Vítr, slunce i zemní energie. Slovensko chce další obnovitelné zdroje

Slovensko plánuje významný rozvoj větrných i fotovoltaických elektráren a využití geotermální energie. Zvýšený zájem o zelené zdroje představuje příležitost i pro české firmy z oboru.

Slovensko nepatří k velkým podporovatelům takzvaných nových typů obnovitelných zdrojů energie. Důvodem jsou jednak vysoké vstupní náklady, ale i jisté obavy z jejich efektivnosti.  Nicméně v souvislosti s postupným přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku se země začíná stále více orientovat především na slunce a vítr, ale i na geotermální prameny.

Významným krokem, který by měl přispět ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů do slovenského energetického mixu, je zrušení tzv. stop-stavu, tedy konce omezení jak pro připojování nových zdrojů na výrobu elektrické energie, tak i pro zvyšování výkonu již existujících zařízení. Ministerstvo hospodářství SR oznámilo, že do slovenské energetické soustavy bude nyní možné připojit celkový instalovaný výkon v objemu 1 837 MW, z toho 407 MW z fotovoltaických a větrných elektráren.

V rámci rozšiřování fotovoltaických elektráren se pro české firmy nabízí příležitost podílet se na státem plánovaném projektu výstavby velkého solárního parku v oblasti jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Projekt solárního parku má být jistou dočasnou náhradou, respektive využitím území plánovaného pro výstavbu nové jaderné elektrárny. Ten nebyl prozatím schválen, avšak nebyl ani zamítnut, pouze je dočasně „zmražen“. V symbióze s projektem solárního parku se připravuje rovněž projekt výroby zeleného vodíku, který by měl přispívat k dekarbonizaci veřejné dopravy v Trnavském kraji.

V zemi je pouhých pět větrných turbín

Kromě rozšiřování poměrně již dobře zavedených fotovoltaických parků je novinkou rozhodnutí slovenské vlády o výrazné podpoře výstavby větrných elektráren. (V současnosti je v zemi v provozu pouze pět větrných turbín). V souladu s vládou schváleným energetickým plánem má do slovenského energetického mixu do roku 2030 přispět celkem 500 MW z větrné energie, což představuje výstavbu 100 až 150 nových větrných turbín. Po více než sedmnácti letech by se tak na Slovensku měla obnovit výstavba větrných elektráren. Za nejvhodnější oblasti výstavby se považuje území na hranicích s Rakouskem a Českem. A tak samotné předurčené území pro výstavbu větrných turbín může být významnou výzvou pro příslušné české firmy.

Velmi vhodné podmínky na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů má Slovensko ve svém dosud nedostatečně využívaném geotermálním potenciálu, který může poskytnout tepelo na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním. V současnosti je jistou překážkou pro investory v této oblasti rizikovost investice. Pro geotermální vrty totiž prozatím platí podobné legislativní podmínky, jako při těžbě ropy.

Nový zákon o EIA

Právě z důvodu podpory využívání obnovitelných zdrojů energie se na Slovensku připravuje nové znění zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon o EIA). Na překlenutí rizika investic hodlá Slovensko využít evropské strukturální fondy v období 2022-2027, kterými plánuje podporovat vyhledávání a průzkum zdrojů geotermální energie a financování aktivit zaměřených na průzkumné vrty. Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje budou vhodnou příležitostí i pro české firmy, a to jak pro specialisty na hlubinné vrty, tak i pro energetické společnosti.

Hildegarda Horská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bratislavě