RUSKO:

TLAK NA LOKALIZACI VÝROBY SE ZVYŠUJE

Přes nelehkou geopolitickou situaci mají i dnes české firmy na ruském trhu dobré příležitosti na uplatnění. Hlavní předností ruského trhu je až na malé výjimky jeho nedostatečná nasycenost a omezená přítomnost zahraniční a domácí konkurence. Ruský trh se ale postupně mění. Tlak na lokalizaci výroby v Rusku se zvyšuje. Začíná se zvyšovat poptávka po dodávkách zboží s vyšší přidanou hodnotou a investicích s vysokým podílem vyspělých technologií.

Náš vývoz do Ruska stabilně dosahuje vyšších hodnot než vývoz ostatních srovnatelných členských zemí Evropské unie. To je dokladem trvalého zájmu ruských zákazníků o české výrobky. V roce 2017 se ruská ekonomika vrátila k mírnému ekonomickému růstu a díky tomu znovu roste i náš vzájemný obchod; za první tři čtvrtletí český export do Ruska vzrostl o cca 12 procent. Nálada mezi českými firmami působícími na ruském trhu je nyní o poznání lepší než v předchozích dvou letech. Dobré také je, že se postupně začínají zvedat i české investice mířící do Ruska. 

Tahounem jsou automobily

Ruský automobilový trh po čtyřletých propadech znovu utěšeně roste. Podle odhadů Asociace evropského byznysu v Moskvě by v roce 2017 prodej osobních a lehkých komerčních automobilů měl dosáhnout 1,58 miliónů vozů, tj. o 11 % více než v předchozím roce. Škoda Auto, která se těší oblibě ruských zákazníků, je momentálně osmou nejúspěšnější značkou na trhu. V současnosti se vyrábí v závodě v Nižném Novgorodu vozy Octavia a Yeti a v závodě v Kaluze vůz Rapid. V roce 2017 se očekává celkový prodej 62 tisíc vozů. „Stanovení jasných a transparentních podmínek na podporu investic a rozvoje dodavatelského řetězce“ je podle Michala Kadery, ředitele vnějších vztahů Škoda Auto, třeba k dalšímu rozvoji ruského automobilového průmyslu.

Lokalizace výroby v Rusku je také součástí dlouhodobých investičních záměrů a strategie dalších českých firem. V roce 2016 otevřel Brisk Tábor v Toljatti závod Brisk Rus na výrobu zapalovacích svíček a Brano Group v Kstovu závod Branorus na výrobu automobilových komponentů.

Spolupráce na ruském automobilovém trhu, jednom z největších v Evropě, je z dlouhodobého hlediska perspektivní i proto, že momentální nasycenost trhu je stále relativně nízká. Na tisíc obyvatel v Rusku připadá cca 360 automobilů (v r. 2016), což je o cca 40 procent méně než v západní Evropě.

Změny ve strojírenství

Rusko je významným trhem pro české vývozce strojírenské produkce. Jedná se v podstatě o kompletní škálu strojů a zařízení využívaných v různých průmyslových odvětvích. Poptávka a prodej v oblasti papírenských, stavebních, zemědělských a jiných strojů a zařízení dynamicky roste a českým vývozcům se v Rusku aktuálně daří. Například litovelská společnost Papcel ještě letos dodá do Ruska linku na výrobu papíru. Česká exportní banka půjčila na vývoz výrobní technologie 800 miliónů korun.

Pro české výrobce kovoobráběcích strojů ruský trh tradičně představuje jedno z nejvýznamnějších odbytišť. Současné zahraniční i české vývozy sice klesají, v roce 2018 by ale mohlo dojít k opětovnému růstu. I přes značný tlak ruské vlády na lokalizaci výroby je totiž efektivní rozvoj zastaralé místní výrobní základny otázkou spíše střednědobé budoucnosti. Díky tomu závislost na dovozech prozatím potrvá.

Příkladem možného úspěšného působení jsou aktivity společného podniku GRS Ural v Jekatěrinburgu české firmy TOS Varnsdorf. Tomu se nedávno podařilo získat „status ruského výrobce“, což je nesporná konkurenční výhoda. Svoji výrobní pobočku v Uljanovsku v říjnu tohoto roku také spustila vyškovská firma Hestego.

Od investičních celků k nanovláknům

V Rusku i dnes mohou české firmy realizovat větší komplexní dodávky investičních celků, zejména pokud jsou z české strany podpořeny exportním financováním. Projektem, o kterém se aktuálně jedná, je například výstavba závodu na výrobu technického vlákna a granulátu v Ivanovské oblasti.

