ARGENTINA SE POTÝKÁ S KYBERNETICKÝMI ÚTOKY
Jižní Amerika během prvních devíti měsíců roku 2020 zaznamenala celkem 20,5 milionu kybernetických útoků. Argentina spolu s Brazílií a Mexikem patří k zemím, které jsou před takovými útoky chráněny nejméně. V případě ochrany domácností je na tom Argentina úplně nejhůře. Přitom právě během pandemie koronaviru se vzhledem k častější práci z domova z mnoha domácností stávají pobočky firem.
Ilustrační foto: Shutterstock
Argentina se dlouhodobě spoléhá na prvky kybernetické bezpečnosti převážně americké a izraelské provenience, ačkoliv existují i argentinské společnosti zabývající se vývojem, jako jsou BairesDev nebo Simplex Software. Příležitosti pro české společnosti se rýsují hlavně v oblasti řešení, která zmírňují uživatelské chyby.
Kybernetická bezpečnost se dostala v Argentině do popředí zájmu především v souvislosti se summitem zemí G20, který se uskutečnil v Buenos Aires koncem roku 2018. Do té doby se tématu nevěnovalo tolik pozornosti, ačkoliv první zákonná úprava pokrývající toto téma vešla v platnost v roce 2004 a stanovila povinnost ústředních orgánů zajistit bezpečnost svých dat prostřednictvím nově utvořených týmů. Během příprav summitu Argentina realizovala první veřejné zakázky v oblasti kybernetické bezpečnosti. Prosadily se například izraelské firmy Rafael Systems, Elbit Systems či Israel Aeroespaces Industries. Od té doby se na bezpečnost ve virtuálním prostoru klade stále větší důraz i ve veřejné sféře.
PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY
Vzhledem k tomu že argentinské firmy nemohou pokrýt domácí poptávku, existuje zde prostor i pro české společnosti, a to například vzhledem k rozvoji sektoru fintech. V tomto oboru působí v Argentině přes 130 firem, mezi nejznámější patří Mercado Pago, Todo Pago, Ualá, Apperto a SeSocio.com. Ačkoliv se jedná o společnosti relativně malé, co do obratu jsou pro potenciální české partnery zcela relevantní. Pokud jde o státní sektor, přední odborníci upozorňují, že je nutná celostátní vládní strategie a koordinovaný postup při zavádění opatření chránících kritickou infrastrukturu. Na takový rozsah činností však administrativě chybí finanční prostředky. Prozatím byl vytvořen Národní program pro kritické informace, činnost zahájilo taktéž Národní ředitelství pro vyšetřování kyberkriminality.
Možnostem budoucího uplatnění nahrává zatím nedostatečný rozvoj kyberbezpečnostních technologií, relativně malé využívání bankovních převodů a nástrojů argentinskými občany a vysoká konektivita aglomerací (Buenos Aires, Córdoba, Santa Fé), což vede ke zvyšující se potřebě firem chránit si svá data a data jejich uživatelů. V úvahu je potřeba vzít prozatím nedostatečnou regulaci a harmonizaci právních předpisů v této oblasti.
Radek Hovorka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Buenos Aires