KEŇA DOPLÁCÍ NA VÁLKU. ROSTE CENA OBILÍ, ZLEVŇUJE VYVÁŽENÝ ČAJ, BUDOU CHYBĚT TURISTÉ

Obchodní dopady ruské invaze na Ukrajinu a následných sankcí proti Rusku jsou cítit i v Keni. Ceny obilné mouky a chleba rostou, neboť většina obilí se dováží právě z Ukrajiny a z Ruska. Rusko je čtvrtou největší exportní destinací pro keňský čaj, což je možné vidět na čajové aukci v Mombase, kde ceny čaje neustále padají.

Někteří prodejci raději čaj z aukce stáhnou, než prodávat za takto nízké ceny. Sankce budou mít dopad i na cestovní ruch, neboť Keňa každoročně hostí tisíce ruských a ukrajinských turistů.

Generální ředitelka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iweala nedávno upozornila na eminentní nebezpečí hladomoru v chudých zemích, dokonce v řádu několika měsíců. Bývalá ministryně financí Nigérie uvádí příklad Afriky, kde 35 z 55 zemí závisí na dovozech obilí z Ruska a Ukrajiny a 22 zemí závisí na dovozech hnojiv z této oblasti. Ceny potravin v Africe již nyní z tohoto důvodu stouply o 20 až 50%.

Podle šéfky WTO rozdělování světové ekonomiky na nepřátelské bloky a ignorování potřeb nejchudších států nepřinese nikomu ani prosperitu, ani mír. Aby se předešlo nejhoršímu, musejí jednotlivé státy a mezinárodní organizace o to více spolupracovat a umožnit plynulou výměnu zboží.

SNÍŽIT ZÁVISLOST NA DOVOZU

 Okonjo-Iweala na druhé straně doufá, že stejně jako je současná situace hrozbou, je pro Afriku také příležitostí. Většina potravin se totiž do Afriky dováží z jiných kontinentů. To je ale do budoucnosti neudržitelné. Již během pandemie covid-19 došlo k narušení dodávek zboží a nyní situaci opět komplikuje rostoucí inflace. Aby k tomu nedocházelo, je potřeba přesvědčit africké země, aby snížily svou závislost na dovozech potravin. Potraviny by se měly pěstovat z velké části v Africe a v rámci Afriky by se s nimi mohlo také obchodovat. Je škoda nevyužívat lokálních potravin v místě.

Pěstitelé by se podle generální ředitelky měli odklonit od závislosti na dovozech a používat druhy obilí, které jsou odolné vysokým teplotám, a odrůdy odolné vůči klimatickým změnám. Podle výzkumu keňské zemědělské organizace KALRO je ale většina místní produkce obilí závislá pouze na dešťových srážkách. Farmáři v Keni se neumějí bránit škůdcům a nemají dobré znalosti o moderních pěstitelských postupech. To by mohlo být příležitostí pro spolupráci s českými výzkumníky a firmami nabízejícími inovativní řešení v zemědělství.

Dalším „bottleneckem“ jsou hnojiva a krmiva pro dobytek. Hnojiva byla až do současnosti z velké části dovážená z Ruska a tak jsou čím dále dražší nebo chybí úplně. Stoupají také ceny žluté kukuřice, která je nejčastějším keňským krmivem pro dobytek na velkofarmách, neboť většina se díky příznivým cenám až doposud dovážela z Ukrajiny. Není důvodu, proč by se žlutá kukuřice nemohla pěstovat v místě. Existuje mnoho podobných produktů zatím dovážených, které by se díky správným přístupům mohly pěstovat přímo na africkém kontinentu. Řešením může být mezinárodní spolupráce a místní výroba. Například keňská firma Unga Group dostala povolení k joint venture s holandskou firmou Nutreco International, cílem je zvýšení místní produkce krmiv. Nová firma bude operovat pod názvem Tunga Nutrition a plánuje zvýšit výrobní kapacitu továrny na krmivo pro ryby v Nairobi a zmodernizovat továrnu v Ugandě.

ZEMĚDĚLSKÁ VÝSTAVA V NAIROBI

Nejbližší možností pro české firmy, které by měly zájem se seznámit s keňskými zemědělskými firmami, bude výstava Nairobi International Trade Fair – NITF. Ta je každoročně největší ukázkou zemědělství a potravinářského průmyslu v Keni. První výstava byla uspořádána Východo-africkou zemědělskou a zahradnickou společností již v roce 1902 a je nyní největším zemědělským veletrhem ve Východní Africe. Probíhá každoročně na přelomu září a října a trvá sedm dní. V roce 2022 proběhne od 26. září do 2. října po dvouleté „covidové“ přestávce a má letos téma „Podporovat inovace a technologie v zemědělství a v obchodě“. Čeští výrobci zemědělské techniky a výrobci poskytující inovativní řešení pro zemědělství by měli této příležitosti využít.

Marta Anna Ledgard, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nairobi