Ve vybraných případech se české firmy dokáží v Rusku prosadit i u dodávek velkých projektů financovaných ruskou stranou. Společnost PSJ v roce 2016 dokončila prestižní výstavbu nového terminálu pro osobní přepravu na letišti Strigino v Nižném Novgorodu. Zásadní modernizace letiště nezbytná pro zvládnutí blížícího se světového fotbalového šampionátu si vyžádala investici přesahující 3,2 miliardy rublů (cca 1,7 miliardy korun). „Ruský trh je pro nás zajímavý a perspektivní a snažíme se zde orientovat na projekty většího rozsahu zahrnující kromě stavební části i dodávky technologií,“ potvrzuje ředitel divize exportu a člen představenstva společnosti PSJ Jiří Skuhra.

Ruští zákazníci mají také zájem o pestrou škálu různých dodávek výrobků a služeb od malých a středních českých firem, které ale dnes musí splňovat ty nejvyšší kvalitativní parametry. Je jedno, zda se jedná o výrobu sanitárního nábytku, kterou v Kalužské oblasti v tomto roce zahájila firma Dřevojas, zdravotnickou techniku společnosti BMT Medical Technology nebo o dodávky strojů k výrobě nanovláken libereckého Elmarca. Právě české nanotechnologické firmy se v říjnu 2017 díky projektu ekonomické diplomacie vůbec poprvé představily v Moskvě-Skolkovu na tradiční akci Open Innovations.

Řada dalších příležitostí se českým dodavatelům v Rusku nabízí při spolupráci a dodávkách pro železniční a kolejovou dopravu, civilní letecký průmysl, chemický průmysl, energetiku včetně možných dodávek jaderných zařízení a dalších oblastech.

Významná je spolupráce v oblasti finančních služeb. Ruský Home Credit Bank je lídrem v oblasti spotřebitelských úvěrů a obdobně PPF Life Insurance jednou z největších v Rusku na trhu životního pojištění. Čtyřicetiprocentní meziroční nárůst počtu ruských cestovatelů do Česka za první tři čtvrtletí roku 2017 znamená, že turisté z Ruska se k nám po dvou letech znovu vracejí. České aerolinie, trvale jeden z nejsilnějších zahraničních dopravců na ruském trhu, v nadcházející zimní sezóně budou provozovat do Ruska 46 letů týdně se spoji do sedmi ruských destinací.

Příležitosti v regionech

Nové příležitosti ke spolupráci je třeba především hledat v ekonomicky a průmyslově rozvinutých regionech. Vzhledem k ekonomické nevyrovnanosti ruských regionů, se podmínky pro spolupráci mohou místně značně lišit. V posledním období také výrazně zesílil zájem o zahraniční investice. Především o investice, které přináší vyspělé technologie.

Příkladem větší české investice ve Voroněžské oblasti je výstavba závodu na výrobu zemědělské techniky, jehož stavbu v městě Bobrovo již zahájila společnost Agrostroj Pelhřimov.

Nespornými výhodami při jednání s regiony jsou relativně vysoká autonomie v rozhodování, jednodušší přístup k vedoucím představitelům, vlastní rozpočet a větší šance pro malý a střední byznys. Při jednání s regiony je ale třeba mít na paměti, že aktuálně více než 50 procent českého vývozu do Ruska a téměř 70 procent obratu prochází účetně přes Moskvu.

Ziskový byznys je možný

Vládní politika náhrady dovozu a lokalizace výroby byla reakcí ruské vlády na ekonomickou recesi a sankční režim. V posledních třech letech došlo k zásadním úpravám příslušných zákonů v oblasti průmyslové politiky a veřejných a státních zakázek, které dnes zvýhodňují domácí výrobce. Několik set druhů zbožových položek v oblastech strojírenství, obranného průmyslu, medicínské techniky, léků a softwarového vybavení nesmí být do Ruska dodáváno v režimu veřejných zakázek a v rámci dodávek státním podnikům, pokud existují ruské domácí výrobkové analogy. Kromě toho si Rusko chrání svůj agrární trh zákazem dovozu vybraných druhů potravin a řadu dalších odvětví průmyslu pomocí různých stimulačních balíčků a subvencí.

Rusko se v posledních letech posouvá na lepší místa v téměř všech zahraničních hodnoceních, která se zabývají porovnáváním obchodního prostředí. I přes stávající sankční režim, přítomnou korupci a další nekalé praktiky je zemí, kde lze dělat ziskový byznys. Neutuchající zájem českých firem o toto teritorium to potvrzuje.

MARTIN BAŠTA, vedoucí obchodně ekonomického úseku, ambasáda v Moskvě