Čeští pěstitelé chmele zaujali v Japonsku

V Japonsku v poslední době roste segment „craftbeer“, piv z řemeslných pivovarů. Část z nich přitom používá k výrobě zlatého moku také český chmel, surovinu, která má v Japonsku velké šance na navýšení importu. Napomoci by tomu mohla i prezentační akce pro zástupce japonských pivovarů a minipivovarů, která se v rámci programu na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) letos v červnu uskutečnila v prostorách Velvyslanectví ČR v Tokiu. Kromě ambasády se na prezentaci podílelo Ministerstvo zemědělství ČR, Svaz pěstitelů chmele ČR a firmy Bohemia Hop, Chmelařský institut a E.A.T. Czech.

Foto: Shutterstock

Cílem této akce, které se zúčastnilo více než 160 japonských hostů, bylo představení méně známých českých odrůd chmele jako je Kazbek, Sládek, Premiant nebo Angus. Za tímto účelem do Japonska přicestoval také expert Jan Hervert, sládek pokusného pivovaru Chmelařského institutu, který v rámci prezentace podrobně vysvětlil japonským pivovarníkům rozdíly mezi jednotlivými druhy českého chmele a jejich výhody při vaření různých druhů piv. Při individuálních konzultacích se také podělil o své zkušenosti s vařením řemeslných piv a poskytoval přímé poradenství. Malé japonské pivovary mají velmi dobré renomé v rámci světového pivovarnictví a pravidelně se s nimi naši chmelaři v rámci mezinárodních pivních soutěží setkávají.

Prezentace českých chmelařů v Tokiu zaujala na 160 japonských hostů.

V rámci prezentace proběhla také degustace piv uvařených z českých odrůd chmele v malých českých pivovarech, jako jsou například Rodinný pivovar Zichovec, Volt, Matuška, Klášterní pivovar Strahov nebo Pioneer Beer Žatec. Všechna piva byla dovezena speciálně na tuto akci.

Česko je po USA a Německu třetím největším producentem chmele na světě. Více než polovina české produkce se vyveze do zahraničí. Nejvýznamnějším dovozcem je stále Japonsko (jako první dovezl chmel do země pivovar Kirin již v roce 1907). Velké japonské pivovary (Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory) jsou největšími odběrateli českého chmele na světě, dlouhodobě odebírají 30–40 % české úrody chmele, avšak pouze odrůdu Žatecký poloraný červeňák. V posledních letech však i tyto pivovary představují svým zákazníkům limitované edice speciálů vyráběné z jiných odrůd chmele, což představuje velkou příležitost pro prosazení dalších odrůd českého chmele na japonském trhu.

Stanislav Beneš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět