Rusko začne protežovat software domácích výrobců

Rusko pokračuje v podpoře domácího IT sektoru legislativní cestou. Výrobci počítačů, telefonů a jiných chytrých zařízení budou muset ve svých produktech povinně instalovat software ruské provenience. Vládě pak musí poskytnut zdrojový kód.

Vládní nařízení, které podepsal prezident Vladimir Putin, je platné od 1. ledna 2021. Za výběr programů, které se budou na zařízení povinně instalovat ještě před prodejem v maloobchodní síti, zodpovídá Ministerstvo digitálního rozvoje, spojů a masové komunikace. To ihned po prezidentově podpisu začalo přijímat žádosti ruských programátorů o zařazení jejich softwaru do zvláštního registru. „Výhodu domácího hřiště“ si mohou nárokovat ruští vývojáři internetových prohlížečů a vyhledávačů, kartografických a navigačních služeb, programů pro přístup k souborům uloženým v cloudu, zpracování elektronické pošty, programů pro instant messaging, hlasových pomocníků, agregátorů zpráv, programů pro přístup k online vysílání a obsahu, který na internet vystaví jednotliví uživatelé, sociálních sítí, programů, které zajišťují audiovizuální služby, programů, na kterých funguje ruský platební systém Mir, programů pro státní a municipální služby včetně biometrického rozpoznávání obličejů, kancelářských balíků, antivirové ochrany a sociálních služeb, které využívají občané při vyřizování svých záležitostí se státem.

Přísné podmínky pro registraci

Aby si majitel ruského programu mohl nárokovat zařazení do registru, musí splnit řadu podmínek. Majetková práva i práva duševního vlastnictví musí být pod kontrolou ruské právnické nebo fyzické osoby, program musí být už teď dostupný na území celé Ruské federace, nesmí být z jakéhokoliv důvodu blokován cizím státem a majitelé práv na něj musí mít za poslední tři roky čistý trestní rejstřík. Program musí být za poslední kalendářní rok v Rusku stažen a nainstalován minimálně 500 tisíckrát a žadatel musí podat důkaz, že se tak skutečně stalo. Ovládání programu musí probíhat v ruštině a technickou podporu musí zajišťovat ruský právnický subjekt. Vládě musí být dán k dispozici zdrojový kód k programu a musí být informována o všech změnách, které proběhnou během doby, kdy bude program figurovat ve státním registru a čerpat výhody z jeho šíření díky povinné instalaci na počítačích, telefonech a televizích.

Ministerstvo bude registr schvalovat jednou ročně, respektive jeho návrh schválí vládní komise pro digitální rozvoj. U většiny druhů hardwaru bude povinná předinstalace jednoho domácího programu, toho s nejvyšším ratingem v ministerském registru. U sociálních sítí to budou dva programy s nejvyšším ratingem a u audiovizuálních programů půjde o maximálně deset programů, které výrobci budou muset na svá zařízení ještě před prodejem nainstalovat.

Přizpůsobí se i Apple?

Dodavatelé mobilních telefonů a jiných přístrojů jsou s tímto příkazem de facto smířeni, firmy jako Huawei, Sony nebo Samsung se na fungování zákona pilně připravují. Zatím se nikdo nevyjádřil, jestli tato nová povinnost povede k růstu cen, protože s telefony a jiné aparáty, které budou směřovat do Ruska, budou muset zacházet jinak než s produkty, které budou prodávat kamkoliv jinam. Jedině u firmy Apple se spekulovalo, jestli se tento gigant skloní před požadavky ruské vlády a umožní do svého uzavřeného systému ruským vývojářům vkládat Applem nekontrolované programy (zatím to nikdy neudělal). V poslední betaverzi operačního systému iOS se ale nově taková možnost objevila. Jde o funkci, která při prvním spuštění iPhone nabízí možnost instalace programů mimo kontrolu Apple. Apple k tomu žádný komentář nevydal.

Výrobci nebo jimi pověření importéři mají na výběr jednu ze tří možností, jak vládní podmínku splnit: uložit program na pevný disk zařízení, umístit ikonu programu na monitor nebo displej nebo spuštěním dialogového okna pro každou skupinu z povinně instalovaných programů při prvním zapnutí přístroje.

Komerční dopady se v tomto případě neočekávají příliš velké. Když se lidem budou protežované ruské programy líbit, nechají si je; pokud ne, nic by jim nemělo bránit použít paralelně instalované programy, které jim vyhovují, ať již ruské nebo zahraniční. Domácí nejpopulárnější programy (například vyhledávač Yandex) jsou už dnes široce rozšířené a ty dobré a úspěšné jsou na zdejších mobilech a počítačích nainstalované beztak, bez jakéhokoliv umělého zvýhodňování. Ruský IT průmysl si ale libuje, že na něj vláda myslí a podporuje jej.

Komerční dopady zřejmě malé

Тicho ze strany největších zahraničních firem naznačuje, že o nic velkého nejspíš nepůjde, alespoň z čistě komerčního hlediska. Nicméně jde o další krok v oblasti IT, kde vláda dělá všechno pro to, aby se Rusko stalo nezávislé na softwaru ze zahraničí, a to i za cenu nižší konkurence a pravděpodobně vyšších cen. Zatímco nedávno představený tzv. daňový manévr, tedy snížení daní ze zisku a odvodů na sociální pojištění pro vybrané domácí IT firmy, se dá ještě uznat jako klasický vládní nástroj podpory jednoho z vybraných oborů, nahrazení software v bankách a objektech kritické infrastruktury, na čemž se také pracuje, jde jasnou cestou diskriminace zahraničních firem. Do této skupiny jednoznačně patří i povinná instalace ruského softwaru na vybranou spotřební elektroniku. Možnou odvrácenou stranou těchto kroků může být bojkot ze strany velkých zahraničních firem nebo žaloby u WTO na neférovou vládní podporu.

Tomáš Hart, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Moskvě