ÁZERBÁJDŽÁN:

ZEMĚ PŘEKONÁVÁ ROPNÝ ŠOK, ŽÁDÁ NOVÉ TECHNOLOGIE

Veškeré dění v Ázerbájdžánu vždy úzce souviselo s ropou. Strategickou surovinu dnes z této země dováží také Česká republika, která patří mezi pět nejvýznamnějších obchodních partnerů. Tuzemským exportérům se v Ázerbájdžánu otevírají příležitosti v řadě odvětví, úspěchu dosáhnou zejména ti dodavatelé, kteří dokáží nabídnout určitou lokalizaci nebo transfer technologií.

Ještě za dob ruského impéria se ázerbájdžánské Baku stalo kolébkou průmyslové těžby ropy. Tato surovina sehrála klíčovou úlohu i v rámci formování ekonomiky nezávislého ázerbájdžánského státu, vznikajícího v roce 1991 na troskách Sovětského svazu.

„Kontrakt století“ otevřel v září 1994 ropné bohatství Ázerbájdžánu zahraničním investorům a do země poprvé přivedl světové těžařské firmy jako BP, Statoil, TRAO, McDermott a další. Příchod zahraničních investorů společně s výstavbou nových ropovodů (nejvýznamnější z nich je ropovod BTC z roku 2006) nastartoval proces zlatého věku ázerbájdžánského hospodářství s meziročním růstem HDP přesahujícím 30%.

Svůj příspěvek k úspěchu ázerbájdžánské ekonomiky nabídla i Česká republika, která od roku 2006 dováží ropu v hodnotě 1 – 1,5 mld. USD ročně. Dané množství představovalo v různých časových obdobích 8-10 % celkových příjmů Ázerbájdžánu z exportu této suroviny. Česko díky tomu stabilně zaujímá místo v první pětici jeho nejdůležitějších obchodních partnerů. V současné době dodávky ázerbájdžánské ropy pokrývají přibližně 1/3 české spotřeby a výrazně tak přispívají k posílení naší energetické bezpečnosti.

Nelehká cesta z krize

Přílišná závislost na ropném průmyslu však učinila zemi mimořádně zranitelnou vůči výkyvům cen této komodity na světových trzích. V roce 2014 tvořil podíl exportu fosilních paliv více než 93 % z celkového objemu vývozu. Když potom ropná krize na sklonku roku 2014 skutečně přišla, zastihla Ázerbájdžán naprosto nepřipravený.

V důsledku náhlého propadu příjmů z exportu byla ázerbájdžánská centrální banka nucena devalvovat místní měnu manat o více než 100 % její původní hodnoty. Byla pozastavena většina státních i soukromých investičních projektů s výjimkou těch, které byly považovány za strategické. Ekonomika Ázerbájdžánu zaznamenala značné zpomalení a tempo růstu HDP začalo vykazovat negativní hodnoty. Dle údajů Světové banky se meziroční tempo růstu HDP snížilo na 1,1 % v roce 2015 a v roce 2016 dokonce na -3,1 %.

Diverzifikace ekonomiky

Ve snaze významně snížit závislost země na ropném sektoru byla roku 2016 schválena tříletá cestovní mapa diverzifikace ázerbájdžánského hospodářství. Dokument připravovaný ve spolupráci s renomovanou konzultantskou společností McKinsey na období 2017-2020 s výhledem do roku 2025 definuje 6 prioritních oblasti rozvoje neropného sektoru ekonomiky.

První výsledky reforem, doprovázené sérií změn na nejvyšších vládních postech a racionalizací některých až příliš ambiciózních projektů, na sebe nenechaly dlouho čekat. Již druhá polovina roku 2017 přinesla znatelné oživení ekonomiky. Pozitivnímu vývoji nahrává i růst ceny hlavní exportní komodity – ropy Azeri Light, která v lednu 2018 překročila hranici 70 USD za barel.

To společně s konzervativním státním rozpočtem (plánovaným na cenu ropy 45 USD za barel), dává velkou naději, že se Ázerbájdžánu podaří současnou krizi úspěšně překonat.  Svědčí o tom jak rostoucí rezervy Státního ropného fondu, které se od počátku roku 2017 zvýšily o bezmála 9 % na 36 mld. USD, ale i prognóza Světové banky, která v roce 2018 předpokládá pozitivní růst ázerbájdžánského HDP na úrovni 0,6 %.

