Jim Schellinger, ministr obchodu Indiany:

Nejsme zrezavělý stát, ale „Silicon Prairie“

„Je daleko lepší čelit nedostatku pracovní síly než vysoké nezaměstnanosti,“ říká Jim Schellinger, ministr obchodu amerického státu Indiana, který patří do regionu Velkých jezer. Zároveň ale mluví o enormní snaze tohoto státu přilákat a udržet talentované lidi. Právě nízká nezaměstnanost naznačuje, že ekonomiky Česka a Indiany si jsou v mnohém podobné. V obou případech je základním předpokladem úspěchu propojení tradičního průmyslu a moderních technologií. „V Indianě vznikají pevné vazby mezi technologickými společnostmi a pokročilou výrobou,“ zdůrazňuje Schellinger v rozhovoru pro časopis MED. Rozhovor se uskutečnil během Schellingerovy lednové návštěvy Prahy.

Během vaší návštěvy Prahy jste mimo jiné uvedl, že do Indiany zatím nezamířily žádné české investice. Přesto se domníváte, že by váš stát mohl být pro zdejší investory zajímavý. Co vás k tomu vede?

Nejdříve bych připomněl, že v České republice už v minulosti investovala řada společností z Indiany. Jde o velké nadnárodní firmy, které mají své hlavní globální sídlo v Indianapolisu – například v oblasti farmaceutického průmyslu. Indiana je známá jako světové centrum tohoto odvětví. Chceme na tuto spolupráci navázat a snažíme se představit Indianu podnikatelům v zemích visegrádské čtyřky, včetně České republiky. Jsme přesvědčeni, že vaši podnikatelé, kteří mají globální ambice, by mohli využít atraktivní nabídky Indiany a díky tomu získat velmi dobrou šanci uspět v celé Americe.

Mluvil jste o tom, že celkové prostředí v Indianě je velmi vstřícné vůči byznysu, že je tam nízká regulace a nízké daně. V tom má tedy být ta hlavní výhoda pro investory ve srovnání s jinými americkými státy?

Ano, to je obrovská výhoda. Máme velmi nízké daně a naše ekonomika si vede velmi dobře. Máme vyrovnaný rozpočet, naše měnové rezervy dosahují dvou miliard dolarů. Magazín Chief Executive nedávno znovu vyhodnotil Indianu jako úplně nejpřívětivější stát pro byznys na americkém středozápadě. V rámci celých Spojených států jsme obsadili 5. místo. A k tomu je možné připočíst druhé nejnižší životní náklady. V San Francisku nebo New Yorku jsou tyto náklady vyšší o 25 procent.

Česká ekonomika a ekonomika Indiany si jsou v mnohém podobné. I to zaznělo během vašich jednání v Praze. Obě ekonomiky se mohou pochlubit nízkou nezaměstnaností, ale zároveň v řadě oblastí čelí nedostatku pracovních sil. Jak tyto problémy řešíte?

Je tu skutečně spousta podobných věcí. Včetně vnitrozemské geografické polohy, obyvatelstva, pracovní etiky. Také se zaměřujeme na řadu stejných odvětví – od zmiňovaného farmaceutického průmyslu přes zemědělství k pokročilé výrobě, zpracovatelskému průmyslu. Průmysl se v obou případech významně podílí na hrubém domácím produktu. Společné máme i to, že jsme v těchto odvětvích úspěšní. Nyní stojíme před dalšími výzvami, ale jsou to vlastně příjemné výzvy. Je daleko lepší čelit nedostatku pracovní síly než nezaměstnanosti. Musíme udržet a lákat talentované lidi, včetně absolventů našich vysokých škol a univerzit. Zaměřujeme se i na ty, kteří zatím nemají vysokoškolské vzdělání, chceme je povzbudit k dalšímu vzdělávání. Iniciovali jsme řadu programů.

Lákavé místo pro život

Mohl byste přiblížit, jak by měly tyto programy fungovat?

Jedním z prvních programů, které už realizujeme, je iniciativa regionálních měst. Tato iniciativa navazuje na studii, kterou zadal bývalý guvernér Indiany Mike Pence, dnes viceprezident Spojených států. Právě tato studie ukázala, že naší největší ekonomickou výzvou do budoucna jsou problémy spojené s nedostatkem lidí. Další studie pak ukázala úspěšné příklady měst, která dokáží udržet podnikatele a zaznamenávají růst populace – tedy například Austinu v Texasu, Nashvillu v Tennessee, Columbusu v Ohiu. Tato města a státy se hodně věnují regionálnímu plánování. Starají se o to, aby tamní regiony byly příjemným místem pro život – tedy nejenom města, ale celé regiony. Nabízejí řadu příležitostí pro rekreaci, zábavu, nákupy, vzdělávání i kulturu. A právě tímto směrem se zaměřuje naše úspěšná iniciativa regionálních měst.

