VESMÍR I OCHRANA KYBERPROSTORU. JAPONSKO SCHVÁLILO REKORDNÍ ROZPOČET
Japonsko přijalo rozpočet na rok 2022, který v zemi začíná 1. dubna. S výdaji ve výši 107,6 bil. jenů (asi 900 mld. USD) jde o historicky největší státní rozpočet země. Kromě zvyšujících se výdajů na sociální systém a proticovidová opatření počítá Japonsko s vyššími výdaji na obranu a rozvoj nových technologií.
Vzhledem k pandemii se do popředí dostaly sektory, které byly v minulosti ve Španělsku opomíjeny – na prvním místě zdravotnictví. Ilustrační foto: Shutterstock
Výdaje na obranu ve výši 5,4 bil. jenů (44 mld. USD) představují nárůst oproti roku 2021 o 6 %. Země tak reaguje na nové geopolitické hrozby, zvláště ve světle rostoucích vojenských schopnosti Číny a KLDR. Cílem Japonska je vybudování tzv. Multi-Domain Defense Force, tedy vojenské síly, která bude schopna operovat nejen na zemi, ve vzduchu a na moři, ale i ve vesmíru a kyberprostoru. Agrese Ruska vůči Ukrajině tyto tendence ještě posílí, protože Japonsko je přímým sousedem Ruska a zavedením sankcí proti němu se vzájemné vztahy rychle zhoršují.
Poprvé v historii přesáhl hranici 500 mld. jenů (4,1 mld. USD) rozpočet určený pro vesmírné aktivity, meziročně jde o 16 % nárůst (v předchozím roce šlo dokonce o 23 %). Finance budou směřovat do nových projektů, jako je například budování satelitní sítě Constellation. Japonsko si uvědomuje důležitost družicových dat při předcházení přírodních katastrof, které zemi sužují, a je připraveno významně investovat do vývoje satelitů všech typů. Posílí se i rozměr mezinárodní spolupráce, předpokládají se investice do společného mezinárodního programu Artemis k průzkumu Měsíce, včetně výstavby vesmírné stanice Gateway, která má být jeho součástí.
Digitalizace a dekarbonizace
Státní finance budou podporovat i rozvoj dalších technologií, a to zvláště ve dvou oblastech: digitalizaci a dekarbonizaci. Již ke konci minulého roku dostala nově založená vládní Agentura pro digitalizaci 300 mld. jenů (2,5 mld. USD) k modernizaci vládních informačních systémů, které se ukázaly během pandemických nouzových stavů a práce z domova jako nedostatečné. Podobné kroky jsou plánovány i ve školství, kde se digitalizace promítne v investicích do online vzdělávání a nákupu digitálních učebnic a nezbytného softwaru. S ohledem na závazek dekarbonizace do roku 2050 budou navýšeny zdroje pro výzkum a vývoj u obnovitelných zdrojů, energetických úspor a dalších technologií usnadňujících přechod k bezuhlíkové ekonomice, například využití vodíku.
Zájem o satelitní aplikace
Všechny tyto oblasti vládních investic otevírají nové příležitosti i pro české společnosti, které mají zájem o zdejší trh a spolupráci s japonskými partnery v daných odvětvích. Navíc některé z nich (zvláště v sektoru ICT) již v zemi úspěšně působí, ať už se jedná o grafické programy do škol nebo zabezpečení sítí. Na větší prosazení českých společností v obraně a vesmírných technologiích se teprve čeká, ale i zde se nabízí perspektivní oblasti spolupráce, které by odpovídaly japonským prioritám, jako jsou například družicové aplikace.
Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu