Inspirace od sousedů. Sasko láká na vodíkové projekty

Lipsko, Drážďany, Chemnitz, Zhořelec – v Sasku vzniká řada ohnisek vodíkového hospodářství, jímž se v této spolkové zemi zabývá více než stovka aktérů. Inovativní saské projekty využití vodíku v oblasti energetiky i dopravy jsou významným zdrojem inspirace a příležitostí obchodní i vědecké spolupráce pro české firmy, výzkumné ústavy a univerzity.

Realizováno bylo již více než 100 projektů a další desítky jsou v procesu plánování (jednotlivé projekty je možné vyhledat v takzvaném Vodíkovém atlasu (Wasserstoff Atlas), který rovněž vznikl na spolkové úrovni). Obecný rámec je upraven Saskou vodíkovou strategií, která stanoví pravidla jak oblasti výroby, ukládání a transportu, tak i užití vodíku a systému vzdělávání v této oblasti. Tento dokument navazuje na spolkovou vodíkovou strategii a rovněž na Evropskou vodíkovou strategii, schválenou v roce 2020. Do roku 2030 má v Sasku vzniknout v souvislosti s vodíkem 4800 pracovních míst a podniky mají docílit souvisejícího obratu až 1,7 mld. eur. Čeští odborníci jsou pro Sasko vítanými partnery. Nabízí se řada možností pro zapojení českých firem, a to i z toho důvodu, že základní dokument dotačního Operačního programu INTERREG ČR-Svobodný stát Sasko pro léta 2021-2027 výslovně uvádí spolupráci ve vědě, výzkumu a inovacích jako jednu z priorit česko – saské spolupráce.

V drážďanském regionu je soustředěna zejména výroba vodíku, tj. elektrolýza. Největším podnikatelem v této oblasti je společnost Sunfire, produkující elektrolyzéry, které mohou s využitím zelené energie vyrobit velké množství vodíku pro průmyslové využití. Na těchto zařízeních budou od roku 2045 závislé mimo jiné chemické podniky a ocelárny, které budou muset do té doby dosáhnout klimaticky neutrální výroby. Společnost Sunfire vznikla před 13 lety jako startup a dnes zaměstnává téměř 400 lidí, v srpnu 2023 obdržela dotaci 162 mil. eur na výstavbu nové továrny.

Testy vodíkového řetězce

V oblasti Freibergu a v regionu Žitavy a Zhořelce se výzkum soustředí na takzvanou pyrolýzu, tedy tepelný rozklad biogenních látek. Siemens Energy a Frauenhoferův institut společně budují ve Zhořelci výzkumné centrum Hydrogen Lab, v němž má ve finále působit 30 vědeckých pracovníků. Testovat se zde má celý vodíkový řetězec – od výroby přes ukládání a transport, až k využití v praxi. Projekty centra naváží na zkušenosti z více než 60 projektů na ukládání vodíku a 30 projektů na jeho dopravu. Pokud jde o oblasti možného využití vodíku, je v Sasku prioritou doprava, která je zde tradičním sektorem průmyslu. Drážďanská technická univerzita pracuje na několika dopravních projektech současně, například do roku 2027 má být vyvinuto malé vodíkové letadlo. Automobilová doprava je tématem prací 22 výzkumných pracovišť, z čehož 15 pokrývá i vývoj palivových článků.

Lipsko usiluje o vodíkové prvenství vznikem řetězce výroby, ukládání, dopravy, dělení a užití pod společným logem Lipský vodíkový prstenec (LHyVE – Leipzig Hydrogen Value Chain for Europe). Toto konsorcium se skládá z dopravních podniků, tepláren, plynáren, vodárny a podobně. Podle nedávného prohlášení saského ministra hospodářství Martina Duliga hodlá saská vláda rozvoj vodíkových projektů v této oblasti podpořit dotacemi ve výši 200 mil. eur a vytvořit tak z Lipska vodíkový hotspot Evropy. Testováno je například ukládání vodíku, a to v energetickém parku Bad Lauchstädt a v bývalém hnědouhelném dolu Thierbach, který je propojen s rafinérií Total v Leuně. Velká pozornost je věnována rovněž teplárně Lipsko Jih, v níž má být realizován první projekt výroby elektřiny a tepla výhradně na bázi vodíku. Již v současné době se jedná o jednu z nejefektivnějších plynových elektráren na světě, jejíž dvě plynové turbíny mají celkový výkon 125 MW elektřiny.

