KŘIŽOVATKA INVESTIC V ČESKU: BYZNYS RÝSUJE IDEÁLNÍ SCÉNÁŘ PRO TUZEMSKOU EKONOMIKU

Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření.

Typickým příkladem takové pozoruhodné investice je brněnský dodavatel vesmírných družic TRL Space, který založil dceřinou firmu v africké Rwandě. Čeští inovátoři plastů ze skupiny IMG zase zamířili do Srbska. Podobné investice ukazují, že Češi mají šanci se prosazovat i na trzích, kde se Západ a Východ střetávají jako ekonomičtí soupeři. A také to, že investice v zahraničí už nejsou pouze doménou nejbohatších tuzemských podnikatelů, ale stále více také středně velkých firem s pozoruhodnými příběhy.

Ideálním scénářem pro zdejší ekonomiku se stává vize křižovatky investic. Česko by mělo usilovat o to, aby přitahovalo zahraniční i domácí investory, ale také povzbuzovalo tuzemské podnikatele ke globální expanzi, která však nebude znamenat odchod do zahraničí se vším všudy. 

KOSMIČTÍ MISIONÁŘI V AFRICE

„Ve Rwandě jsme toho už hodně vystavěli, původně na zelené louce,“ popisuje africké aktivity brněnské TRL Space její nadpoloviční vlastník Petr Kapoun. „V Kigali máme novou budovu, osmičlenný technický tým, vývojové centrum a na konci tohoto roku budeme mít hotové čisté laboratoře. Takže téměř kompletní infrastrukturu,“ dodává. Třicet procent ve rwandské dceřiné společnosti TRL Space má získat tamní státní investiční fond.

TRL Space ve Rwandě vyvíjí a staví satelit s hyperspektrální kamerou. Tato družice bude monitorovat africké zemědělství, ale může sloužit i více úřadům. „Budeme díky ní schopni předvídat i přírodní katastrofy, především povodně,“ řekl Petr Kapoun v dřívějším rozhovoru pro Export.cz. Data z družic je možné využívat také k monitorování státních hranic.

BRÁNA DO CELÉ AFRIKY

Rwanda je pro TRL Space centrem a vstupní branou do celé Afriky. „Naším cílem je vytvořit konstelaci družic, které zajišťují pravidelnější snímání. Když jedna družice obíhá kolem Země, nad monitorovaným územím není tak často. Když ale těch družic máte třeba pět, získáte také častější data,“ vysvětluje vesmírný vizionář z Brna.

TRL Space se profiluje nejenom jako dodavatel družic, ale celého „kosmického“ řešení. „Realizujeme vesmírné mise. Družice jsou součástí ještě většího celku, který má zákazníkovi dodat určité informace. My musíme vymyslet, co má v takové družici být, jaký typ kamery, jaký typ senzoru. Není to jenom o hardwaru, o družici samotné, ale o jejím vypuštění do vesmíru, promýšlení toho, jak bude vesmírný projekt vypadat, jaké informace zákazníkovi poskytne a jak bude možné tyto informace dále využít,“ upřesňuje Petr Kapoun.

Ambicí brněnské společnosti je ukázat i západnímu světu, že ve střední a východní Evropě je možné dělat finální produkt typu kompletní družice či vesmírné mise. České firmy nemusí zůstávat jenom někde v dodavatelském řetězci. Tento tuzemský příběh TRL Space přitom pokračuje v zahraničí – hodlá dokázat, že družice dokáže postavit i ve Rwandě nebo později třeba v Kambodži, kam chce zamířit v další fázi.

Kambodža je jednou z prioritních zemí české rozvojové spolupráce. „Když už vyvážíme české know-how, snažíme se, aby to bylo v souladu se strategií naší země. Kambodžu jsme vybrali i po dohodě s ministerstvem zahraničí,“ zdůrazňuje Petr Kapoun. Připomíná, že Česko chce předávat této zemi know-how a rozvíjet ekonomické vztahy, protože tam vidí velkou budoucnost.

