Obchodní a hospodářské důsledky brexitu

Hledání modelu hospodářských vztahů mezi EU a Británií je pokusem o racionální řešení dopadů iracionálního rozhodnutí britských voličů. Výrobcům, obchodníkům i investorům na obou stranách lamanšského průlivu je jasné, že dopady brexitu budou negativní, otázkou zůstává jak moc, pro koho nejvíc, a hlavně, zda se najde na obou stranách rozum a odvaha tyto dopady účinně zmírnit dohodou o vzájemných vztazích po brexitu.

I po zveřejnění návrhu dohody o vystoupení v polovině listopadu 2018, není zdaleka vše vyjasněno. A to také proto, že ve hře mezi EU a Británií jsou dva druhy dohod. Ta o vystoupení, dle čl. 50 Smlouvy EU a ta o budoucích vztazích v celé řadě oblastí (možná celý balík dílčích smluv), uzavíraná EU dle čl. 207 a 218 Smlouvy o fungování EU jako partnerství s již nečlenskou zemí. V zásadě vyjednaná dohoda o vystoupení počítá s přechodným obdobím do 1. 1. 2021, i s možností dohodnout se na jeho prodloužení, v jehož průběhu budou nyní platná EU pravidla a standardy nadále upravovat pohyb mezi EU a Británií.

Tvrdý brexit nebude?

Pouze bez uzavření dohody o vystoupení by nastal „tvrdý brexit“, a to již 29. března 2019. Katastrofický scénář vztyčených plotů mezi EU a Británií, je po oznámení základní shody o této dohodě naštěstí méně pravděpodobný, i když schvalovací proces na obou stranách může přinést překvapení.

Dle různých studií by byla ekonomika ČR pátou nejdotčenější brexitem „bez dohody“ z EU-27 (propad okolo 0,9 % HDP jí předpovídá MMF). Obtíže by nastaly na prvním místě v odvětví výroby a prodeje automobilů, až po něm turistiky, zemědělství a finančních služeb. Navržená dohoda o vystoupení se tato negativa snaží odvracet tím, že veškeré zboží kontrahované do skončení přechodného období, bude moci být i poté bez problému dodáno druhé straně.

Přechodně budou stejným způsobem chráněna práva k duševnímu a průmyslovému vlastnictví, označení původů potravinářských výrobků, hospodářská soutěž, spotřebitelé i životní prostředí. Současně je zřejmé, že k datu skončení přechodného období by měl být sjednán balík dohod upravující režim budoucích vztahů již zcela separovaných obchodních partnerů. Na jejich vyjednání mohou obě strany získat čas právě tím, že odsouhlasí prodloužení přechodného období za horizont roku 2020.

Nový typ partnerství

V této možná až střednědobé perspektivě je třeba nalézt nový typ partnerství EU s nečlenskou zemí, překonávající mírou vzájemného sladění existující dohodu CETA mezi EU a Kanadou, avšak (pokud se nezmění postoj Británie) nezakládající plnou celní unii (jako má EU s Tureckem) ani volný pohyb osob (jako mezi EU a Švýcarskem). Bez komplexního partnerství nového typu by nevyhnutelně došlo na obnovení kontrol mezi EU a Británií, na vznik nových celních a daňových (DPH) povinností (i při nulových clech by po vystoupení Británie z celní unie musel být prokazován původ zboží).

Dovozci z Británie by si do budoucna měli uvědomit novou odpovědnost dovozců zboží do EU (i za škodu způsobenou vadou výrobku) a s ní spojenou nutnost testování a certifikace v případech, kdy by britská schválení, průkazy shody atd., přestaly být v EU automaticky uznávány. A nejde jen o zboží, protože citlivější a pro liberalizaci náročnější je pohyb sofistikovaných služeb, dnes nerozlučně spojený i s pohybem osobních dat.

Jelikož se chce Británie vymanit z dosahu autority Soudního dvora EU, bude třeba najít efektivní mechanismus pro finální rozhodování vzájemných sporů. Něco již naznačuje dohoda o vystoupení, která zavede rozhodčí panely. Jejich povinnost obracet se na Soudní dvůr EU v otázkách spadajících do působnosti práva EU však skončí s přechodným obdobím.

Právně-ekonomické dopady brexitu by neměly zastínit ty lidské. Nebude-li dohodnuto jinak, práva občana EU přestanou po skončení přechodného období chránit Brity na kontinentu a kontinentálce v Británii, ačkoli ti dříve usazení si práva ve státě pobytu i poté zřejmě podrží. Do budoucna však podnikatelé, zaměstnanci, živnostníci, hledající práci, studenti a dílem i turisté přijdou při pohybu přes La Manche o svůj právem EU chráněný status a z něj vyplývající nárok na pobyt a „domácí“ zacházení ze strany úřadů hostitelského státu.

VÁCLAV ŠMEJKAL

Právnická fakulta UK a ŠKODA AUTO Vysoká škola