Šance pro český export

Pro české exportéry se jako nejperspektivnější jeví orientace na projekty v nově deklarovaných prioritních oblastech ázerbájdžánského hospodářství. Těmito oblastmi jsou zemědělství a potravinářský průmysl, výroba léčiv, elektrotechniky, strojírenská výroba, spotřebního průmysl a v neposlední řadě úsporné a environmentální technologie.

Lze předpokládat, že úspěchu dosáhnou zejména ti dodavatelé, kteří dokážou nabídnout určitý stupeň lokalizace výroby či transferu technologií. U takových projektů je možné rovněž očekávat i větší odolnost vůči změnám ekonomické situace v zemi. V oblasti úsporných a environmentálních technologií Velvyslanectví ČR v Baku navíc připravilo projekt ekonomické diplomacie, jehož cílem je vstup českých firem na ázerbájdžánský trh usnadnit.

Sebejistotu, s jakou Ázerbájdžán čelí ropné krizi, podtrhují velké industriální projekty, jejichž dokončení je plánováno právě na letošní rok. Prvním z těchto projektů je plynovod TANAP, jehož prostřednictvím Ázerbájdžán plánuje kompenzovat část chybějících příjmů z prodeje ropy. Dodávky zemního plynu budou mířit nejprve do Turecka. Později, až bude v roce 2020 dokončen návazný plynovod TAP, i do Evropy.

Ve snaze uvolnit vlastní zásoby zemního plynu pro export Ázerbájdžán plánuje do roku 2020 výrazně posílit své kapacity v oblasti alternativních zdrojů elektrické energie. Zvažovány jsou různé varianty, mezi jinými i projekt větrné farmy o výkonu 200 MW mezi ostrovy Pirallahi a Čilov v Kaspickém moři, který by svými parametry mohl zaujmout i některé z českých investorů.

Strategická železnice

Druhým strategickým projektem je železniční koridor BTK, spojující Ázerbájdžán s Gruzií a Tureckem. Ten byl sice slavnostně otevřen již 30. října 2017, nicméně plného stavebního dokončení by měl dosáhnout až na podzim roku 2018. Projektantem i zhotovitelem ázerbájdžánského úseku trati je česká společnost Moravia Steel a většina kolejového svršku byla vyrobena ve Třineckých železárnách. (Více v článku na stranách 4-6.) Investici o celkové hodnotě 1 mld. USD financovalo bankovní konsorcium v čele s Českou exportní bankou a celý projekt pojistila státní pojišťovna EGAP.

Ze širšího geopolitického hlediska je ovšem nejdůležitější praktický dopad koridoru BTK na systém dopravních tras v rámci širšího regionu. Představuje totiž skutečný „game changer“ a do jisté míry i pomyslnou tečku za rozpadem SSSR. Jde totiž o první přímé železniční spojení vedoucí z Evropy přes střední Asii do Číny, které neprochází územím Ruské federace.

Ázerbájdžán se stavbou koridoru BTK a plánovaného koridoru Sever-Jih (spojujícího Rusko s Íránem a dále s Indií), snaží ukrojit svůj díl z obrovského objemu zboží, které denně putuje mezi Evropou a Asií. Souběžně Ázerbájdžán plánuje i výrazné rozšíření stávajících logistických kapacit a výstavbu nových zvláštních ekonomických zón, z nichž nejvýznamnější by měla vzniknout přímo na konci koridoru BTK v blízkosti největšího ázerbájdžánského přístavu Alat na břehu Kaspického moře.

Nástup Tatry

Z nových možností mohou výrazně profitovat i české firmy, kterým koridor BTK otevírá velmi komfortní přístup k jejich stávajícím i budoucím obchodním partnerům – ať již na jižním Kavkaze nebo ve střední Asii. O tom, že si české firmy potenciál nové dopravní cesty plně uvědomují, svědčí případ společnosti TATRA Trucks, která se krátce před Vánoci dohodla s Gandžinským automobilovým závodem na společném projektu výroby nákladních vozidel TATRA v Ázerbájdžánu. Podle představ českého výrobce by první série „TATRA made in Azerbaijan“ měla opustit brány výrobního závodu v letošním roce.

JAN JINDŘICH, vedoucí obchodně ekonomického úseku, ambasáda v Baku