MEXIKO LÁKÁ INVESTORY, POSÍLÍ INVESTICE DO VÝZKUMU

Aktuální trend regionalizace výroby a nearshorigu do Mexika láká širokou škálu zahraničních investorů jak z Evropy, tak z Asie. Současný boom přesunu výroby se ve střednědobém horizontu promítne do rozvoje vědy, výzkumu, inovací a vzdělávání potřebné pracovní síly, jakožto i nárůstu investic soukromého sektoru do výzkumu. Nárůst zájmu o investice do výzkumu už Mexiko v posledních letech zaznamenává. Nové příležitosti v zemi zkoumali také účastníci české vědecko-technologické mise.

Orientace Mexika na automobilový, elektronický a strojírenský průmysl jej spojuje s Českem právě v zaměření na aplikovaný výzkum, což otevírá příležitosti pro společné výzkumné projekty či akademickou výměnu.

OD OBCHODU K VĚDĚ A INOVACÍM

Mexiko je dlouhodobě nejdůležitějším obchodním partnerem Česka v Latinské Americe, ovšem k tomu je třeba věnovat zvláštní pozornost oblasti vědy, výzkumu a inovací (VVI) v souvislosti s celosvětovou proměnou a modernizací průmyslu. Dubnová vědecko-technologická mise byla proto zaměřená na inovativní sektory a vědecko-výzkumnou spolupráci, a to zejména v oblasti pokročilých materiálů, biotechnologií, nanotechnologií a informačních a komunikačních technologií. Delegace vedená náměstkem ministra průmyslu a obchodu Edvardem Kožušníkem v dubnu navštívila Mexico City a Guadalajaru.

Vědecko-technologickou misi organizovalo Velvyslanectví ČR v Mexiku s Ministerstvem průmyslu a obchodu jako jeden z projektů na podporu ekonomické diplomacie (PROPED). Celkem do Mexika přijelo deset zástupců sedmi českých institucí a firem – CEITEC, Středočeské inovační centrum, BIOCEV, Technická univerzita Ostrava, Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, SVCS Process Innovation, Monet+ a na místě se připojili ještě zástupci společnosti mmcité, která je na mexickém trhu již zavedená.

NÁRŮST ZÁJMU O INVESTICE DO VVI

Mexiko v posledních letech zaznamenalo nárůst zájmu o investice do VVI. V Globálním inovačním indexu (GII) za rok 2023 obsadilo 58. místo ze 132 hodnocených zemí stejně jako v předchozím roce. V rámci Latinské Ameriky se Mexiko umisťuje spolu s Brazílií a Chile na špici regionu, a to především v základním výzkumu. Na rozdíl od většiny zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou však tři čtvrtiny výzkumu financovány státem a zapojení soukromého sektoru zůstává zatím malé. Hlavním federálním orgánem pověřeným podporou výzkumu a jeho financováním je Národní rada pro vědu a technologii (CONAHCYT), která spravuje síť 27 výzkumných center po celé zemi.

Oblastmi výzkumu, v nichž Mexiko vyniká, jsou biotechnologie, farmaceutický průmysl, ICT, energetika, nanotechnologie a pokročilé materiály. Právě na tyto obory byla zaměřená dubnová mise. V Mexiku najdeme přibližně stovku veřejných vysokých škol s výzkumnými a technologickými kapacitami, přičemž jen Mexická národní autonomní univerzita (UNAM), největší univerzita v zemi, má desítky výzkumných center. UNAM zároveň bývá různými žebříčky označována jako nejlepší univerzita v zemi. Druhé místo zaujímá Tec de Monterrey (Instituto Tecnológico y de Estudios Superiores de Monterrey), prestižní soukromá univerzita s 26 kampusy napříč celou zemí se solidním rozpočtem na VVI, která měla vždy blízko k mexické podnikatelské elitě. Zakládá si na provázanosti s pracovním trhem a rychlým uplatněním absolventů. Existuje i výměnný program s Univerzitou Karlovou. Zajímavostí je, že na Tecu došlo k prvnímu připojení k síti internet v historii Mexika i Latinské Ameriky. Na kampusu v Mexico City také už tři roky působí český profesor a výzkumník v oblasti průmyslového inženýrství Martin Flégl.

SILICON VALLEY MEXIKA

Mezi nejprogresivnější regiony, kde se VVI těší i systematické podpoře vlády a soukromého sektoru, patří mexický stát Jalisco a jeho hlavní město Guadalajara, jemuž se říká „Silicon Valley Mexika“ kvůli vysoké koncentraci technologických firem, startupů a inovačních center. Nepřekvapí, že Jalisco má samostatné Ministerstvo inovací, věd a technologií. V Guadalajaře je dostatek kvalifikované pracovní síly a nacházejí se tam jasně definované průmyslové klastry: vývoj softwaru, výroba elektroniky, automobilový a letecký průmysl. Například místní pobočka CINVESTAV (výzkumné centrum Národního polytechnického institutu/IPN) funguje jako centrum designu pro společnosti jako IBM, AT&T, 3M, Intel, Oracle, Bosch, Siemens nebo Continental. Americký gigant Intel, jeden z největších světových výrobců polovodičů, se v Guadalajaře pyšní svým největším designovým, výzkumným a vývojovým centrem v Latinské Americe.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ VÝZKUMNÍKY I FIRMY

Letošní česká vědecko-technologická mise navázala na předchozí misi v roce 2019, incomingovou misi představitelů státu Jalisco do Česka v roce 2022 a jiné aktivity. Prohloubila nadstandardní vztahy mezi Českem a Jaliscem, které má prakticky totožnou rozlohu a jen o 2 miliony obyvatel méně, a ukázala velký potenciál pro další rozvoj česko-mexické spolupráce v pokročilých oborech. Například brněnský CEITEC již s Mexikem několik let spolupracuje.

V Guadalajaře se pak Česko může pochlubit firmou mmcité, která zde má od roku 2018 svůj výrobní závod a ve městě lze vidět mnoho českých designových laviček, odpadkových košů a dalšího mobiliáře, například i v krásném zeleném kampusu soukromé univerzity ITESO. Pro dopravní divizi Switchio firmy Monet+ se dále naskýtá příležitost v místní dobře fungující městské hromadné dopravě. Jednalo by se o zavedení moderní technologie bezkontaktního placení jízdného bankovní kartou, na níž se jízdenka automaticky nahraje. Zlínská firma by tak mohla navázat na středoamerické obchodní úspěchy v hlavním městě Panamy (metro) a Guatemaly (autobusy Transmetro).

Martin Tušl, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Mexiku