AI PŘÍMO VE VESMÍRU

TRL Space má velké plány také s umělou inteligencí. Družice generují obrovské množství dat a jejich provozovatelé je ani nestíhají stahovat. Český dodavatel vesmírných řešení proto přišel s modelem zpracování snímků přímo na družici. „Umělá inteligence vám filtruje to, co potřebujete. Postupem času se chceme dostat dokonce k tomu, že z družice nebudou chodit jenom vyfiltrovaná data, ale už kompletní informace,“ líčí další plány Petr Kapoun.

Partnerem TRL Space, který sídlí na stejné adrese v Brně, je startup Zaitra. Zaměřuje se právě na využívání AI ve vesmíru. Nedávno podle deníku E15 vybral 42,5 milionu korun na další vývoj a kromě jiného také na expanzi do USA. Skupina Petra Kapouna vlastní v Zaitře menší podíl. Petr Kapoun se svými společníky se snaží hledat i další šikovné mladé firmy, zapojovat je do projektů TRL Space, pomáhat jim finančně a společně vyvíjet nové produkty. Minulý měsíc skupina TRL Space investovala do dalšího českého technologického startupu CORAC, který se zabývá kybernetickou bezpečností družic.

SRBSKO PŘILÁKALO ČESKÉ INOVÁTORY PLASTŮ

Podnikatel Michal Grusz se začal zajímat o srbský trh ještě v době před covidem. Svůj záměr vyrábět v balkánské zemi tehdy deklarovala také Škoda Auto. Gruszova skupina IMG se zaměřuje na výrobu různých plastových produktů a je mimo jiné také dodavatelem největší české automobilky. Škodovka – a s ní celá skupina Volkswagen – si nakonec srbskou investici rozmyslela, IMG ale nikoliv. Přilákaly ji totiž nadějné vyhlídky rozvoje jiného srbského odvětví – vodního a odpadového hospodářství.

„Říkali jsme si, že jsme do přípravy naší srbské investice vložili už hodně energie a má smysl ji dotáhnout,“ vylíčil Michal Grusz v rozhovoru pro Export.cz úvahy, které vedly k první české investici na zelené louce v Srbsku. IMG otevřela výrobní závod v srbské Vojvodině loni v dubnu. To, že se původní záměr pozměnil, je koneckonců v souladu se strategií skupiny. IMG se orientuje ze 70 procent na jiná odvětví než automobilový průmysl a tento podíl by ráda udržela i do budoucna. V Srbsku se zaměřuje zvláště na výrobu plastových desek, nádrží a dalších materiálů pro čistírny odpadních vod, systémy likvidace odpadů, schraňování dešťové vody nebo třeba bazénů.

Velvyslanectví ČR v Bělehradě dlouhodobě upozorňuje, že Srbsko si v minulých letech získalo velký respekt jako destinace zahraničních investorů díky propracovanému systému pobídek. V některých žebříčcích, které se týkají greenfieldových investic, dokonce země v minulých letech vévodila v porovnání s celým světem. Na druhé straně balkánská země zaostává například právě ve vodním hospodářství. První česká investice na zelené louce se zaměřením na výrobky pro tento obor je tedy v souladu s doporučením expertů. V Srbsku už dříve investovaly české skupiny a firmy jako PPF, Mattoni 1873 nebo CE Industries, bylo to ale formou akvizic – Češi nakupovali tamní společnosti.

ZA SRBSKÝMI ČECHY

Velkou roli v rozhodnutí o konkrétním umístění nového vojvodinského závodu sehrál bývalý český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. „V Srbsku nás uvedl, provedl a také nám doporučil, abychom se zajímali o oblast jižního Banátu, kde žije česká národnostní menšina,“ říká Michal Grusz. Původním záměrem bylo umístit investici do městečka Bela Crkva, které je sídlem české komunity. Ukázalo se ale, že tamní průmyslová zóna je na českého výrobce plastových produktů příliš malá – zabral by ji prakticky celou.

