BELGICKÉ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY PŘEKONÁVAJÍ REKORDY

Větrná energie zažívá v Belgii boom, zvláště offshorové elektrárny překonávají dosavadní rekordy. Loni vyrobily o 37 procent více energie než v roce 2018. Letos Belgie očekává další nárůst. Do provozu mají být uvedeny dvě nové větrné farmy Seamade a Northwester 2.

​Pro výstavbu dalších větrných farem v Severním moři pak Belgie plánuje nově využívat systém výběrových řízení. Ten by mohl být příležitostí pro české investory či strojírenské firmy zabývající se výrobou komponentů pro větrné elektrárny.

V současné době je v belgické části Severního moře v provozu šest elektráren Nobelwind, Belwind, Northwind, Rentel, C-Power a Norther s celkovým výkonem 1 556 MW. V roce 2019 vyrobily tyto větrné farmy 4,6 TWh elektřiny, což představuje přibližně 6 % celkové belgické spotřeby elektřiny – tedy spotřebu 1,34 milionu domácností (ve srovnání s 974 000 domácnostmi v roce 2018), a 31 % produkce zelené energie (ve srovnání s 25 % v roce 2018). Tato čísla řadí Belgii mezi nejaktivnější země na světě v oblasti offshore větrných elektráren.

NEJVĚTŠÍ A NEJVÝKONNĚJŠÍ TURBÍNY

Do konce roku 2020 budou uvedeny do provozu další dvě nové větrné farmy Seamade a Northwester 2, které jsou v současné době ve výstavbě. Velkolepost a kvalitu belgických větrných elektráren potvrzuje skutečnost, že větrné turbíny Seamade, dodávané společností Siemens, budou největší na světě, a turbíny Northwesteru 2, dodávané společností Vestas, budou zase patřit mezi ty nejvýkonnější – jejich výkon dosáhne 9,25 MW. Větrný park, který vznikl fúzí větrných farem Mermaid a Seastar, se zároveň stane také největším belgickým větrným parkem s celkovým instalovaným výkonem 487 MW. Osm větrných farem by mělo společně produkovat obnovitelnou energii pro přibližně 2,2 milionů rodin, což je téměř polovina belgických domácností.

Poprvé začala větrnou energii v Belgii vyrábět větrná farma C-Power se svými šesti větrnými turbínami v roce 2009. Před pěti lety však vyvstala otázka, zda jsou cíle, které si Belgie v oblasti větrných elektráren stanovuje, udržitelné. Loni se potvrdilo, že určitě ano. Cíl byl naplněn, a to zejména díky zkrácení doby výstavby větrných farem a snížení jejích nákladů.

Pozornost se ale současně obrací také na novou oblast v Severním moři, která má potenciál k výstavbě dalších větrných farem. Tato oblast, která by nebyla vidět z pobřeží, by měla umožnit výrobu větrné energie v Belgii téměř zdvojnásobit. Cílem je do roku 2030 zvýšit instalovaný výkon větrných elektráren o 2 GW. Na rozdíl od koncesního systému původně využívaného belgickými úřady se nyní použije systém výběrových řízení, aby se zabránilo subvencím. Otevřená výběrová řízení a detailnější informace je možné sledovat na belgickém portálu pro zadávání veřejných zakázek. 

TAMARA KATUŠČÁK, ekonomická diplomatka,

JANA GYÜREOVÁ, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bruselu