KEŇA ČELÍ MASIVNÍ URBANIZACI. ŘEŠENÍM BY MOHLA BÝT CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

 V Nairobi rostou jako houby po dešti nejen výškové budovy, rezidenční domy a luxusní paneláky, ale také slumy. Město čelí masivní urbanizaci a má dlouhodobé problémy s odpadovým hospodářstvím. Odpovědí by mohly být principy cirkulární ekonomiky, které se keňská vláda snaží prosazovat.

V takzvaných „neformálních čtvrtích“, což je politicky korektní výraz pro slumy, se staví spontánně, bez územních plánů, a tedy i bez přístupu k vodě, kanalizaci, energiím, bez přístupových cest. Ve slumech je těžké regulovat vypouštění znečištěných vod a zároveň zajistit přívod pitné vody. Jen málo domácností tu má přístup k přívodu elektřiny a často vznikají odběry energie načerno. Majitelé pozemků navíc vybírají za neexistující služby relativně vysoké nájmy.

Čtyřapůlmilionová metropole Nairobi se i tak potýká s tuhým odpadem, jeho svozem, tříděním i skladováním. Kolem města je několik skládek, z nichž největší Dandora, se přímo zalyká množstvím prakticky netříděného odpadu. Vršící se problémy vedly loni k založení agentura Nairobi Metropolitan Services se zaměřením na zlepšení životního prostředí v hlavním městě, na úpravu pitné vody, čistění odpadních vod a vybudování dostupného bydlení, kterou založil prezident Uhuru Kenyatta.

Populační exploze i nedostatek peněz

Nejen Keňa ale čelí dvěma zásadním výzvám – silné populační explozi a nedostatku peněz. Několik nedávných studií předpokládá, že do konce tohoto století bude Afrika jediným kontinentem, který zaznamená populační růst. Třináct z 20 největších městských oblastí světa bude v Africe a v těchto městech bude bydlet více než třetina světové populace. Podle poradenské společnosti McKinsey bude v Africe do roku 2025 více než 100 měst nad milion obyvatel. To je dvakrát vyšší růst než v Latinské Americe.

Sličující je pak nedostatek financí na rozvoj měst. Afričané by museli utratit 130-170 miliard USD ročně, aby pokryli základní infrastrukturní potřeby kontinentu. Přesto se region již nyní potýká s nedostatkem financování ve výši 68–108 miliard USD. Zhruba dvě třetiny potřebných investic do městské infrastruktury, které by se měly uskutečnit do roku 2050, ještě ani nezačaly. Celkové kapitálové investice v Africe v letech 1980–2011 činily v průměru pouhých 20 % HDP (ve srovnání s 40 % HDP, které byly vynaloženy ve východní Asii během období rychlé urbanizace). K vyrovnání těchto mezer by muselo podle analýzy Světového ekonomického fóra dojít ke zvýšení růstu HDP na hlavu o 2,6 % ročně.

Řešení pro Afriku

Proto se různé iniciativy snaží o to, aby byla africká města na tento růst připravená a stala se odolnými a inkluzivními centry hospodářského růstu. Jednou z nich například Cities Alliance, která propaguje rozvoj měst tak, aby se podařilo odstranit extrémní bídu. Členy aliance jsou jak vlády rozvinutých zemí, místní samosprávy, neziskové organizace, mezinárodní agentury a instituce, soukromí partneři či výzkumné instituce. Další organizací zaměřenou na urbanizaci Afriky, která považuje středně velká města za klíčová pro rozvoj, je „The Cities that Work Council“ , který sídlí v Ugandě. Organizace se snaží propagovat a vyzdvihnout význam zelených ploch ve městě, tvoření městských čtvrtí a schopnost vylepšovat to, co již nyní funguje namísto vymýšlení nových řešení.Pro české firmy, které se chtějí uplatnit na afrických trzích, je důležité, aby se o nich vědělo a budovaly si zkušenost a know-how na jednotlivých projektech. Důležité je seznámit se s partnery z dalších zemí, kteří na africkém trhu působí. Je také třeba nabízet komplexní řešení problémů. Zájem je nejen o technické vybavení, ale také o firmy nabízející údržbu zařízení, vyškolení zaměstnanců a často i dlouhodobé řízení projektů. 

Summit afrických měst

Jednou z příležitostí k navázání kontaktů bude letos v květnu 9. africký summit Africities, který je setkání představitelů místních a regionálních vlád a vedení z celé Afriky a koná se každé tři roky. Na summit, který proběhne v keňském Kisumu, by mělo přijet okolo 8 tisíc účastníků ze 77 zemí, očekává se 20 ministrů a kolem 3 tisíc starostů z afrických měst. Tento rok je hlavním tématem „Význam středně velkých měst pro splnění plánů rozvoje Agendy 2030“.  Hlavními body jednání, přednášek a diskuzí budou témata udržitelného rozvoje měst, zapojení žen a vytváření pracovních míst. Summit bude doprovázet i keňské Expo, na kterém budou mít stánky vybrané firmy představující jednotlivá řešení.

Příležitost pro české firmy nabízí také oblast cirkulární ekonomiky. V tomto oboru se v Keni hodně angažují belgické, francouzské či švédské firmy, které nabízejí rozvojové půjčky s velmi nízkými úroky. Úspěšné započetí a dokončení projektů pro rozvoj afrických měst velmi závisí na dynamičnosti a schopnostech místních zastupitelů. V Africe je navíc potřeba trochu více trpělivosti a je také třeba zajistit si důvěryhodného místního partnera. S tím mohou pomoci česká velvyslanectví. Možnosti na africkém trhu jsou velké a česká řešení pro moderní města by měla být na africkém kontinentu jasně vidět.

Marta Anna Ledgard, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nairobi