Ve skupině IMG tedy hledali dál a nakonec zamířili do nedalekého města Vršac, kde žijí lidé mnoha různých národností. Národnostně pestré je také složení zaměstnanců nového závodu. „Snažíme se zaměstnávat i lidi z české menšiny,“ poznamenává podnikatel. Mnozí z nich v minulosti kvůli složité ekonomické situaci v tamní oblasti odcházeli za prací do Česka a nyní se vracejí. Velkou výhodou Vršace je jeho průmyslová tradice i školství, včetně vysoké školy. Technologie vytlačování (extruze) plastů, kterou IMG zavedla už krátce po svém byznysovém startu na začátku tisíciletí ve svém prvním závodě v Plané nad Lužnicí, není nijak triviální na obsluhu a vyžaduje minimálně odborné středoškolské vzdělání.

Lokalita v jižním Banátu má i další výhody díky centrální poloze v rámci oblasti střední a jihovýchodní Evropy. Do nejbližšího českého závodu IMG v Hodoníně je to odtud necelých 700 kilometrů. A kromě investičních pobídek Srbové vyšli tuzemské firmě vstříc například i urychleným napojením na elektrickou síť.

JAK NIKDY NEZESTÁRNOUT

Sázku na nejmodernější technologie v rámci oboru má IMG podle Michala Grusze ve své DNA. Přicházet pořád s něčím novým, i když vám okolí nevěří, je jediným způsobem, jak obstát v oboru s vysokou konkurencí a ještě se vydat na zahraniční trhy. Prvním důležitým technologickým krokem byl zmiňovaný přechod od vstřikování plastů k extruzi. Druhým významným krokem bylo zahájení výroby lehčených plastových desek. „Mnozí mě varovali, že se nám nákup nové linky na lehčené desky vymstí. Od počátku jsme ale vyráběli tisíce tun desek ročně a investice se nám vrátila za 2,5 roku,“ uvedl podnikatel.

Dnes skupina IMG s ročními tržbami kolem dvou miliard korun využívá osm různých technologií na výrobu plastů, má vlastní vývojovou a diagnostickou laboratoř a vytrvale zkoumá různé možnosti kombinace materiálů i technologií. IMG například dodává většinu plastových krytů pro interiér autobusů Iveco, včetně celé přístrojové desky. V srbském Vršaci se zaměřuje mimo jiné na výrobu nádrží technologií rotomouldingu, kdy se do kovové formy nasype plastový prášek a v peci se tváří až do podoby finální „bábovky“. „Celý postup dokážeme přizpůsobit konkrétním požadavkům,“ vysvětluje Michal Grusz.

UŽ NEJSME TOU ZEMÍ S LEVNOU PRACÍ

Bývalý velvyslanec v Bělehradě Tomáš Kuchta, který je dnes ředitelem odboru ekonomicko-vědecké diplomacie na ministerstvu zahraničí, připomíná, že otevírání dveří pro investory na zahraničních trzích patří ke standardní výbavě českých diplomatů. „Rádi poskytneme potřebné reference i rady,“ dodává. V mnoha zemích hraje velkou roli, když přímo diplomaté na příslušných místech potvrdí, že konkrétní firmu znají, mají s ní dobré zkušenosti a mohou garantovat, že se rozhodně nejedná o žádné podvodníky. Cílem ekonomické diplomacie je podle Tomáše Kuchty podpořit české firmy v rozvoji a upevnění jejich pozic na zahraničních trzích.

Investic tuzemských firem v zahraničí v posledních letech přibývá, což na druhé straně posiluje také pozici a pověst Česka ve světě. „Máme tu úplně novou dimenzi – pro mnohé naše zahraniční partnery přestáváme být pouze zemí s levnou pracovní silou. Naše firmy naopak dokážou zaměstnávat kvalifikované pracovníky i na Západě,“ zdůraznil Tomáš Kuchta. To vše se projevuje i v politických vztazích. „Politická váha toho, co říkáte, je jiná, když všichni vidí nesporné ekonomické úspěchy vašich firem.“

Ministerstvo zahraničí se snaží podpořit potenciální investory – stejně jako exportéry – už v tuzemsku. Zástupce českých firem různými způsoby informuje o investičním prostředí dané země, pořádá společné semináře například s krajskými hospodářskými komorami. Černínský palác také organizuje společně s dalšími ministerstvy projekty ekonomické diplomacie – oborově úzce zaměřené podnikatelské mise na jednotlivé zahraniční trhy, díky nimž je možné získat detailní představu o jednotlivých odvětvích v různých zemích.

