ILUZIONISTÉ Z POČERNIC

Studio Virtuplex umí ve své experimentální hale navodit dokonalou iluzi prostoru. Modely aut, supermarkety, pobočky bank nebo celé domy u nich vznikají ve virtuální realitě dřív, než se dostanou k zákazníkům.  

Americký kouzelník David Copperfield proslul svými triky založenými na iluzi prostoru. Přesvědčuje nás, že vidíme věci, které ovšem existují jen v naší mysli. S trochou nadsázky bychom za takové iluzionisty mohli označit i nadšence z pražského startupu Virtuplex. Tajemství jejich úspěchu se podobně jako v případě Davida Copperfielda skrývá v docela obyčejně vypadající skladové hale na předměstí. Stejně jako světově proslulý iluzionista tu ladí své dovednosti. Tady ale příměr končí. Zatímco kouzelnické iluze nemají kromě efektu ohromení valné využití, virtuální realita, s níž pracuje Virtuplex, má široké pole uplatnění – od automobilového průmyslu, přes architektonická studia až po supermarkety a banky.

Realisticky nasimulovat prostředí showroomu nebo kanceláře v brýlích pro virtuální realitu samozřejmě umí vícero firem. Virtuplex, který vznikl v roce 2018 pod křídly společnosti Etnetera, ovšem nabízí unikátní prostředí pro takovou simulaci – halu o ploše 600 m2, která je doslova prošpikovaná senzory. V průmyslové zóně v Horních Počernicích, kde Virtuplex sídlí, se skrývá největší komerčně dostupná hala pro vytváření virtuální reality v Evropě. „Jsme schopni využít celou plochu a nasimulovat tu třeba showroom nebo prodejnu, v níž se pohybujete úplně stejně, jako kdyby někde fyzicky stála,“ vysvětluje Martin Petrovický, spoluzakladatel a ředitel studia Virtuplex.

Největší tuzemský operátor T-Mobile si v počernické hale otestoval své Magenta Experience Center, nedávno otevřený experimentální prostor v pražském nákupním centru Arkády Pankrác, který kombinuje prodejnu, kancelář a vzdělávací centrum. A to včetně takových detailů, jako je rozmístění nábytku nebo vertikální zelené zahrady.

VIRTUÁLNÍ ŠKODOVKA

Mezi stálé zákazníky Virtuplexu patří také automobilka Škoda Auto. Svou digitální premiéru tu měl elektrický crossover Enyaq iV. Ještě dříve, než se vůz fyzicky objevil v showroomech, tu zákazník mohl pomocí virtuální iluze vstoupit do interiéru auta a prohlédnout si věrnou vizualizaci vnitřní výbavy. Pro automobilku to má výhody nejen v designérské a návrhářské oblasti, ale také při ochraně duševního vlastnictví. Zatímco samotný fyzický exemplář vozu je vděčným objektem lovců záběrů, které každá automobilka utajuje před oficiální prezentací, virtuální auto se pohodlně vejde na paměťovou kartu. A navíc s ním lze „popojíždět“ na ploše showroomu, aniž by ho někdo musel složitě přeparkovávat. Právě tuhle vlastnost virtuální haly si v Horních Počernicích vyzkoušel i indický dealer škodovky, který potřeboval na relativně malý prostor dostat několik modelů z mladoboleslavské produkce. Celý autosalon lze ve Virtuplexu odladit do posledního detailu a odpadá tak experimentování se stavebními úpravami v reálném prostředí prodejny.  „Přemýšlíme o nových formátech našich showroomů. Zde máme unikátní možnost vyzkoušet si funkčnost celého konceptu a zároveň i otestovat, jak se v showroomech budou cítit nejen naši zákazníci, ale i zaměstnanci,“ říká Miroslav Kuhn ze Škody Auto.

