ČESKO MŮŽE NABÍDNOUT ZKUŠENOSTI RODÍCÍMU SE ODVĚTVÍ JADERNÉ ENERGETIKY V POLSKU

Polsko se vydalo před několika lety na cestu budování vlastního jaderného sektoru. Současný polský program jaderné energetiky z roku 2020 plánuje dvě jaderné elektrárny s celkovou kapacitou 6-9 GW. Jaderné elektrárny mají zemi pomoci při odklonu od uhlí, zajistí zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny, pomohou dekarbonizaci energetického sektoru a diverzifikaci energetického mixu.

Výstavbu jaderné elektrárny podporují po sobě jdoucí polské vlády, velká většina politické reprezentace a zhruba dvě třetiny obyvatel. Česko má dlouhodobé zkušenosti v oblasti jaderného výzkumu, průmyslu, servisu i inženýrství a může je Polsku nabídnout. Kvalitní jaderné vzdělávání je nutným předpokladem k bezpečnému provozu jaderných reaktorů.

PRVNÍ JADERNÁ ELEKTRÁRNA

Zástupci státní společnosti Polské jaderné elektrárny (PEJ) a konsorcia amerických společností Westinghouse-Bechtel podepsali v únoru 2023 smlouvu o výstavbě první jaderné elektrárny v Polsku v Pomořanském vojvodství. Jaderná elektrárna (JE) bude zahrnovat tři reaktory AP1000 s celkovým výkonem přes 3 GW. Celkové investiční náklady projektu se nyní odhadují na přibližně 45 miliard eur (cca 1,1 bilionu korun).

V září 2023 podepsala PEJ s konsorciem Westinghouse-Bechtel smlouvu o inženýrských službách. Ta zahrnuje přípravu projektové a technické dokumentace pro JE. V květnu 2024 začal hloubkový geologický průzkum na ploše 30 hektarů v místě JE v lokalitě Lubiatowo-Kopalino v obci Choczewo. Výsledky průzkumu budou použity při projektování zařízení jaderné elektrárny. Projekt JE se v současné době dokončuje. K lití prvního betonu pro první jaderný reaktor má dojít v roce 2028 a první blok JE má být uveden do provozu v roce 2036. Druhý a třetí blok JE mají být uvedeny do provozu v letech 2037 a 2038.

BRUSEL POSUZUJE VEŘEJNOU PODPORU  

V září 2024 předložila polská vláda Evropské komisi (EK) žádost o souhlas se státní podporou pro první JE. V březnu 2025 zahájila EK rozšířené řízení o mechanismu podpory pro výstavbu a provoz JE, které může trvat 18-24 měsíců. Státní finanční pomoc společnosti PEJ na výstavbu JE dosáhne 60,2 miliardy zlotých a bude činit přibližně 30 % všech investičních výdajů.

Polská vláda pravděpodobně poskytne společnosti PEJ i 100% záruku na dluhový kapitál ve výši 70 % celkové investice. Dluh poskytnou evropské a americké exportní úvěrové agentury. Americká ExIm Bank již nabídla úvěr ve výši 18 miliard USD. V současné době má PEJ zajištěno 83 % financování JE, přičemž od prosince 2024 spolupracuje s konsorciem firem BNP Paribas France a KPMG Advisory na sestavení finančního modelu investice do JE. 

TĚŽKOSTI PŘI JEDNÁNÍ O SMLOUVĚ

Polská vláda neskrývá těžkosti při jednání s konsorciem Westinghouse-Bechtel o smlouvě EPC (engineering + procurement + construction). Vláda má zájem o takovou smlouvu EPC, která bude identifikovat dva partnery pracující pod jednou hlavičkou. Cílem polského vyjednávání je mít pouze jediné kontaktní místo, pokud by došlo k realizaci odpovědnosti za škodu (liability). Podpis smlouvy EPC může být odložen až do let 2028-2029. Do té doby bude nutné získat souhlas EK pro státní podporu a finalizovat finanční model investice.

