ARMÉNIE VYRÁBÍ A DOVÁŽÍ VÍCE PIVA. ZAJÍMÁ SE I O PIVOVARNICKÉ TECHNOLOGIE

Pivo má na arménském trhu významný růstový potenciál. V posledních letech je v Arménii na vzestupu jak výroba a spotřeba piva, tak i objem jeho dovozu. Na arménském trhu v současné době působí několik velkých hráčů, ale v posledních letech se úspěšně etablovaly také menší řemeslné pivovary. Dovezené české pivo má dobrou pověst a je stále dostupnější.

Česko v roce 2023 více než ztrojnásobilo svůj vývoz piva do Arménie. České společnosti by se mohly zaměřit také na technologie pro vaření piva a pivovarnická zařízení, případně na zemědělské produkty jako slad a chmel.

ARMÉNIE NENÍ JEN VÍNO A BRANDY

Arménie je dobře známá svými víny a brandy (koňakem), ale málokdo ví o bohaté historii arménského pivovarnictví. Jeden z nejstarších záznamů o pivu a Arménii pochází už z 5. století př. n. l. ze zápisků řeckého filozofa Xenofóna. Ten psal o velkých hliněných hrncích používaných ke kvašení pšenice a ječmene ve starověké Arménii.

Při vykopávkách Teishebaini, města-pevnosti postaveného v 7. století př. n. l., byly objeveny hliněné nádoby z urartského období s odkrytými zčernalými semeny ječmene. Při vykopávkách byly nalezeny také menší keramické nádoby, o nichž je známo, že se v nich vařilo pivo z ječmene. Po dlouhá léta se z ječmene vyrábělo pivo; ostatně arménský výraz pro pivo („garejur“) znamená „ječná voda.“

VELCÍ HRÁČI I ŘEMESLNÉ PIVOVARY

Na arménském trhu v současné době působí několik velkých hráčů – zejména pivovary Kilikia, Gyumri a Kotayk. V současnosti největší pivovar v Arménii, Jerevanský pivovar (obchodní značka piva „Kilikia“), byl v hlavním městě otevřen v roce 1952. Tento pivovar ve výrobě částečně používá i české technologie. V regionech působí několik dalších velkých pivovarů jako Kotayk (ve městě Abovyan) a Gyumri (ve stejnojmenném městě). Z menších lze jmenovat ještě například pivovar v Dilijanu.

Kromě toho roste počet řemeslných pivovarů. V posledních zhruba deseti letech se úspěšně etablovaly i menší řemeslné pivovary jako Dargett, Dors či 379, které často úspěšně provozují i vlastní restaurace v centru Jerevanu.

ZNOVUZROZENÁ PIVNÍ KULTURA

Právě se vznikem restaurace Dargett v roce 2016 se fakticky začala znovu rodit arménská pivní kultura. To výrazně ovlivnilo přístup a vztah k pivu a otevřelo mezeru pro malé řemeslné pivovary. Tyto pivovary a pivotéky kromě vaření a nabízení kvalitního piva znovu zavedly společenské a kulturní aspekty pití piva. Vytvořily tak prostředí, kde se lidé mohou setkávat a socializovat.

V současné době lze najít řadu dalších místních pivovarů, které jsou většinou připojeny k určité restauraci, jako je například Beer Academy, Dors nebo 379. Jejich piva jsou často k dostání také v některých místních supermarketech, což představuje alternativu k velkým průmyslovým pivovarům a jejich široce rozšířeným produktům.

ČESKÉ PIVO JE ZNÁMÉ A CENĚNÉ

České pivo má v Arménii tradičně dobrou pověst a je všeobecně známým produktem, vzhledem k vyšší prodejní ceně (zejména kvůli nákladům na dovoz) ale arménskému trhu dominují místní značky piv. V posledních letech je také v maloobchodní síti čím dál větší výběr dovezeného českého piva. Kromě tradičního Budějovického Budvaru, který dováží společnost Adamium, jsou na místním trhu k dispozici i další značky.

Společnost Vart-Beer dováží pivo z pivovarů v Náchodě (konkrétně jde o speciální piva značky Primátor – Weizen, IPA, APA, EPA a několik dalších) a Rakovníku (cenově dostupnější Pražačka a Černovar). Provozuje také unikátní pivotéku a pub, kde si mohou hosté dát čepované české a německé pivo. Dále lze ve vybraných obchodech najít i piva Pilsner Urquell a výjimečně i některá další. Piva uvařená na základě české licence ve třetích zemích (Gruzie, Rusko) do tohoto výčtu nezahrnujeme.

VÝROBA I DOVOZ

V posledních čtyřech letech je na vzestupu jak výroba a spotřeba piva, tak i objem jeho dovozu. Arménský trh s pivem dosahuje zhruba objemu 33,8-34,6 tisíc litrů (údaje za roky 2021-2023). V roce 2022 došlo k nárůstu objemu výroby, který se do roku 2023 vrátil na úroveň roku 2021, přičemž v první polovině roku 2024 se objevily náznaky mírného růstu. Spotřeba bývá mírně vyšší ve druhé polovině roku.

Většina spotřebovaného piva pochází z místní produkce. Růstový trend byl pozorován i u vývozu piva, který se v roce 2022 více než zdvojnásobil a v roce 2023 se stabilizoval na předchozích vzorcích. Naproti tomu dovoz piva vzrostl v roce 2022 pouze o 1 %, ale v roce 2023 zaznamenal rychlejší tempo růstu a tuto dynamiku si udržel i v první polovině roku 2024.

Většina dovezeného piva pochází z Ruska, jedná se zejména o cenově dostupné značky pochybné kvality. Země jako Německo, Gruzie a Mexiko neustále zvyšují objem vývozu. Trend z první poloviny roku 2024 naznačuje, že Gruzie brzy objemem dovozu piva překoná dosud druhé Německo. Česko v roce 2023 více než ztrojnásobilo svůj vývoz piva do Arménie a udrželo si tuto dynamiku růstu i v první polovině roku 2024. Naopak Ukrajina, kdysi klíčový dodavatel piva do Arménie, zaznamenala od roku 2022 v souvislosti s ruskou agresí výrazný pokles vývozu.

RŮSTOVÝ POTENCIÁL

Pivo má tudíž, jak prokazují data, na arménském trhu stále významný růstový potenciál. České firmy by mohly dodávat zejména technologie pro vaření piva a pivovarnické zařízení, případně zemědělské produkty jako slad a chmel. V této sféře lze navázat na dřívější spolupráci s tradičními odběrateli, ale také najít zcela nové obchodní partnery a obchodní příležitosti.

Velvyslanectví ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR aktuálně rovněž připravuje projekt na podporu ekonomické diplomacie (PROPED), v jehož rámci čeští exportéři navštíví arménské firmy působící v oblasti pivovarnictví, budou mít možnost prezentovat své firmy a absolvovat B2B jednání v rámci business fóra. Absolvují také jednání se zástupci arménské státní správy a vybraných podniků. Výsledkem by měl být ideálně nákup a vývoz českých technologií do Arménie.

Sabina Nováková, ekonomická diplomatka

Ararat Sahakyan, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Jerevanu