NADĚJNÉ ŠANCE, ALE I RIZIKA

Důležité je podle Tomáše Kuchty informovat objektivně, upozorňovat na příležitosti i na rizika. Potenciální investoři se musí rozhodovat sami. „Rozhodně je nemůžeme přesvědčovat, že mají investovat v konkrétní zemi a garantovat jim rychlou návratnost,“ říká ředitel odboru ekonomicko-vědecké diplomacie. Bylo by podle něj chybou vyvolávat dojem, že diplomaté investorům slibují předem zaručený úspěch.

Tomáš Kuchta vidí i další rizika, která jsou s investicemi tuzemských společností ve světě spojená: „Když česká firma jenom přesune svoji výrobu do zahraničí, nebude to mít pro naši ekonomiku žádný pozitivní přínos. Důležité je, aby zahraniční investice byly v konečném důsledku povzbuzením pro tuzemský byznys firem a tím i pro české národní hospodářství.“

S tím souhlasí také přední český ekonom Petr Zahradník. „Pokud česká mateřská firma nebude doma obklopena odpovídajícím podnikatelským a institucionálním prostředím, hrozí, že se časem úplně přesune ven, přesune tam i svůj daňový domicil a centrálu,“ argumentoval Petr Zahradník v rozhovoru pro Export.cz. Připomíná, že několik firem z oblasti informačních technologií se takovým způsobem přesunulo do Silicon Valley nebo jiných oblastí amerického IT průmyslu a česká ekonomika z nich aktuálně nemá žádný přímý přínos.

Pokud mají mít investice v zahraničí příznivý dopad na tuzemskou ekonomiku a její modernizaci, je paradoxně třeba zlepšit hlavně podnikatelské prostředí přímo v Česku.

BEZ POJIŠTĚNÍ TO ČASTO NEJDE

Budoucnost českých investic v zahraničí ovlivní také faktory, které nikdo z podnikatelů nebo finančníků nedokáže spolehlivě předvídat. Bezpečnostní situace v různých koutech světa se v posledních letech dramaticky zhoršuje a prakticky jakoukoliv úvahu o expanzi mimo EU doprovází analýza geopolitických a dalších bezpečnostních rizik. České firmy na tento vývoj reagují už dnes – usilují o geografickou diverzifikaci svých aktiv, což může jejich apetit k zahraničním investicím paradoxně ještě povzbudit, a také se stále více zajímají o různé možnosti pojištění.

Klíčovou institucí, která dlouhodobě české investice ve světě podporuje, je státní pojišťovna EGAP. Její pojištění chrání investora před rizikem zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození, včetně terorizmu. Taková ochrana se může týkat různých druhů investic – akvizice majetkového podílu v zahraničí, výstavby nových výrobních kapacit na zelené louce nebo třeba další obchodní expanze zahraniční dceřiné společnosti. Kromě samotné investice, kde pojištění kryje výše uvedená rizika investora, EGAP také dále pojišťuje úvěr na investici financující bance, čímž investor získává větší možnosti při financování investice. Předseda představenstva EGAP David Havlíček vysvětluje, že zatímco pojištění úvěru se obvykle týká první fáze zahraniční expanze české firmy, pojištění samotné investice před geopolitickými riziky není nijak časově omezené.

Zájem o pojištění investic v zahraničí klesl během covidu, kdy měly české firmy jiné starosti, od ruské invaze na Ukrajině ale podle Davida Havlíčka výrazně roste. Ve dvou předchozích letech se roční objem pojištěných investic vyšplhal na úroveň přes 35 miliard korun.