DRUHÁ JADERNÁ ELEKTRÁRNA   

Současný polský program jaderné energetiky (PPEJ) plánuje dvě JE s celkovým instalovaným výkonem 6-9 GW. V nejbližší době má být zveřejněna aktualizace PPEJ. Ta má obsahovat čtyři potenciální lokality pro druhou JE v Polsku. Všechny se nacházejí v post-uhelných oblastech: dvě prioritní lokality (Bełchatów, Konin) a dvě dodatečné (Kozienice, Połaniec). Při výběru dodavatele druhé JE bude Polsko více akcentovat konkurenceschopnost nabídek (cena). Výběr dodavatele druhé JE bude záležet i na délce schvalování státní pomoci pro první JE ze strany EK.

MODULÁRNÍ REAKTORY

Polský jaderný program zahrnuje kromě velkých JE také malé modulární reaktory (SMR). Projekt SMR není v tak pokročilé fázi jako velká JE. Polsko se nyní nachází ve fázi projektování SMR. Připravuje se tzv. cestovní mapa pro rozvoj SMR v Polsku. O projekty SMR se zajímá několik společností – například Orlen Synthos Green Energy, KGHM, ŠGP Industria, Tauron, Enea, Unimot či Grupa Azoty.

Největší výzvou pro SMR je financování, přičemž větší roli bude hrát privátní financování. Společnost Orlen Synthos Green Energy (OSGE) má zájem stavět SMR s využitím typu BWRX-300 od firmy GE Hitachi Nuclear Energy. Ten má být instalován jako první na světě v kanadské jaderné elektrárně Darlington. V lednu 2025 uzavřelo Polsko s Kanadou mezivládní smlouvu o mírovém využití jaderné energie. Dohoda mimo jiné umožňuje transfer technologií SMR typu BWXR-300 či výměnu technických informací.

Společnost OSGE obdržela v prosinci 2023 od polského Ministerstva klimatu a životního prostředí kladné principiální rozhodnutí o šesti lokalitách pro SMR. OSGE v nich chce vybudovat 24 SMR. Společnost OSGE chce mít v budoucnosti 1-2 reaktory SMR také v Česku.

ZÁJEM O JADERNÉ KNOW-HOW

V sektoru jaderné energetiky nemá Polsko prozatím dostatek zkušeností. Díky intenzivní spolupráci s americkým regulátorem Nuclear Regulatory Commission se Polsko vyznačuje vysokou úrovní regulační připravenosti zahájit výstavbu JE. Polsko se potýká především s nedostatkem kvalifikovaných odborníků v jaderné energetice. Proces školení personálu je dlouhodobý, což znamená, že v budoucnu se problémy s provozem JE mohou vyskytnout.

Česko má dlouhodobé zkušenosti (70 let) s rozvojem jaderné energetiky. České technické univerzity se zaměřením na výuku jaderné energetiky (např. ČVUT Praha, VŠCHT Praha, VUT Brno, Západočeská univerzita Plzeň, Technická univerzita Ostrava, Technická univerzita Liberec) mohou nabízet polským studentům vzdělávací programy v oblasti jaderné energetiky. Případně odborníci z těchto univerzit mohou vyučovat na polských technických univerzitách, které nabízejí studijní programy v oblasti jaderné energetiky (např. Varšavská technická univerzita, Gdaňská technická univerzita, Vratislavská technická univerzita, AGH Univerzita Krakov).

Věhlasné české výzkumné instituce v oblasti jaderné energetiky (např. Ústav jaderného výzkumu Řež, Ústav jaderné fyziky AV ČR) mohou nabízet výzkum, vývoj či odborná školení pro podobně zaměřené polské instituce (např. Národní centrum pro jaderný výzkum v Otwock-Świerk, Ústav jaderné chemie a technologie Varšava). Společnost ČEZ jako provozovatel dvou jaderných elektráren v ČR může nabízet odborná školení v jaderné energetice polskému investorovi a budoucímu provozovateli první JE v Polsku, státní společnosti PEJ.  

 Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě