Zelený vodík i hnojiva. JAR skýtá řadu šancí pro petrochemický průmysl

Jihoafrická republika je domovem nejrozvinutějšího chemického sektoru na kontinentu, což mimo jiné zahrnuje výrobu paliv, plastů hnojiv, ale i farmaceutik či obrovské škály chemikálii používaných napříč průmyslovými odvětvími. Velké příležitostí skýtá také výroba takzvaného zeleného vodíku, biologicky odbouratelných materiálů a nanovláken.

Velikost jihoafrického chemického průmyslu se odhaduje na 25 mld. USD (565 mld. Kč), což je přibližně čtyřikrát více než v Nigerii, největší africké ekonomice. Podíl celého sektoru na HDP je přibližně 5 %, přičemž jeho podíl na jihoafrické výrobní produkci je až čtvrtinový. Chemickému průmyslu dominují v JAR tuzemské i zahraniční společnosti, z nichž 20 největších zodpovídá za více jak 90 % výnosů v této oblasti. Za rozvinutostí jihoafrického chemického průmyslu stojí jak relativní průmyslová vyspělost země, tak dostatečné množství nerostného bohatství. Jižní Afrika má plně integrované řetězce přidané hodnoty, které zahrnují jak produkci nezbytných nerostných surovin či polotovarů, tak i hotových produktů. Důkazem tohoto je i výroba pokročilých materiálů jako jsou uhlíková vlákna či nanomateriály.

Lídr v syntéze uhlovodíků

JAR lze považovat za světového lídra v oblasti syntézy, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík či metan přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. JAR zodpovídá přibližně za 0,5 % světové produkce chemikálií, přičemž 55 % z toho představují lokálně produkované petrochemikálie. Chemický průmysl JAR je důležitý i z hlediska tvorby pracovních míst, neboť v něm nachází uplatnění vice jak 170 tisíc osob.

Za hub chemického průmyslu lze považovat oblast Sasolburg, která leží v relativní blízkosti Johannesburgu, a je domovem řady závodů místního petrochemického gigantu SASOL. Nově příchozí společnosti pak často zakládají své výrobní závody mimo jiné v blízkosti uhelných dolů či míst největšího odbytiště jejich produktů. Na významu nabývají také přístavní města Durban či Mossel Bay. Z hlediska provincií jde primárně o Gauteng, KwaZulu-Natal, Východní Kapsko či Svobodný stát.

Obrovský potenciál má v JAR takzvaný zelený vodík, a to jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska dekarbonizace emisně náročných průmyslových odvětví. V globálním měřítku se z něj stává stále důležitější zdroj energie a odhaduje se, že do roku 2050 bude zelený vodík představovat trh o velikosti 2,5 bil. USD. Podle expertů mají projekty na něm postavené potenciál v zemi vytvořit více jak 370 tisíc pracovních míst. Konkurenční výhoda jihoafrické produkce zeleného vodíku spočívá především v geografické poloze příznivé pro větrnou a solární energii, ale také v relativně vysokém stupni industrializace.

Hnojiva pro zemědělství

S ohledem na to, že v zemi působí více jak 32 tisíc komerčních zemědělců, významným produktem chemického průmyslu jsou zde i hnojiva. JAR spotřebuje přibližně 0,5 % světové produkce hnojiv, avšak drtivá většina hnojiv se do země dováží. Komodita je tak vystavena vnějším cenovým vlivům. Nejvíce hnojiv se v zemi spotřebuje na pěstování kukuřice (41 %) a cukrové třtiny (18 %). Na trhu s hnojivy v JAR panuje značná konkurence, avšak kromě ceny o zapojení nových produktů rozhoduje i individuální přístup a poradenství, zvyšování úrodnosti a snižování spotřeby vody. V neposlední řadě pak vzhledem k spotřebě domácností skýtá země řadu příležitostí v oblasti zavádění biologicky rozložitelných obalových materiálů.

David Vaverka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Pretorii