KOLUMBIJSKÝ VENKOV MÁ HLAD PO ZEMĚDĚLSKÝCH TECHNOLOGIÍCH

Díky rozmanitosti podnebí, nezávislosti na ročních obdobích a velkým zásobám vodních zdrojů má Kolumbie ideální podmínky pro zemědělství. Sektor se však dlouhodobě potýká s řadou hlubokých strukturálních problémů, které zemi neumožňují tohoto potenciálu plně využít. Podpora rozvoje venkova a domácí zemědělské produkce, včetně té s přidanou hodnotou, je proto jedním z pilířů vládní politiky současného prezidenta Gustava Petra.

I s ohledem na avizovanou vládní podporu sektoru se očekává nárůst zájmu o technologie zvyšující produktivitu výroby, zemědělskou techniku, chytrá řešení pro efektivní adaptaci na klimatické podmínky či technologie využívající bioenergie. Šanci na úspěch na kolumbijském trhu má také české pivo a pivovarské technologie či některé kvalitní potravinářské produkty.

TRADIČNÍ PRODUCENT

Kolumbie je tradičním producentem řady plodin, především kávy, květin, banánů, cukrové třtiny, rýže, různého ovoce a zeleniny. Patří ke světovým dobytkářským velmocem a je čtvrtým největším producentem palmového oleje na světě. Zemědělství se podílí na kolumbijském HDP zhruba 7,4 % a zaměstnává přibližně 15 % populace, i když většina z nich vykonává práci v rámci neformální ekonomiky. Ve venkovských oblastech přitom žije přibližně pětina obyvatel země (cca 11 miliónů). I přes příznivé podmínky je však Kolumbie závislá na dovozu řady základních surovin a potravin. Vláda prezidenta Petra se tak chce zaměřit na komplexní rozvoj celého odvětví a s ním spojené infrastruktury. Význam zemědělství dokládá také navýšení prostředků pro tento sektor o zhruba 440 milionů USD na celkovou 1 miliardu USD na rok 2023, tedy o 98 % více, než bylo původně na tento rok plánováno.

ŘADA PROBLÉMŮ

Kolumbijský zemědělský sektor se totiž dlouhodobě potýká s řadou výzev, jako je omezená dopravní infrastruktura, nedostatečné zavedení technologií, nerovný přístup k zemědělské půdě a tedy koncentrace finančních prostředků u velkých producentů, velké množství prostředníků v rámci distribučního řetězce, vylidňování venkova či problematická bezpečnostní situace v některých regionech. Nízká konkurenceschopnost místního zemědělství a tedy nutnost investovat do technologických inovací a nových zařízení, stejně jako rostoucí tlak na zavádění nových metod produkce šetrnějších vůči životnímu prostředí, přináší příležitosti i pro české dodavatele. Roste poptávka zejména po technologiích a zařízeních zvyšujících produktivitu výroby, zemědělské technice (traktory, stroje) či zpracovatelských a balících linkách, především těch určených pro úpravu ovoce. 

POPTÁVKA PO CHYTRÝCH ŘEŠENÍCH

V rámci plánu na zvýšení  konektivity a digitalizace venkova roste zájem o zavádění chytrých řešení v různých oblastech, například v oblasti zavlažování či monitorování klimatických podmínek v reálném čase a efektivní adaptace na ně. Zemi totiž sužují meteorologické fenomény La Niña a El Niño, které přináší extrémní deště, nebo naopak sucha, a negativně tak ovlivňují nejen samotnou úrodu, ale také dopravní infrastrukturu nutnou pro komercializaci produktů. V současné době jen zhruba 30 % sektoru využívá technologické nástroje. Zavádění umělé inteligence, robotiky či internetu věcí je pomalé. Otevírá se tedy prostor pro zahraniční a nadnárodní společnosti a dodavatele. Čím dál větší pozornost budí i technologie na bázi bioenergie a bioplynu. Velký potenciál má výzkumná a vědecká spolupráce zaměřená na optimalizaci zemědělské produkce s ohledem na zajištění potravinové bezpečnosti, ochranu životního prostředí a problematiku odlesňování.

ŠANCE PRO ČESKÉ EXPORTÉRY

Kolumbie silně pocítila důsledky závislosti na dovozu hnojiv z Ruska, takže v současné době se snaží o nahrazení těchto dovozů, ale také o dovoz surovin a technologií, které by umožnily výrobu hnojiv přímo v zemi. Uplatnit se mohou dále technologie na výrobu sušeného mléka a sýrů, zařízení pro pekařství či stroje a technologie pro sektor chovu dobytka a drůbeže. Možnosti se otevírají také pro technologická řešení v oblasti léčebného a průmyslového využití konopí. Z českých potravinářských produktů se na místním trhu mohou prosadit zejména potravinové doplňky na bázi mléka a mléčné výrobky, včetně syrovátky a sýrů, cukrovinky, dětská výživa, proteinové výrobky či krmiva pro domácí zvířata. U bohatšího segmentu populace existuje poptávka po kvalitních a luxusních produktech, jako je víno, alkohol či výrobky zdravé výživy. Čím dál větší důraz je kladen na zdravotní nezávadnost produktů a technologie / investice šetrné k životnímu prostředí.

ČESKÉ PIVO ZATÍM ZAOSTÁVÁ

Samostatnou kapitolu tvoří české pivo, které je v Kolumbii zatím zastoupeno jen velmi slabě kvůli kombinaci několika faktorů – náročnost a vzdálenost trhu pro české výrobce, monopolní pozice domácích výrobců, orientace převážné většiny domácí poptávky na cenu, stále nízké povědomí o českém pivu například v kontrastu s pivem německým. Za předpokladu zacílení na vhodný segment trhu a využití odpovídající kombinace marketingových nástrojů má české pivo a obecně i pivovarské technologie v Kolumbii zcela jistě šanci na úspěch.      

DOHODA O VOLNÉM OBCHODU S EU

V roce 2013 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kolumbií, která ustanovila moratorium v délce 15 let, v průběhu kterého se postupně navyšují bezcelní kvóty (mimo bezcelní kvótu lze vyvážet za clo). Dovozci zemědělsko-potravinářských komodit musí splnit podmínky stanovené Institutem pro dohled nad potravinami a léčivy (INVIMA) a Kolumbijským zemědělským institutem (ICA), případně místním Ministerstvem zemědělství a venkovského rozvoje. O povolení se žádá na základě platných dokumentů vystavených příslušnými českými orgány. Celý proces se v poslední době zjednodušil, nicméně i tak jsou stížnosti na zdlouhavost a nepružnost administrativních procesů velice běžné. K proniknutí na místní trh je také vhodné mít místního zástupce. Klíčovou roli pak sehrává cena, protože v odvětví převažují drobní a střední farmáři, kteří mají omezený přístup k finančním zdrojům. První kontakty na potenciální partnery a zákazníky lze získat přes místní asociace či účastí na sektorově zaměřených veletrzích.

Jana Hudcovská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bogotě

Bohdan Malaniuk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bogotě