V samotné hale se může s VR brýlemi a hardwarem v podobě batůžku na zádech pohybovat šest lidí, na dálku je ale možné připojit kohokoliv na světě. Je to ideální řešení třeba pro architekty, kteří často pracují pro zahraniční investory a nespokojí se s „obyčejnou“ 3D grafikou. „Některé stavby jsou příliš složité na to, aby bylo možné je jednoduše odprezentovat investorům. Ve Virtuplexu, jenž je pro mě zatím jedinou virtuální realitou, která mne nadchla a připadá mi smysluplná, je možné díky pohybu vnímat prostor i hmotu staveb,“ říká o počernickém studiu architekt Jakub Cígler. Výhody věrné prostorové simulace si nedávno ve Virtuplexu vyzkoušelo i londýnské studio Zaha Hadid Architects. Až doposud měl jejich projekt Masaryčka nejvěrnější ztvárnění v podobě počítačových vizualizací. Teď měli možnost architekti společně se zástupci investora, kterým je společnost Penta Real Estate, virtuálně brouzdat po chodnících a prohlédnout si lobby budov tak, jako by opravdu stáli v místech, která za pár let zásadním způsobem promění okolí vytíženého pražského nádraží.

Lidé z Virtuplexu ale věří, že ve své unikátní hale toho zvládnou mnohem víc, než je navrhování a testování příjemného a promyšleného klientského zázemí pro automobilky nebo banky. „Jsme schopni nasimulovat i nebezpečné situace, kterým mohou čelit zaměstnanci ropných plošin nebo elektráren. Tam hraje prevence obrovskou roli a právě u nás je možné ve virtuálním prostoru věrně odladit správné pracovní postupy, včetně těch krizových,“ říká Martin Petrovický. A jak vzápětí dodává, slovo věrný je tu úplně namístě. Iluze prostoru je tak intenzívní, že probouzí i strach z výšky nebo ohně. „S trochou nadsázky tu umíme vytvořit takový strašidelný zámek,“ dodává.

Virtuplex má za sebou dva roky provozu, ve své experimentální hale v Horních Počernicích působí od konce roku 2019. Za tu dobu si studio zaměřené na VR vybudovalo dobré renomé a věrné zákazníky. „Myslím, že virtuální realita se stává v mnoha firmách součástí běžných interních procesů. Pro nás je vždy poctou, když nám zákazník řekne, že po zkušenostech s naším studiem se už nechce vrátit k rýsovacímu prknu. Byť tomu softwarovému,“ vysvětluje Martin Petrovický. Jak ale dodává, jako žádná technologická firma nemohou ani ve Virtuplexu předpovědět, jaké produkty budou nabízet třeba za rok nebo kolik nových zaměstnanců do roka naberou. Což neznamená, že by o růstu nepřemýšleli. „Zvažujeme expanzi do zahraničí. Bohužel nám do toho vstoupila koronavirová krize, která prakticky zastavila cestování. Ve hře jsou tak stále všechny světové strany, na které se od nás můžete vydat,“ naznačuje Martin Petrovický.

REVOLUCE? ZAPOJIT VÍCE SMYSLŮ

A kam se podle spoluzakladatele Virtuplexu technologie virtuální reality bude dál vyvíjet? Vzhledem k tomu, že VR brýle, základní pomůcka světa digitálních iluzí, pocházejí původně z prostředí počítačových her, kde estetické vyznění není klíčovým parametrem, lze čekat jejich další vývoj s důrazem na funkčnost, lehkost a ergonomii. Totéž ostatně platí i o hardwaru v podobě mikropočítače umístěného na zádech klienta, který prochází virtuální laboratoří. Jednou z cest, kam by se technologie virtuální reality mohla také ubírat, je zapojení více smyslů. „Pracujeme se zrakem a sluchem, pomocí difuzérů umíme navodit i nějaké vůně. Skutečný průlom by ale přinesl až hmat. Zatímco dnes procházíte virtuálním modelem domu nebo auta jako duch, jednou si třeba budete muset v datové rukavici sáhnout na kliku dveří, které budou klást odpor. Ano, i pro mě je to zatím sci-fi, ale to je i dnes pro spoustu lidí virtuální realita, s níž u nás běžně pracujeme,“ zakončuje Martin Petrovický.

BLAHOSLAV HRUŠKA