Mnozí pozorovatelé by ale asi řekli, že ekonomika Indiany – stejně jako Česka – je starou ekonomikou, založenou na nemoderním průmyslu, výrobě. Co byste jim odpověděl?

S tím bych vehementně nesouhlasil. Někteří lidé nás stále považují za součást jakéhosi „Rust Belt“, rezavého pásu. Vždy jsem tyto lidi podezíral, že ve skutečnosti v Indianě nikdy nebyli. A čím víc toho zjišťuji o České republice, jsem stále více přesvědčen, že je i v tomto Indianě velmi podobná. Nikdy jsme nebyli žádným zaostalým státem. Pětinu našich zaměstnanců živí jedno z našich center Advanced Manufacturing, pokročilé výroby. Ta tvoří 30 procent našeho HDP. S rozvojem internetu věcí a mohutným rozvojem technologií Indiana vytváří spoustu pracovních míst v oblasti informačních technologií – dvakrát až třikrát více oproti celonárodnímu průměru. Vznikají tady pevné vazby mezi technologickými společnostmi a pokročilou výrobou.

Vidíte tedy budoucnost v propojení staré a nové ekonomiky?

Přesně tak. A ta transformace začala už dávno. Mnozí lidé z ní mají obavy. Myslí si, že robotizace ničí pracovní místa. To se v některých sektorech skutečně děje, ale zároveň se stále více lidí vzdělává v oblasti robotiky či kybernetiky a získává pracovní místa související s těmito obory. Díky tomu se zvyšuje produkční kapacita a následně také hospodářský růst. Vizionářské státy jako Indiana se proto dlouhodobě věnují transformaci svých tradičních odvětví. Pokročilá výroba, zpracovatelský průmysl tu bude mít vždy své místo. V současné době se dostává na zcela novou úroveň, stává se součástí celého konceptu internetu věcí.

Transformace už od 80. let

V Česku, Německu a dalších evropských zemích v této souvislosti mluvíme o 4. průmyslové revoluci, Průmyslu 4.0. Tyto výrazy ale ve Spojených státech nepoužíváte…

To ale neznamená, že tyto termíny nejsou vhodné. V každém případě je celková transformace ekonomiky Indiany v tomto směru velmi viditelná. Začala vlastně už v osmdesátých letech minulého století, spoustu výrobních procesů dnes řídí počítače. A dnes se internet věcí využívá stále více i v odvětvích jako zemědělství, letecký a obranný průmysl, logistika, v oblasti life sciences a samozřejmě i v pokročilé výrobě. Takže prakticky všude.

Zmiňujete, že se do Indiany snažíte lákat také investice z oblasti IT. Mnoho lidí si ale stále myslí, že podobné investice mají smysl spíše v Kalifornii než v regionu Velkých jezer.

Není vůbec sporu o tom, že Silicon Valley nebo Manhattan dosáhly velkého úspěchu a dokázaly prosadit svou značku jako technologický hub Ameriky. Indiana se ale dnes stává křemíkovou prérií, Silicon Prairie. Jsme velmi příjemně překvapeni tím, jaký v posledních letech zaznamenáváme příliv technologických společností do Indiany. Vznikla zde společnost Exact Target, kterou převzala firma Salesforce. (Exact Target se přejmenovala na Salesforce Marketing Cloud a je předním dodavatelem softwaru a služeb v oblasti digitálního marketingu – pozn. red.) Společnost Appirio, která se zaměřuje na cloud computing, přenesla své sídlo do Indianapolisu ze San Franciska. Tuto firmu později koupil indický gigant v oblasti IT služeb Wipro.

Čím jste tyto firmy přilákali?

Před časem jsme si vyhodnotili, že ve světě informačních technologií je obrovským problémem fluktuace zaměstnanců. Firmám to přináší spoustu problémů – musí si své odborníky znovu vyškolit, což je drahé a velmi náročné na čas. Fluktuace je přitom tak velká také proto, že IT firmy často působí v oblastech, kde jsou obrovské životní náklady. A Indiana může nabídnou druhé nejnižší životní náklady. Přicházejí k nám IT společnosti, jejichž představitelé nám říkají, že máme skvělé školy a univerzity. Najdou zde absolventy, které potřebují pro svůj byznys. A je tu také celý technologický ekosystém, díky němuž dokážeme konkurovat východnímu i západnímu pobřeží Spojených států. Právě díky tomu, že se tady prolínají světy informačních technologií a pokročilé výroby.

JAN ŽIŽKA