Česká ekonomika stále vyváží polotovary

Český export je na výsluní. Celková hodnota vyváženého zboží za celý rok 2017 bude okolo 3,5 bil. Kč v národním pojetí. (Tedy zhruba 4,2 bil. Kč v přeshraničním pojetí.) Podle Indexu exportu, který Raiffeisenbank sestavuje spolu s Asociací exportérů, poroste český export v průměru okolo 5 %. V hodnocení současné situace jsou podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů čeští vývozci spokojenější než loni, kdy exportu vypomáhala levná koruna.

Optimismus mírně kalí skutečnost, že za historicky nejvyšší objem českého exportu se téměř výhradně postaral růst množství vyvezeného zboží a služeb. Cena vyváženého zboží ale neroste. Průmyslové firmy jsou již na hranici výrobních kapacit, protože nemohou sehnat další pracovníky. Český export se blíží svému hornímu limitu vzhledem k omezenému množství zdrojů v naší ekonomice. Pokud chceme naši levnou ekonomiku zefektivnit podle německého střihu, musíme se zaměřit na zvýšení domácí přidané hodnoty. Ta je momentálně 4. nejnižší v EU a zároveň jedna z nejnižších mezi zeměmi OECD. Už i Polsko je daleko blíže evropskému průměru.

Mnohem horší zprávou je, že nejnižší podíl domácí přidané hodnoty dosahujeme v odvětvích, které jsou pilíři českého exportu: výroba aut a elektroniky spolu s IT. Dohromady tvoří téměř polovinu českého vývozu, ale podíl domácích vstupů na jejich hrubém vývozu nedosahuje ani poloviny. V žádném průmyslovém odvětví nedošlo za poslední dekádu k výraznému snížení dovozní náročnosti, naopak u IT, elektroniky a kovodělného průmyslu vzrostla. Jinými slovy, česká ekonomika se stále nevymanila ze stádia „montovny“ a stále ještě v nemalé míře vyváží polotovary, které po svém dokončení v Německu směřují na náročné trhy na Západě.

Nízký podíl služeb

Jak nejlépe zhodnotit naši levnou ekonomiku? První výzvou je zlepšit zastoupení služeb ve vývozu. V porovnání s OECD je podíl služeb na českém exportu výrazně menší (48 % oproti 54 % v průměru OECD). Kromě toho ještě více než polovinu těchto služeb dovážíme. Hlavní handicap máme zejména v oblasti technologicky vyspělých služeb, které jsou využívány v sektoru IT, elektroniky a výrobě automobilových dílů. Musíme přestat vyrábět polotovary na úkor hotových výrobků a navýšit podíl služeb ve vývozu, a pomocí nich nabízet naše produkty přímo koncovým zákazníkům. Protože čím větší část výrobního řetězce obsadíme, tím větší díl z celkové přidané hodnoty finálních produktů ukrojíme pro sebe.

Inspirací nám mohou být naši sousedé z Polska. Přestože je Polsko díky velkému domácímu trhu méně závislé na poptávce ze zahraničí, vyváží zboží s vyšší přidanou hodnotou. Více než čtvrtinu polského vývozu tvoří dokončené výrobky. V případě služeb jsou Poláci ještě úspěšnější: téměř tři čtvrtiny vyvážených služeb jsou z polských zdrojů. Podíl služeb na celkovém vývozu Polska je navíc velmi blízko průměru OECD. Zkrátka a dobře, Polsku se mnohem lépe než nám daří posouvat v hodnotovém řetězci směrem k náročnější výrobě a v důsledku vyšší přidané hodnotě.

Co je převratného na Tesle

Nebo pojeďme za inspirací ještě dál, třeba až do USA. Víte, co je doopravdy tak převratného na autech Tesla? Není to jejich technologie. Přestože jsou Tesly právem považovány za jedny z nejvíce high-tech automobilů, automobilky z Evropy i Asie již nabízí levnější a často srovnatelné elektromobily. Tajemství úspěchu Tesly spočívá v geniální integraci vlastního výrobního řetězce. Elon Musk nevynalezl elektrické auto, ani lithium-iontovou baterii – jen přišel na způsob, jak co nejvíc snížit náklady a ukrojit si největší množství přidané hodnoty z každého vozu pomocí integrace výrobního řetězce.

Přes 80 % komponentů pro jedno auto Tesla je vyrobeno v jejich domovské fabrice v Kalifornii a s dokončením vlastní výrobny baterií se bude podíl vlastních komponentů blížit k 100 %. A viděli jste někdy autorizovaného prodejce vozů Tesla? Tesla si drží skoro kompletní kontrolu nad vlastním softwarem, marketingem, prodejem a zákaznickou podporou. Díky tomu si zachová maximální množství přidané hodnoty finálního produktu pro sebe.

Lepší časy v Česku?

Nicméně i u nás se blýská na lepší časy. Příkladem mohou být naši nejinovativnější exportéři IT. Softwarová firma Y soft se dlouhou dobu potýkala s pozvolnou ztrátou své konkurenční výhody, protože nedokázala zabránit krádeži svých nápadů zvědavými konkurenty z Dálného východu. Řešení? Namísto nákladných a často zbytečných soudních sporů se Y soft rozhodl více investovat do R&D, tak aby ve svých produktech zůstal vždy o krok dále než konkurence. K tomu rozšířil své pobočky do cílových trhů, překopal celou marketingovou strategii a vytvořil nesrovnatelně pozornější a přívětivější zákaznickou podporu. Protože okopírovat produkt svého konkurenta dokáže každý – nabídnout srovnatelné inovace, marketing a zákaznickou podporu už dokáže málokdo. Dnes mezinárodní firma Y soft právem patří do výkladní skříně českého softwaru.

Z montovny na laboratoř se naše ekonomika nepřemění za noc. To bude ještě stát mnoho let snahy a mnoho proinvestovaných miliard. Méně bolestivým řešením je navýšit náš podíl exportovaných služeb. V éře všudypřítomné průmyslové špionáže jsou problémy, se kterými se potýkala Tesla i Y soft, blízké mnohým českým exportérům. Klíčem k udržení konkurenceschopnosti a navýšení přidané hodnoty je naučit se, jak vyvážet konečné produkty i se službami. Věříme, že to dokážeme!

HELENA HORSKÁ, Hlavní ekonom Raiffeisenbank a.s.

JAKUB ČERVENKA, Makroekonomický analytik Raiffeisenbank a.s.