel, předvídatelnosti a ochrany práv k duševnímu vlastnictví. A hlavně, je místem řešení obchodních sporů. V dnešní době čítá její členská základna na 164 členů, kteří zahrnují 98 % světového obchodu.

Odstartovaná vlna protekcionismu může velmi lehce eskalovat v jakousi hru „oko za oko, zub za zub“. Spojené státy jsou dominantní světová velmoc, ale jejich ekonomická i zahraniční politika byla vždy pod značným tlakem politiky domácí. Nyní k tomu přispívá specifický politický temperament současného prezidenta, který se snaží využít práva na „ochranu národních zájmů“ jako páku pro nové projednání již existujících obchodních dohod. Tím však zavádí velmi nebezpečný precedent. Pokud budou Spojené státy prosazovat merkantilistické pojetí obchodní politiky, navzdory světovým obchodním pravidlům, ostatní země je budou následovat. V nejhorším to může znamenat postupný rozklad jednoho ze základů globalizované ekonomiky.

MARTIN TLAPA, náměstek ministra zahraničních věcí