Národní centrum v Chemnitz

Koncem prosince 2023 byl potvrzen plánovaný vznik nového Národního vodíkového centra ve městě Chemnitz, které je oficiálně uváděno rovněž pod anglickým názvem Hydrogen Innovation Center (HIC). Jeho výstavba by měla být zahájena dle dostupných informací již v letošním roce. Vláda Svobodného státu Sasko má v úmyslu podpořit vznik HIC celkovou finanční subvencí ve výši 15 milionů eur, která bude poskytnuta v letech 2024–2028. Výše subvencí, která bude pro tento projekt poskytnuta ze spolkového rozpočtu, zatím nebyla upřesněna. HIC Chemnitz má v blízké budoucnosti fungovat jako výzkumné, zkušební a certifikační středisko, které se stanem spojovacím článkem mezi vědeckým výzkumem a praktickou aplikací jeho výstupů pro široký okruh uživatelů. Do přípravy vzniku HIC v Chemnitz je rovněž významným způsobem zapojen vodíkový cluster HZwo, který sdružuje více než 100 členů – firmy i výzkumné instituty. Zkratka HZwo je vytvořena ze slov Hydrogen Zwo (nespisovná výslovnost německé číslovky zwei) a má hravou formou upoutat pozornost a působit moderně.

Významným faktorem, který rozhodl pro volbu města Chemnitz jako budoucího sídla HIC je značná koncentrace průmyslu ve zdejší aglomeraci. V Chemnitz a v jeho blízkém okolí se například nachází 5 závodů na výrobu automobilů a motorů firem Volkswagen, BMW a Porsche a dalších 780 firem různé velikosti, které jsou dodavateli komponent pro automobilový průmysl. HIC tak v blízké budoucnosti významným způsobem podpoří aplikaci vodíkových technologií nejen v automobilovém průmyslu, ale i v prostředcích hromadné městské dopravy a v dalších odvětvích logistiky i městských veřejných služeb. Mezi budoucími uživateli služeb HIC Chemnitz budou i malé a střední firmy z různých průmyslových oborů, včetně startupů. HIC Chemnitz může být rovněž jedním z faktorů, které přispějí k zvyšování atraktivnosti Saska z hlediska přílivu nových průmyslových investic. Vzhledem k nevelké vzdálenosti města Chemnitz od Česka bude mít v blízké budoucnosti zdejší HIC velký význam i pro rozvoj aplikace vodíkových technologií v ČR. Chemnitz je rovněž partnerským městem Ústí nad Labem, přičemž Ústecký kraj se v roce 2021 jako první český region zapojil do evropského partnerství „Hydrogen Valleys“, které podporuje rozvoj inovačních vodíkových ekosystémů.    

Memoranda na úrovni vlád    

Vodíkové hospodářství se stává rovněž jednou z prioritních oblastí jednání mezi členy vlád České republiky a Svobodného státu Sasko.  Letos v lednu podepsal v Drážďanech ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela se saským ministrem pro energetiku Wolframem Güntherem a s ministrem hospodářství Martinem Duligem Memorandum o česko-saské spolupráci v oblasti vodíku. Tento dokument navázal na Memorandum o spolupráci při realizaci projektů strategického významu, podepsané premiérem Petrem Fialou a předsedou vlády Svobodného státu Sasko Michaelem Kretschmerem loni v květnu v Drážďanech, v němž premiéři vyjádřili úmysl rozšířit česko-saskou spolupráci mimo jiné i na vodíkovou infrastrukturu, s cílem učinit tak středoevropská vodíková vedení využitelná pro celoevropskou síť.

Markéta Meissnerová, generální konzulka, Generální konzulát ČR v Drážďanech

Jozef Špánik, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Drážďanech