Nejasná zpráva o koruně. Exportéři se ale zajistit musí

I koruna mívá své dny, říká místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk, když popisuje vývoj kurzu české koruny v minulém roce. Situace, kdy Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby, a koruna ve stejný okamžik oslabuje, nedává na první pohled logiku. Samozřejmě do chvíle, než si uvědomíme, že vliv na kurz české měny má řada faktorů, které tuzemská centrální banka ovlivnit nemůže.

Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Obrat k výraznějšímu posilování koruny měl podle mnoha očekávání přijít poté, co ČNB v roce 2017 opět přenechala rozhodování o kurzu měny volnému trhu. Očekávání, že česká měna tímto směrem – tedy výrazněji pod úroveň 26 korun za euro – dříve či později skutečně zamíří, jsou nicméně pořád relevantní. Problém je v tom, že nikdo neví, kdy se tak stane. ČNB loni sama připustila, že jí predikce ohledně posilování české měny nevycházejí.

Z hlediska potřeb exportérů to není žádná tragédie – slabší kurz tuzemské měny zlevňuje české zboží na zahraničních trzích. I díky relativně slabší koruně se tak podle Otto Daňka v roce 2018 zřejmě opět podařilo překonat rekord v celkovém objemu českého vývozu (v přeshraničním pojetí výrazně nad 4 biliony korun), což by měla potvrdit pozdější data statistického úřadu.

Ekonomický analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák navíc upozorňuje, že skutečným problémem by spíše než ta či ona hodnota kurzu koruny vůči euru nebo dolaru byla volatilita – tedy silné a časté výchylky kurzu. To se naštěstí v minulém roce nedělo.

Nejistota zůstává

Na druhé straně exportéři musejí počítat s poměrně velkou nejistotou. Jak uvádí Miroslav Novák, predikce devizového kurzu vykazují vyšší míru volatility, než je tomu v případě odhadů vývoje hrubého domácího produktu, nezaměstnanosti nebo inflace. ČNB je mezi centrálními bankami výjimkou už tím, že zveřejňuje, z jakých kurzových predikcí vychází – což je ovšem podle Nováka znakem její vysoké transparentnosti. Ekonom připomíná, že ČNB také vysvětluje, o co v těchto predikcích jde – ukazuje, s jakým pracuje předpokladem, ale netvrdí, že se nutně musí do předpovědí strefit.

Je tu tedy poměrně velká pravděpodobnost, že se ani v tomto roce kurz koruny podle modelu ČNB vyvíjet nebude. Miroslav Novák vyčísluje pravděpodobnost jednotlivých scénářů zhruba následovně: 45% dává posilování koruny v souladu s nynějším modelem ČNB, 45% tomu, že se koruna bude víceméně pohybovat na hodnotách roku 2018 a pouhých 10% získává v jeho očích scénář, podle nějž česká měna výrazněji oslabí.

Pro upřesnění: ČNB ve své poslední prognóze předpokládá, že korunu letos čeká „obnovení jejího posilování“, které bude taženo zřetelně kladným úrokovým diferenciálem vůči eurozóně a pokračující reálnou konvergencí české ekonomiky spojenou s růstem efektivity práce. Kurz by tak měl počátkem roku posílit lehce nad úroveň 25 korun za euro a poté se dostat zřetelně pod ni. V dalším období tempo posilování kurzu zvolní v návaznosti na zahájení normalizace měnové politiky Evropské centrální banky a v roce 2020 se kurz dočasně ustálí nad hranicí 24 korun za euro. Tolik predikce…

Potřeba zajištění

Z toho všeho celkem jasně vyplývá, že pokud se mají exportéři na nějakou rizikovou variantu připravit, zůstává jí navzdory loňským zkušenostem případné posilování koruny – kvůli kterému by bylo jejich zboží v zahraničí o něco méně cenově atraktivní. Záleží samozřejmě na tom, o jak silný nárůst hodnoty koruny oproti hlavním světovým měnám by šlo.

„Posílení koruny v rozmezí 2,5 – 4 procent většina firem přežije. Skutečným problémem by bylo větší, skokové posílení české měny,“ říká Otto Daněk. Zároveň zdůrazňuje, že zajišťování ve formě měnového hedgingu proti posilování koruny je pro exportéry nutností, ať už si o pravděpodobnosti takového scénáře v letošním roce myslíme cokoliv.

„Kdyby se manažeři firem proti posilování koruny nezajistili, může to být dokonce posuzováno jako trestný čin,“ uvádí místopředseda a analytik Asociace exportérů. S nadsázkou dodává, že už z tohoto pohledu je lepší špatný hedging než žádný.

Otto Daněk (vpravo) na jednání Exportního fóra v Mladých Bukách. Vedle něj předseda Asociace exportérů Jiří Grund. FOTO: Ctibor Košťál

Proč to zatím nevycházelo?

A jaké jsou důvody toho, že očekávané posilování koruny zatím nepřicházelo? Otto Daněk považuje za hlavní důvod velký objem spekulativních investic do koruny. Předtím, než ČNB opustila kurzový závazek, spekulanti sázeli právě na její posilování.

To ovšem také znamená, že čím rychlejší bude snaha těchto investorů na koruně vydělat, tím větší objem české měny zamíří na trh a silná nabídka bude tlačit její hodnotu dolů. Další vývoj kurzu koruny tak podle Otto Daňka závisí na tom, jak rychle se rozpustí „spekulantské rezervy“.

Podle Miroslava Nováka je otázkou, do jaké míry se na dosavadním vývoji koruny podepsaly vnější a do jaké míry vnitřní faktory. Mezi vnější faktory patří hrozba obchodních válek, evropské problémy včetně chystaného brexitu a potíže na některých emerging markets – takzvaných nastupujících trzích, jejichž měny investoři „strkají do stejného pytle“ jako korunu.

Hlavním vnitřním faktorem je situace, kdy ČNB v době kurzového závazku svými intervencemi výrazně zvýšila devizové rezervy, zatímco investoři se zaměřili na zmiňované investice do koruny. Novák předpokládá, že řada hedgových fondů nyní může držet korunu dál – sázka na její krátkodobější posílení se může postupně měnit na dlouhodobější.

Má ČNB prodávat devizy?

Zatímco část ekonomů v poslední době tvrdí, že by ČNB měla za současné situace začít prodávat své devizové rezervy, aby posílila poptávku po koruně, Otto Daněk to za šťastný nápad nepovažuje. Centrální banka by tak podle něj jen povzbudila negativní scénář pro české exportéry. „Celkové zpřísňování měnové politiky ČNB přichází v době, kdy se mluví o možné recesi či stagnaci. Myslím, že centrální bankéři pochopili, že nemohou příliš tlačit na pilu,“ dodává místopředseda Asociace exportérů.

Miroslav Novák na druhé straně upozorňuje, že české devizové rezervy jsou dnes na stejné úrovni jako ve Velké Británii a vyšší než například v Polsku. V současné době by proto dávalo smysl jejich celkovou hodnotu aspoň nezvyšovat. ČNB by se mohla vzdát jejich úrokového zhodnocení a příslušné výnosy z aktiv v zahraničních měnách „překlápět“ do korun.

JAN ŽIŽKA

 

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět