KUBA SE SNAŽÍ O POTRAVINOVOU BEZPEČNOST A VYŠŠÍ EXPORT

Téma zajištění potravinové bezpečnosti se na Kubě v době pandemie covid-19 stalo jedním z nejvýznamnějších. Vzhledem k nedostatečné místní produkci Kuba trpí chronickým nedostatkem potravin, které běžně z 80 % na ostrov dováží.

Vzhledem k hluboké hospodářské krizi projevující se nedostatkem devizových zdrojů na import z cizích zemí Kuba není schopná pokrýt domácí poptávku, o čemž svědčí místní obchody, které neustále zejí prázdnotou. V rámci hospodářské a sociální strategie Kuby označil ministr potravinářské výroby Manuel Santiago Sobrino Martínez za vládní prioritu právě potravinovou soběstačnost a posílení exportu kubánské produkce potravin, na který jde v současné době pouze 1,5 % celkové potravinové produkce.

SNAHA PŘILÁKAT INVESTORY

Kuba se již delší dobu snaží přilákat zahraniční investory, neboť si uvědomuje důležitost investic pro rozvoj ekonomiky zasažené hlubokou strukturální krizí. Snahou vlády je v investiční oblasti využívat formu tzv. empresas mixtas, tedy smíšených společností se zahraničním kapitálem. Plánem je soustředit do roku 2030 až 58 % veškeré potravinářské produkce právě do těchto smíšených společností.

Klíčovými sektory potravinářského průmyslu na Kubě jsou mlékárenství, masný a obilný průmysl, rybolov a pivovarnictví. Vzhledem k obrovské byrokracii a nedostatku flexibility však smíšené společnosti vznikají i v těchto sektorech velmi pomalu. Produkce těchto společností se aktuálně soustředí zejména na výrobu a obchod s rumem, pivem, moukou, masovými konzervami a zmrzlinami. Některé položky z této produkce jsou součástí přídělové knížky, neboť na Kubě stále existuje systém dotovaných potravin.

V letošním roce byly na Kubě založeny čtyři nové smíšené podniky v oblasti výroby piva, sójového oleje a mouky, džusu a nudlí, a komercializace rumu. V plánu pro příští období zůstává 35 projektů zejména na výrobu cukrovinek, rybích výrobků, piva a nealkoholických nápojů.

Potravinářský průmysl na Kubě produkuje 2,5 milionu tun potravin ročně, z toho jde 30 % na základní přídělové položky, 25 % do gastronomie, 20,5 % na sociální stravování, 13 % do turismu, 10 % do obchodních řetězců a pouze 1,5 % na export. V rámci přídělového systému státem dotovaných potravin Kuba investuje 1,6 milionu dolarů denně pouze do základních položek, jako je sušené mléko, kuře, mouka a olej. Potravinová produkce na Kubě je ve srovnání s ostatními státy regionu na nízké úrovni. Například v Dominikánské republice, která má obdobné klimatické podmínky a srovnatelný počet obyvatel, se ročně vyrobí více než desetinásobek potravin než na Kubě.

MOŽNOST SOUKROMÉHO EXPORTU A IMPORTU

Snahu kubánské vlády o posílení exportu zboží a služeb, který je jedním ze zdrojů deviz do státního rozpočtu, nedávno ve svém vystoupení potvrdil i ministr zahraničního obchodu a investic Rodrigo Malmierca Díaz, který prostřednictvím nové rezoluce představil možnost tzv. soukromého exportu a importu. Jedná se o nově povolenou možnost pro drobné soukromé podnikatele. Daný obchod je však povinné realizovat přes vládou určené státní podniky zahraničního obchodu, kterých je v současné době 37.

V praxi by to mělo vypadat tak, že státní podnik zahraničního obchodu reprezentuje výrobce, tedy drobného soukromého podnikatele, na mezinárodním trhu a za zprostředkování této služby si prostřednictvím uzavřených smluv inkasuje obchodní marži. Zboží, které půjde na export, musí být odpovídající kvality a transakce budou probíhat výhradně v cizí měně na účty založené u kubánských bank.

V tuto chvíli probíhají interní jednání s více než 700 zájemci z řad soukromých podnikatelů a minivýroben na Kubě. Co se exportu týká, existuje zájem zejména v oblasti zeleninových a jiných konzerv, čerstvé zeleniny a ovoce. Importovat by drobní podnikatelé chtěli převážně suroviny na výrobu potravin, stavební materiál, hnojiva, pesticidy, barvy, autodíly, pneumatiky, počítačové výrobky aj. Možnost importu a exportu pro soukromé kubánské drobné podnikatele nabízí možnost spolupráce i pro české firmy, které mohou navázat flexibilnější vztahy právě s menšími podniky a reagovat pružněji na jejich poptávku.

Eliška Carreazo Cuadro, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Havaně

Lucie Kovandová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Havaně