ITÁLIE INVESTUJE DO STRATEGICKÉHO VÝVOJE A VÝROBY MIKROČIPŮ
Vývoj a výroba mikročipů se staly jednou z priorit rozvojových plánů italské vlády. Itálie vyčlenila 2,2 miliardy eur na podporu konkurenceschopnosti strategických odvětví, mezi něž patří i produkce polovodičových čipů, a rozvoj průmyslových řetězců. Italský program navazuje na evropský plán vysokých subvencí na podporu vývoje a výroby mikročipů v Evropě v celkové hodnotě 11 miliard eur.
Ilustrační foto: Shutterstock
Evropský plán počítá i s koordinací mezi členskými státy, Evropská unie má monitorovat produkci i dodávky čipů a zjišťovat hrozící nedostatky na trhu. EU by díky tomu měla být v krizových situacích schopna včas a jednotně reagovat a zajistit dodávky. Čipy jsou nezbytným komponentem pro automobilovou výrobu a většinu pokročilých výrob.
OMEZOVÁNÍ ZÁVISLOSTI NA ASII
V návaznosti na globální nedostatek mikročipů podniká Itálie kroky k oživení výroby v zemi a řadí se tak spolu s Německem a Francií mezi evropské země, které usilují o navýšení výroby mikročipů na svém území a snížení závislosti na asijských dodavatelích. V současné době je nejvýznamnějším výrobcem polovodičů v Itálii italsko-francouzská společnost StMicroelectronics, která má v zemi řadu výrobních závodů. Nově buduje další výrobní závod v Monze, do něhož investuje přes 2 miliardy dolarů. Bude se jednat o nejvýznamnější hi-tech projekt v Itálii, který bude po vybudování největším závodem na výrobu polovodičů v Evropě.
StMicroelectronics v roce 2021 zvýšila obrat o 25 % na necelých 13 miliard dolarů a vykázala čistý zisk ve výši 2 miliard dolarů. Vedení italsko-francouzské společnosti uvedlo, že za zvýšením obratu stojí především prudké zvýšení poptávky a bezprecedentní transformace automobilového průmyslu. V roce 2022 hodlá investovat přes 3 miliardy dolarů na rozšíření výrobní kapacity, z toho 2 miliardy dolarů půjdou na zřízení výrobních linek v italském závodu v Agrate, kde by se ve druhé polovině roku 2022 měly začít vyrábět nové plátky pro výrobu mikročipů s průměrem 300 mm.
Dle odhadů společnosti se ani přes zvýšení objemu výroby nepodaří uspokojit poptávku, která převyšuje o 30% nabídku. Situace by se měla začít zlepšovat v první polovině roku 2023. Společnost má naprogramované zakázky na příštích 18 měsíců a v tomto roce hodlá realizovat obrat mezi 14,8 až 15,3 miliardami dolarů.
INTEL MÍŘÍ DO EVROPY
Do zemí EU hodlá část produkce umístit například klíčový americký výrobce Intel, který ohlásil vedle investic ve výši 20 miliard dolarů v USA vybudování továren v Evropě a záměr zde investovat v následujících 10 letech kolem 80 miliard eur. Rozhodnutí o umístění továren, o které se uchází Itálie a Německo, mělo padnout do roku 2021, ale po odložení bude známo během příštích měsíců. Pro Itálii by to znamenalo investici Intelu ve výši 8 miliard eur. Právě nová strategie unijní podpory by mohla tyto plány usnadnit.
Masivní investice do nových a inovativních technologií patří mezi priority italského Plánu obnovy a lze očekávat, že italské instituce budou v následujících měsících vypisovat celou řadu výběrových řízení, což bude pro české firmy představovat zajímavé obchodní příležitosti.
DALŠÍ STRATEGICKÉ INVESTICE
Itálie vyčlenila 2,2 miliardy eur na podporu konkurenceschopnosti strategických odvětví a rozvoj průmyslových řetězců. Cílem je realizovat minimálně 40 nových investičních projektů po celé zemi, které pak zvýší produktivitu, ekonomický růst a zaměstnanost. Itálie chystá investice do automobilového průmyslu, mikroelektroniky a polovodičů, kovovýroby a elektromechaniky, chemicko-farmaceutického průmyslu, cestovního ruchu, designu, módy a nábytku, zemědělského průmyslu a ochrany životního prostředí. Prioritou jsou továrny na baterie, fotovoltaické panely, větrná energie a výroba mikročipů.
Marcel Sauer, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Římě