Global risk report 2021 – odpovědí na pandemii je zvládnutí řízení rizik a budování odolnosti

Lidské a ekonomické ztráty a sociální dopady covid-19 jsou závažné a představují hrozbu pro pokrok, kterým globální ekonomika a společnost za poslední roky prošla. Faktory jako ztráta zaměstnání, rozšiřování digitální propasti, náhlé posuny na trzích či narušená společenská interakce tak mohou mít v následujících letech katastrofální následky pro celosvětovou populaci. Světové ekonomické fórum v novém Global Risks Report 2021 čtenáře informuje o hrozbách, kterým svět v současnosti čelí.

Na základě reportu Světového ekonomická fóra (WEF) je v následujících letech předpokládán nárůst křehkosti světového ekonomického systému. Jen v druhém kvartále roku 2020 došlo následkem pandemie ke ztrátě 495 milionů zaměstnání, což se neobejde bez rostoucí nerovnosti a následného nerovnoměrného zotavení. Příkladem může být fakt, že za rok 2020 vykazovalo růst jen 28 ekonomik.

Pandemie covid-19 urychlila tzv. čtvrtou průmyslovou revoluci, rozšířila digitalizaci, vzdálenou práci, online vzdělávání či služby jako je e-commerce. Tento pokrok na jednu stranu přináší výhody typu možnosti práce z domova či rychlý vývoj vakcíny proti covid-19, na druhou stranu však prohlubuje nerovnosti v oblasti digitalizace. Pokrok v digitální inkluzi je nyní ohrožen rostoucí digitální závislostí, urychlenou automatizací, manipulací s informacemi, rozdíly v regulaci technologií a neméně důležitými dovednostmi a schopnostmi v práci s technologiemi.

Výrazný problém představuje deziluze mladých lidí, kteří právě vstupují na trh práce – do tzv. pracovní doby ledové. Tato generace nyní čelí následkům finanční krize, rostoucím nerovnostem, narušení transformace průmyslu v řadě zemí, ale také výzvám ve vzdělání a ekonomických vyhlídkách. Tím, že současné generaci chybí adekvátní cesta k budoucím příležitostem, ztrácí dle WEF víru v dnešní ekonomické a politické instituce.

Jako nejbližší hrozby, tedy ty v řádu následujících dvou let, identifikuje Světové ekonomické fórum zaměstnanost, krizi spojenou s živobytím, zklamání mladých lidí, digitální nerovnost, ekonomickou stagnaci, lidmi zapříčiněné škody na životním prostředí, narušení společenské soudržnosti a teroristické útoky. V časovém rámci tří až pěti let WEF upozorňuje na vznikající bubliny na trzích aktiv, cenovou nestabilitu, šoky v cenách komodit a dluhové krize. V rozmezí pěti až deseti let pak WEF v reportu hovoří o environmentálních rizicích, hrozbách spojených s šířením zbraní hromadného ničení, následky technologií a kolapsu státu či multilaterálních institucí.

Světové ekonomické fórum neopomíná ani klimatickou změnu, a to zejména selhání opatření v této oblasti. V otázce geopolitiky jsou země středního rozsahu, tzv. middle powers, těmi, kdo se budou snažit zjednodušit uzdravení globální ekonomiky a posílit odolnost vůči budoucím krizím.

Covid-19 obecně přispěl k posílení národních agend jednotlivých států, technologické transformaci a změně společenských struktur, včetně proměny spotřebitelského chování, povahy práce a role technologií. Obchodní rizika, jež plynou ze zmíněných trendů, zahrnují stagnaci v rozvinutých ekonomikách, ztrátu potenciálu na rozvíjejících se a rozvojových trzích, kolaps malého podnikání, zvětšující se mezeru mezi malými a velkými podniky a v neposlední řadě snížení tržní dynamiky.

Jako příležitosti se jeví investice do chytrého, čistého a inkluzivního růstu, který nastartuje produktivitu a udržitelný růst. Odpověď na pandemii je dle WEF zejména zvládnutí řízení rizik a budování odolnosti. To platí jak pro podniky, tak pro národní ekonomiky jako celky.

Doporučení pro vlády je následující: vytvořit analytický rámec o dopadech rizik, posílit národní leadership a mezinárodní kooperaci, zlepšit komunikaci rizik včetně boje proti dezinformacím a hledat nové formy zapojení soukromé sféry.

Marek Pyszko, hlavní ekonom Ministerstva zahraničních věcí ČR