Italská vládní krize znejistila firmy i banky
Italský premiér Giuseppe Conte získal pověření sestavit novou vládu, ekonomové mezitím hodnotí důsledky letní vládní krize. Ta přišla ve chvíli, kdy se podle analytiků italská ekonomika odrážela ode dna, předpokládal se růst hrubého domácího produktu o 0,1 procenta a vzrostla důvěra spotřebitelů i firem.
Ekonomické vyhlídky Itálie jsou nejisté, trhy ale vyjadřují také naději, že příští vládní uspořádání bude příznivější než to dosavadní. Pověření sestavit vládu získal opět premiér Giuseppe Conte. Foto: Shutterstock
Rozpad dosavadní křehké vládní koalice tak může znamenat omezování firemních investic a další váhání bank, zatížených nedobytnými pohledávkami. Otázkou je, jak bude země se stagnujícím hospodářstvím splácet veřejný dluh, který činí více než 2 biliony eur a představuje 134 procent ročního HDP.
Nelze očekávat ani růst spotřeby domácností. Občanům, kteří již nyní čelí vysoké daňové zátěži, hrozí automatické zvýšení daně z přidané hodnoty z 22 na 25 % v roce 2020, pokud vláda nenajde dostatečné úspory v rozpočtu na příští rok. Zvýšení DPH by však bylo dalším úderem zasazeným skomírající ekonomice, jejíž růst je za druhé čtvrtletí 2019 na poslední příčce zemí OECD.
Deziluzi veřejnosti dále posiluje selhání nově zavedeného systému základního příjmu, který prosadilo Hnutí pěti hvězd. Jak se ukázalo, systém, který měl podpořit až devět miliónů lidí s nízkými příjmy či bez zaměstnání, se nevztahuje na ty, které finančně podporují jejich příbuzní. Na čerpání peněz tak v červnu 2019 dosáhlo pouze 674 000 osob.
Nezaměstnanost sice spadla pod deset procent na 9,7 %, což je nejnižší hodnota od roku 2012. Toto číslo ale nevyznívá příliš optimisticky, protože znamená, že se nezaměstnanost dostala na úroveň ekonomické krize v roce 2012. Konstantně vysoká je rovněž nezaměstnanost mládeže, která představuje 28,1 % (nejnižší číslo od roku 2011).
Negativní výhled, ale i naděje
Zadlužení, stagnace a politická nejistota se odrážejí v ratingu země, kdy agentura Fitch v srpnu potvrdila ratingové hodnocení BBB s negativním výhledem. Zároveň odhaduje růst italského hospodářství v roce 2020 na 0,5 % a v roce 2021 na 0,4 %. Nárůst dluhu předpokládá v roce 2021 na 134,7 % HDP.
Ačkoliv vládní krize zastavila oživení italské ekonomiky, výnosy italských vládních desetiletých dluhopisů poklesly na 1,28 %, což představuje tříleté minimum a podle analytiků tak trhy vyjadřují naději, že další vládní uspořádání bude pro hospodářství země příznivější.
MARCEL SAUER, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Římě