Vůbec první zahraniční investice, kterou EGAP historicky pojistil, se týkala vstupu společnosti Energo-Pro na gruzínský trh v roce 2007. Česká energetická firma tehdy koupila 15 vodních elektráren, jednu plynovou a zároveň tamní distribuční síť elektřiny. Od počátku bylo jasné, že z investice Energo-Pro budou profitovat také další české firmy. Strojírny Brno následně dodaly turbíny do dvou gruzínských hydroelektráren a mezi subdodavatele Energo-Pro se zařadila další dvacítka českých firem.

David Havlíček zdůrazňuje, že kromě standardních podmínek pojištění, mezi něž patří například dlouhodobý záměr investora na dobu nejméně tří let nebo podíl vlastních zdrojů na financování investice, EGAP dodnes vyhodnocuje přínos jednotlivých investic pro českou ekonomiku jako podpůrné kritérium pro udělení podpory.

Firma Energo-Pro později získala podporu EGAP také pro projekt vodní elektrárny Alpaslan 2 v Turecku. Vzhledem k dlouhodobému charakteru pojištění investic je proto logické, že právě Gruzie a Turecko se i loni zařadily mezi čtyři zahraniční trhy s nejvyšším podílem na celkovém objemu pojištěných českých investic. Těmi dalšími dvěma byly podle údajů z výroční zprávy EGAP Indie a Čína. David Havlíček ale dodává, že pojištění je možné sjednat i do vyspělých zemí, včetně třeba Spojených států, kde rovněž narůstají různá, zejména bezpečnostní rizika.

KŘIŽOVATKA INVESTIC

Cesty ke znalostem a schopnostem, díky nimž český byznys potáhne modernizaci ekonomiky, bývají rozmanité. Potřebujeme v Česku další investice do moderních odvětví. V centru pozornosti je právem rozšiřování tuzemských aktivit americké společnosti onsemi, které se zaměřují na vývoj i výrobu čipů. Rozvíjející se polovodičový průmysl a navazující obory budou podobně jako dříve automotive nástupištěm pro ryze české firmy s globálními ambicemi. Naše země se může už dnes pochlubit spoustou inovativních společností i nadějných startupů.

Platí to i v dalších odvětvích. Microsoft má v Praze největší vývojové centrum v kontinentální Evropě a jeho rozšiřování může v ideálním případě přispět k tomu, že se české hlavní město stane středoevropskou metropolí umělé inteligence. Plzeň se může pochlubit globálním centrem vývoje parních turbín korejské skupiny Doosan, jejíž česká dcera Doosan Škoda Power se profiluje jako přední exportér do mnoha koutů světa.

Stranou pozornosti ale často zůstává právě význam českých investic v zahraničí. Podnikatel Martin Wichterle, majitel výrobce průmyslových převodovek Wikov, v rozhovoru pro Export.cz připomíná jeho historicky první zahraniční akvizici. Nákupem britské konstrukční společnosti Orbital 2 získal Wikov důležité know-how, které ho výrazně posunulo kupředu.

Z investic ve světě profituje spousta českých firem, což posiluje celou domácí ekonomiku. „Čeští investoři pak v tuzemsku budují další byznys, který nejlépe vystihuje anglické slovo headquarters, tedy hlavní sídlo, centrála. Takový headquarters zaměstnává velmi kvalifikované lidi s vysokými mzdami, kteří vytváří vysokou přidanou hodnotu,“ argumentuje Martin Wichterle. 

Mysleme však i na rizika. Ekonom Petr Zahradník upozorňuje, jak důležité je, aby jednotlivé investice v zahraničí měly nejen české kořeny, ale také „koncovku“. Pokud nepovedou k přílivu dividend a nového byznysu do naší země, budou připomínat sice pěkný výkon fotbalového týmu, ale bez vstřelených gólů.

Rýsuje se tu nová vize pro Česko jako křižovatky investic. Když se podaří zlepšit zdejší podnikatelské prostředí, budeme lákat zahraniční i tuzemské investory a zároveň povzbuzovat české světoběžníky, aby mysleli také na tu koncovku.

JAN ŽIŽKA