Portugalsko investuje do vodíkových technologií

Portugalská vláda chce masivně investovat do výroby vodíku, který má nahradit energii získávanou spalováním zemního plynu, a vyhovět tím cílům unijní strategie Green Deal. Vodíkový sektor a návazné průmyslové a obchodní aktivity tak budou v příštích letech představovat zajímavou příležitost spolupráce mezi portugalskými a českými společnostmi.

Ilustrační foto: Shutterstock

​Lisabon chce na podporu investic a výroby vodíku alokovat do roku 2030 až 900 mil. eur z unijních fondů. Vzhledem k tomu, že v současnosti stále neexistuje dostatečná poptávka, která by umožnila výrazné zrychlení investic do výroby, plánuje vláda pomoci s financováním nových vodíkových projektů ve výši asi 400 až 450 mil. eur z národních zdrojů v rámci programů Portugalsko 2020 a Portugalsko 2030. V této souvislosti schválilo Portugalsko v květnu 2020 Národní vodíkovou strategii, ve které jsou promítnuta velká očekávání spojená s rozvojem tohoto odvětví a jeho příspěvku k dynamizaci ekonomiky.

Vzhledem k tomu, že náklady na výrobu čistého vodíku budou vyšší, než kolik činí náklady na nahrazovaný zemní plyn, vláda navrhuje přidělit formou aukce 500 až 550 mil. eur z Fondu životního prostředí výrobcům, a to v průměru asi 50 mil. eur ročně. Cílem je finančně podpořit cenový rozdíl mezi zeleným vodíkem a zemním plynem tak, aby měli výrobci zajištěnu přiměřenou návratnost investic. Zároveň by tak měla být zajištěna nákladová neutralita pro spotřebitele, kteří budou mít povinné kvóty spotřeby.

Portugalskou strategii vyzdvihla také Evropská komise, která nedávno revidovala své střednědobé cíle týkající se zeleného vodíku a stanovila, že by v roce 2024 měla instalovaná kapacita elektrolyzérů dosahovat výkonu 6 GW. 

Investice do vodíku má mimo jiné snížit náklady na dovoz zemního plynu. Foto: Shutterstock

Vodík pro Nizozemsko

Jednou z velkých výhod Portugalska je kapacita výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů (primárně solárních) s nízkými náklady, jež bude využita při výrobě zeleného vodíku elektrolýzou vody, což zajistí vysokou konkurenceschopnost finálního produktu. Kromě zásadního příspěvku k dekarbonizaci domácí ekonomiky je v souvislosti s postupným růstem výrobní kapacity plánován vývoz vodíku z přístavu Sines na trhy dalších zemí s rozvinutým průmyslem. K formalizaci budoucí spolupráce již Portugalsko dospělo s Nizozemskem. Obě země uzavřely letos v září dohodu, která předpokládá vytvoření obchodního modelu výroby vodíku v Sines a jeho následného vývozu do Rotterdamu.

Portugalská vláda předpokládá, že země bude schopná do vodíkového řetězce v příštím desetiletí mobilizovat investice ve výši přes 7 mld. eur, které vytvoří až 12 tisíc pracovních míst. Země plánuje do roku 2030 instalaci elektrolyzérů s výrobní kapacitou ve výši 2 až 2,5 GW, přičemž 1 GW bude generovat hlavní projekt v Sines, na kterém budou spolupracovat firmy EDP, Galp, REN, Martifer a Vestas.

V poptávkovém řízení, které vláda vypsala letos v červenci, projevily o vodíkový sektor zájem i další státní i soukromé podniky, které představily celkem 74 projektů zaměřených na výrobu, přepravu a výzkum v hodnotě 16 mld. eur. Vládní komise 37 projektů v hodnotě 9 mld. eur po úvodní analýze doporučila do dalšího kola posuzování. Národní vodíková strategie předpokládá, že podíl vodíku na konečné spotřebě energie v zemi vzroste na 2 %, v případě spotřeby průmyslu a silniční a vnitrostátní námořní dopravy až na 5 %. V plánu je rovněž vybudování 50 až 100 čerpacích stanic na vodík.

Lisabon chce být lídrem trhu

V souvislosti s rozvojem výroby a užívání vodíku se očekává, že Portugalsko ušetří až 740 mil. eur na dovozech zemního plynu a až 180 mil. eur na dovozech amoniaku. Země bude zároveň schopná snížit emise oxidu uhličitého o 6 až 8 mil. tun ročně.

Vodíkový sektor bude v nadcházejících letech jednoznačně nejvýznamnějším cílem portugalských investic v oblasti energetiky. Vzhledem k existenci nemalých komparativních výhod vláda věří, že se země stane v tomto sektoru lídrem a jedním z největších producentů vodíku v Evropě.

Petr Klíma, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Lisabonu