Brexit:

Rozchod jako výzva i příležitost

Albert Einstein říkal, že hlavní příčinou rozvodů je manželství. Námluvy Velké Británie a EU (v té době EHS) nebyly jednoduché již v počátcích. Přihlášku Británie podala v roce 1961, ale díky dvěma vetům de Gaulla se stala členem až v roce 1973. Ani poté nebylo soužití zcela snadné, především kvůli tomu, že se Británie stala jedním z největších čistých plátců do společného rozpočtu. Také britská neúčast v projektech společné měny, schengenského prostoru, společné vízové, azylové a přistěhovalecké politiky jsou důkazem, že společné soužití nebylo vždy harmonické. Nicméně každý rozchod je příležitostí začít něco nového.

Co Brexit znamená pro Českou republiku?

Odchodem Británie ztrácí ČR v EU významného spojence a partnera. V loňském roce jsme exportovali do Británie zboží v přepočtu za více než 800 milionů korun každý pracovní den.  Skutečnost, že se české zboží dokáže ve stále větší míře prosazovat na náročném a vysoce konkurenčním britském trhu, je důvodem k hrdosti. Přitom ještě v roce 1996 činil český export do Británie ani ne desetinu toho co dnes.

Kromě úspěchů Škodovky, která zde prodává více než 80 tis. vozů, tedy řádově stejně jako v ČR, jsou v Británii vyrábějící automobilky také důležitým klientem pro české dodavatele. Výrobny Vauxhall/Opel, Nissan, Jaguar Land Rover, Bentley a Rolls-Royce pomáhají diversifikovat směřování našich komponent do jiných zemí, především Německa.

Británie avizuje zájem o uzavření ambiciózní dohody o volném obchodu s EU nového typu, která by měla zajistit „nejvolnější možný obchod se zbožím a službami“. Faktem je, že z hlediska plynulosti obchodu již ideální podmínky nabízí existující celní unie a vnitřní trh EU. Jakákoliv nová dohoda o volném obchodu však zákonitě může přinést jen více či méně citelné zhoršení podmínek. Důležité je proto nastavit pravidla přechodného období, která nám po Brexitu budou co nejméně komplikovat život. Nejtvrdší podoba odchodu – bez jakékoliv obchodní dohody či přechodného období – by byla citelnou ranou jak pro Británii, tak Unii i ČR. To si uvědomují všichni hráči.

Británie je pro nás důležitá i v jiném aspektu. Obě země jsou zastáncem liberálního obchodu a v tomto ohledu nám bude velmi chybět jako silný spojenec při prosazování našich priorit v rámci EU. Česká diplomacie musí mít ambici zaplnit tento prostor a aktivně vytvářet koalice stejně smýšlejících zemí, které věří ve volný obchod, snižování bariér a transparentní pravidla světové ekonomiky.

Brexit jako výzva (anebo příležitost?)

Pokud jde o varianty uspořádání obchodu po Brexitu z hlediska podniků, je samozřejmě jedním z klíčových parametrů výše cel či případných dalších dovozních daní, přístavních poplatků, depositů a dalších necelních požadavků. Nejčernější varianta by spočívala v nedosažení nové obchodní dohody ani přechodného období a tím pádem v přechodu na celní standardy WTO.

S vědomím obrovského objemu zboží, které každý den překračuje La Manche, hrozí, že případné celní kontroly mohou zásadně zpomalit plynulost obchodu. Při současném standardu „just-in-time“ dodávek by to znamenalo návrat o několik desítek let zpět. Neméně klíčovou otázkou je i např. platnost certifikátů výrobků, jak bude probíhat dohled nad trhem, jak budou řešeny spory či jaká budou pravidla pro poskytování služeb.

Obchodní příležitosti, které může Brexit přinést, se projeví především v dlouhodobém horizontu. Oslabení kurzu britské libry po referendu motivovalo investory ke zvýšenému zájmu o britská aktiva a přispělo k mírnému růstu britské ekonomiky. Pro české firmy bude důležité sledovat avizované energetické, infrastrukturní a technologické projekty, kterými britská vláda hodlá stimulovat růst domácí ekonomiky a její produktivity. Řada českých subdodavatelů ve střednědobém výhledu může též profitovat ze svižnějšího tempa sjednávání dohod o volném obchodě, například s USA, Čínou, díky nimž Britové získají výhodnější přístup na tyto trhy oproti váhající EU.

MARTIN TLAPA, náměstek ministra zahraničních věcí